Reklama

Reklama

Z této cesty se nikdo nevrátí takový, jaký na ni vyšel... Osadník Thomas Dunson spolu s nalezencem Matthewem vybuduje v Texasu vlastní dobytkářské impérium. Půda, na které se usadil, je pro chov skotu ideální, avšak stádo více než devíti tisíc kusů dobytka je třeba jednoho dne dopravit k obchodníkům. Nejbližší známá železniční stanice se nachází v Missouri. Cesta trvá několik měsíců a je plná nástrah. Dunson a jeho muži bojují s Indiány, se suchem, s deštěm, s obtížným terénem i s vlastní únavou. Z Dunsona se postupem času stane ješitný tyran, který nepřipustí jiný názor než svůj. Právě díky své paličatosti dosáhl všech úspěchů. Teď však chce zastřelit každého kovboje, který je proti jeho rozhodnutí. A tak přichází čas, kdy se mu postaví i jeho nejbližší přítel, Matthew… Film Howarda Hawkse patří v žánru westernu k těm nejlepším. Velkolepé scenérie s dobytčím stádem tvoří pozadí příběhu o rivalství dvou mužů (ztvárnili je John Wayne a Montgomery Clift), z nichž každý prosazuje svou vůli jiným způsobem. Scénář filmu vznikl na základě článku v časopise Saturday Evening Post. (Česká televize)

(více)

Recenze (109)

Rob Roy 

všechny recenze uživatele

Čekat od Hawkse neidealistický závěr je dost naivní ( voz El Dorado, Rio Bravo ), on to vždycky v závěru rychle sfoukne,ale člověk si zvykne. Jinak se ale jedná o nečekaně realistický biják s příjemně nejednoznačným Johnem Waynem a typickou Hawksovskou rekvizitou Walterem Brennanem. Ale ta baba ke konci tam je opravdu hloupě vsazená. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Romantika, dobytek, pustina, indiáni, přestřelky, drsnost a tvrdí chlapi v překvapivě výživné směsi, která na své stáří ubíhá opravdu tryskem. Navíc John Wayne tu není jen prvoplánovou postavičkou, ale po psychologické stránce velmi hluboce propracovaným honákem se záplavou stinných stránek. Je ironií, že Hawks staví na hlavu klišé o správných kovbojích už v době jejich zlatého věku. ()

Reklama

corpsy 

všechny recenze uživatele

Boli doby, keď sa točili westerny westernovejšie, ako ktorékoľvek potom. V dnešných časoch ich už v ponuke nenájdeme. A preto sa treba vracať ďaleko do minulosti, hlboko do histórie filmu, aby sme našli kúsok, ktorý páchne špinou a potom kovbojov a honákov, dusia všadeprítomným prachom a ponúkajú notnú dávku hrdinstva a divokozápadného sentimentu. Tak ako RED RIVER. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Mám radšej drsné westerny než zábavné a úplne najradšej, keď sarkazmus či bezprostrednosť dotvára(jú) silné scény. Červená rieka je masterpiece, v ktorej sa riešia vlastnícke práva, chov zvierat, neustále konflikty, ľudské sebectvo, či rozsah existenciálnych otázok. Psychologické načasovanie agresívnej Wayneovej postavy a jeho rozvážnejšieho protipólneho súpera Montgomeryho Clifta je maximálne intenzívnym zážitkom, ktorý v závere vyvrcholí ako časovaná bomba. Najlepší film Howarda Hawksa. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Jeden z tých westernov, kde 'kraví chlapci' nesedia v salúne a nudia sa. Nie, tu sa maká, pretože kraví chlapci sú presne pri tom, podľa čoho dostali svoje označenie. Ale núdza o pištoliarske súboje paradoxne (ani pri takej práci) nie je. Prácička sa musí splniť a kedže sú dve pohľady na jej správne riešenie, logicky nastáva spor. Ten končí pästným súbojom, po ktorom si súperi schuti zažartujú. Že je to americké klišé, ktoré s realitou nemá nič spoločné, netreba hádam pripomínať. Wayne mi tu vadil o čosi menej, kedže tu nepredstavoval pre neho tak typického hláškujúceho klaďasa, ale išiel cez mrtvoly. Film má na svoj vek veľkolepú výpravu, už vtedy typické prvky pre celý neskorší westernový žáner a v závere graduje. Napriek tomu siahodlhá stopáž, viacero hluchých a melodramatických scén a veľmi vlažný začiatok, keď to podstatné začína až niekde od druhej tretiny, ho ťahajú dole. ()

Galerie (112)

Zajímavosti (20)

  • John Wayne a Walter Brennan se nemohli přenést přes fakt, že je Montgomery Clift homosexuál. Pokud se zrovna nenatáčelo, snažili se mu vyhýbat. John Wayne dokonce chtěl, aby Clifta nahradili po zjištění, že měl aféru s Johnem Irelandem. (facojurka)
  • Snímek byl natočen na motivy románu "The Chsiholm Trail", který napsal Borden Chase. (Hans.)
  • Film se dotočil v roce 1946, ale premiéra přišla až za dva roky, z části kvůli právním problémům s Howardem Hughesem, který tvrdil, že je snímek stejný jako film Psanec (1943). (facojurka)

Reklama

Reklama