Guy de Maupassant

Dny plné slunce, nevázaného sexu a zábavy postupně střídají stále smutnější chvíle. Vzpomínky slavného spisovatele pomalu odhalují, že za laškovnými hrami se skrývalo hodně utrpení, kterého se ukazuje pořád víc, jak Maupassantovu dříve brilantní mysl rozežírá syfilis. Ze lva salónů a bouřliváka se stává blábolící troska pronásledovaná halucinacemi. Ve zkratce jeho propad z radosti k zoufalství vypráví krátký příběh veselé Mušky a její zoufalý, ale očekávatelný konec. Stejně jako Maupassant se ani ona neohlížela na následky a oba za to tvrdě zaplatili. ___ Je dobře, že film není typický chronologický životopis, spíš ze střípků skládá, co slavného muže ovlivnilo, ať už v dětství nebo v dospělosti. Ale přesto se mi snímek zdál poněkud chladný. Možná proto, že v něm bylo až moc postav a na ně bylo až příliš málo času. (30.01.2017)

Michel Drach by mohl napsat příručku na téma "Životopisný film o velikánovi a jak jsem to celé posral". Další příručku by mohla napsat ta blbá firma, co tvořila dabing. Další příručku by mohl vytvořit opět Michel Drach a nazvat ji: "Měl jsem zajímavé téma, hvězdy po ruce a stejně jsem to totálně posral". Co tím chci říct? Pokud někdo točí film o postavě světové literatury tak rozporuplné, kurevnické a dekadentní a má k ruce Claude Brasseur, Jean Carmet, Miou-Miou, Simone Signoret a takhle to posere, měl by o tom alespoň vydat svědectví. Aby si ostatní dali bacha. (12.04.2013)

"Aleluja, já mám syfilis !" Scénáristické rozpracování postav se omezuje na vnějškovosti, které podporuje trochu televizně jednotvárné tempo vyprávění. Kamera i výprava ale svou kvalitou sahají po vyšších metách. Mezi největší Guyovy přínosy patří vynález mokrého fotografického procesu pro paparazzi. (21.04.2013)

Kdeže věrné milování jest. Ach, ty ženy… nejen rukavičky a kloboučky odhazující. Ženy planoucí, milující, slast uvolňující, chtíč rozkoše naplňující. Ženy jako pivoňky i trny v rajském údolí. "Všechny moje paní, staňte se na chvíli mou, kurtizánou jedinou. Inu, (vz)chop se náčiní a poskvrň nitro umem literárním. Roztanči nitro múzami, duchem vytříbeným, vypravěčstvím zalidněným, na stupně vítězů přeneseným." Vztahy lesku i bídy perem velikána zaznamenané, slovem výstižným objevené. Miláček Guy de Maupassant převíjí odstíny, ve kterých se potkávají malé radosti, pohnutá hemžení, hlodavá nábřeží soka šílenství. Zatížen frivolností, nevěrný nóbl mravům. Rozlučte se se mnou, moji milí, moji drazí. Společnost vaši poetickým karnevalem ozdobte, cudné erotické krajky nařaste, pouť mou do imprese krajnosti zachyťte, mé ženy mi na zlatém podnosu přineste, než smrt svůj ortel vynese.Tvé dva prstíky jsem na dosah měl, sen lidského reje si neodepřel, žel život v kratochvílích se mi uzavřel. (06.03.2015)

Pokud bych měl hodnotit film jako zdroj poznání o samotné osobě Maupassanta, asi bych 4 hvězdy nedal. O jeho životě totiž film vypovídá hodně málo. Nicméně, mne film mnohem víc upoutal zobrazením rozpadu osobnosti v vývojem duševní poruchy vyvolané syfilitidou, a tady musím uznat že film byl stejně naturalistický jako díla samotného Maupassanta. Tomu také odpovídá vývoj filmu, v první polovině jsem měl několikrát nutkání odejít, ve druhé polovině pak film dostává spád. Těch scén s nahými ženami je tam podle mého názoru až příliš, nicméně uznávám že to je otázka osobního vkusu. (05.03.2015)