Mlčící hvězda

Pořád jsem se ještě nerozhodl, zda si tento film zaslouží dvě hvězdy, nebo dokonce tři. Viděl jsem totiž originální a nesestříhanou verzi, která se zdá být horší než sestřih, co tak čtu. K hlavním výtkám patří ideologické poselství, které mě hodně iritovalo, onen důraz na internacionalismus (do vrcholného nevkusu předvedeno v závěrečné scéně, kde se všichni berou za ruce) je přehnaný a hloupý. A dále je snímek zbytečně dlouhý: začíná to velmi zajímavě, když se řeší tunguský meteorit, pak let na Venuši... zdlouhavě, plno zbytečných agitačních rozhovorů, nikde se nic moc neděje. Jo, je třeba ocenit výtvarnou a technickou stránku filmu; kdyby toho nebylo, tak už by nezbylo vůbec nic. (02.04.2015)

Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu... (30.03.2012)

Interiér lodi, pěkný. Ale ten coloring, díky němuž ten černoch vypadá tak děsivě, že právě přišel ze samotného pekla, je ech. To měli raději udělat čb. Ocituji přeložený komentář z jutub, který je prostě...parádní: A po přistání na Venuši, celá posádka a loď jsou rozdrceni a spáleni díky nesmírnému tlaku a žáru...konec filmu. ;-) (18.06.2020)

Sci-fi-litida, která není dobře napsaná a bavit může jen lid, který na těchle postarších vědeckejch fikcích se spoustou blikajících kontrolek a robotů se špatnou výslovností pravidelně ujíždí, ale pro nikoho jiného ne, on to totiž není zrovna nejlepší film, žel (cs Ikarie XB1 je jen o tři roky mladší, ale zároveň o tři levely lepší). Možná se mi to nelíbilo protože jsem viděl americkou zkrácenou verzi, ale upřímně, tu delší bych vidět asi ani nechtěl, už takhle jsem se na mnoha místech nudil a mimovolně rukama skládal origami stegosaura, což vzhledem k tomu, že nedokážu složit ani parník značí, že to fakt nebylo moc záživné. V konečném důsledku je tu tak zajímavá snad jen rezonance odporu proti jaderným zbraním a fakt, že jsem si při finále vzpomněl na jednu scifózní rozhl. hru, co jsem jako malej slyšel asi tak milionkrát (úkol pro zítřejší den, zjistit, co to bylo zač!). FiN (27.03.2015)

Plakátové info: JSTE TAM S NIMI….NA NEJVÍC VZRUŠUJÍCÍ, NEZAPOMENUTELNÉ CESTĚ V HISTORII LIDSTVA!!! ___ Viděl jsem zkrácenou americkou verzi, takže se mohu vyjádřit jenom k ní a nemám s ní sebemenší problém. Předně je na ní vidět štědrý rozpočet, větší, než u celé řady hollywoodských bratříčků té doby, přeci jenom pro východní blok to byla otázka prestiže, natočit výživný, výpravný sci-fi film, který by se vyrovnal těm „ošklivým imperialistům“. V americké verzi nejsou žádné plenární schůze, žádné známky internacionalizace, žádné držení se za ruce v samém závěru. Kosmická loď v kontextu doby vypadá věrohodně (je vidět, že si tvůrci hodně vzali ze základního sci-fi kamene ´Destination Moon´), dočkáme se dokonce i stavu beztíže a dialogů, které natahají za uši. Samotná Venuše je docela působivá, tady si tvůrci vyhráli s kulisami – prostředím planety je pokryto mlhou, nebe je osvětlené polární září a architektura Venušanů je krásně bizarní, všechny ty špičaté věže s desítkami oken, které se vinou jako obří vývrtky, obklíčené plazícím se živým rosolem. No, kouká se na to hezky. Strašná škoda, že se dochovala jenom opravdu ošklivá kopie, jako byste VHS kazetu hodili do pračky na půlhodiny při 60 stupních Celsia :o) Nechybí i ekologický apel v podobě závěrečná pointy, která je jako vystřižená z Rocketship X-M (1950), kde je taky zřejmé, že si Venušané zničili planetu svým špatným přístupem. (05.10.2020)