Popírání holocaustu

Téma holocaustu mě zajímá a zároveň je pro mě osobní, proces s Irvingem jsem sledoval a Rachel Weisz patří na špičku mojí topky. To všechno dohromady způsobilo, že jsem se hodně těšil a proto jsem byl také náležitě zklamán. Copak o to, pokud šlo o soudní proces, tak není prakticky co vytknout a Spallova Irvinga jsem nenáviděl přesně jak jsem měl. Ale ten zbytek silně pokulhával. To, co předcházelo soudnímu jednání, byla nuda. Chyběla větší dramatičnost, film se místy utápěl v právnických blábolech a nepomáhala ani Rachel, která byla mdlá a chyběla jí osobní zainteresovnasot Deborah Lipstadové. Ani návštěva Osvětimi neměla takový dopad, jaký měla mít, ačkoliv chápu, že se tvůrci pravděpodobně chtěli vyhnout účelovému ataku na divácké city. Za podívání to stojí, ale promarněná příležitost hodně mrzí. 55% (20.04.2017)

Mimořádně silné téma v soudním dramatu, který výstižně popisuje úskalí a slabá místa demokracie. A tím nemyslím jenom sám fakt, že vůbec může existovat osoba/dokonce samozvaný ,,historik", která tak nezpochybnitelný fakt, jako je holocaust, je schopna zpochybňovat, ale i to, že spravedlnost a v tomto případě i historickou pravdu, může získat a potvrdit jen ten, kdo disponuje vysoce nadstandardními finančními prostředky a může si dovolit dražšího a tudíž schopnějšího právníka. (03.02.2019)

Holokaust proste bol. Nariadil ho Hitler, a medzi inými, tým pripravil o život aj 6 miliónov Židov. To sú historické fakty, nespochybniteľné vo všetkých bodoch. Ľudia čo to popierajú sú buď klamári, alebo idioti. A v tom je ten problém; sám som s touto témou zabil hodne dosť času a viem, že aj niektorí idioti majú presvedčivejšie argumenty ako filmový David Irving. To zaprvé. Zadruhé, keď máš slabého oponenta, mal by si byť na koni. V Denial sa nedeje ani jedno. Vlastne je to celé paradox, nakoľko scenáristi vytvorili zrúdu, ktorá je hlúpa a bez vecných argumentov (čo vytvára dojem tendenčnosti), a proti nej postavili celú partiu právnikov, čo má dve hodiny strach (!), aby mu to vôbec natreli. Toto mohlo (malo) byť diel pamätné, gradujúce, napínavé, pri ktorom by sa človek zamyslel, a hlavne dôležité. Nie je. Premárnený potenciál, vietor do plachiet všetkým popieračom. Slabučký nadpriemer, kde ma vyslovene bavila asi len titulková scéna. (23.05.2017)

Film v sebe skrýval obrovský potenciál no nie všetko vyšlo tak ako som si predstavoval. Ak zvažujete či filmu venovať svoj čas, tak za hovorí skvelý výkon (už zase...)T. Wilkinsona, ktorý je vždy a všade 100% presvedčivý. Téma je veľmi zaujímavá a je až neuveriteľné, že sa takýto spor dostal pred súd, keď uvážime koľko ľudí a priamych svedkov holocaust prežilo. Prežilo i niekoľko priamych členov židovského sonderkommanda, teda Židov, ktorí sa nechtiac, ale priamo podieľali na vraždení a spaľovaní mŕtvol. Práve preto je zvláštne, že práve niekoho z nich nikto na tak dôležitý súd nepozval. Je však možné, že si verili a nechceli svedkov zbytočne traumatizovať, no súd ukázal, že to nebolo zas tak jednoduché. To mi pripomína jeden výborný slogan-"To nevymyslíš, to je život..." Slabšie štyri hviezdy. 70%. (26.12.2017)

Nechápu nízké hodnocení, jde o velice chytře napsané soudní drama, kde se můžete kochat skvěle vysoustruženou strategií a argumenty při soudním líčení, které je samo o sobě velmi absurdní, jak už to v angloamerickém systému chodí - že tu existují rádobyhistorici a falzifikátoři typu Irvinga (který je idolem i mezi těmi "intelektuálnějšími" českými nácky a jeho grafomanské odpadky vycházejí i u nás, ale nebudu těm nakladatelstvím dělat reklamu), je jedna věc, ale že je třeba před soudem dokazovat, že holocaust byl a voda je mokrá, to je už trochu moc. Timothy Spall se pro tuto roli hodí ještě víc než pro Červíčka - odpornější člověk než Irving v jeho podání je snad už jen Miloš Zeman. Kromě soudu je ve filmu i moc působivá scéna návštěvy opuštěné a zmrzlé Osvětimi, kde hlavní hrdinka šlape po zbytcích plynových komor a s hrůzou si uvědomuje, co se přesně zde před 50 lety dělo (zažil jsem ten pocit při mé navštěvě také). (02.04.2017)