Stud

Soudruhování o předsedovi ONV, kterej nechce připustit, že by jeho chráněnec – předseda podřízeného družstva – měl být potrestán za podvody a znásilnění. O předsedu družstva mu samozřejmě nejde, bojí se hlavně, aby to nesmetlo i něj, uvědomuje si, že i on není čistej, zároveň nechce připustit, že by se dělo něco, o čem by on nevěděl: bylo by to pro něj přiznání toho, že nestačí na svoji práci. Do toho se chce osamostatnit jeho dcera. Pokus ukázat soudruha s lidskou tváří. (Pobavilo: „Dejte nám pokoj, dědku! Nevidíte, že úřadujem?“ „No jo, dyk vy taky nic jinýho neumíte. Vy úřadujete i tam, kde jiní serou!“) (05.05.2021)

kritický politicko-společenský snímek, v závěru už poněkud rozvláčný - Helge se mazlil s každou scénou jak se zatoulanou mindou - chtělo to krátit o deset, patnáct minut. v tom případě bych neváhal s pětihvězdičkovou nadílkou. (22.02.2009)

Brilantní portrét osvíceného a poctivého "místodržitele". Ten komunistický sultán říká "můj okres" s takřka feudální samozřejmostí. Na rozdíl od středověku je ale mentalita víc zaměřená na ideologický základ: když je obviněn z nepravosti jím dosazený (reminiscenční vzpomínka na "volby" předsedy JZD na vesnici je prostě úžasná), první, co ho napadne, že je to útok revizionistů proti všemu dobrému, co (komunistická) strana dělá v celé zemi. Dnešní divák má ovšem problém pochopit, jak ta komunistická mašinerie mohla fungovat, když "padouch" byl dlouhodobě úspěšný pomocí banálních podvodů (např. s pojištěním proti neúrodě!) a "poctivec" na okrese nemá ani tolik fištrónu, aby si uvědomil, že jediný dekret na jeden byt nemůže přiklepnout současně kamarádovi a současně fabrice. Ve své době to byl dost odvážný film, v podstatě otevřel cestu, na které vznikly další filmy jako Smuteční slavnost, Žert, Ucho a nakonec i Skřivánci na niti - a stejně jako tyto skončil v normalizačním trezoru. (11.05.2019)

Kino, které si zaslouží klidně vysoké hodnocení. Scénáristicky, režijně, kamerou, hereckými výkony . . . Pántik se do role vžil tak, že nehraje, ale je součástí děje. Nicméně i ostatní se krkolomně neperou s texty. Ty padají v naprosté přirozenosti postav, které nepotřebují o ničem přesvědčovat, protože to, co se děje okolo, vidí vlastní, nezastřenou optikou. Dobové fráze vybledli v každodenní realitě. Zrcadlo doby bez procesů, ale v jejich stínu. (20.01.2020)

Pěknej film, připomnělo mi to dědu. Taky byl v nějakym svazu a chodil domů nachcanej ze sklípku. (25.01.2021)

Stud? Ano, toho je ve filmu nedostatek. Příběh sleduje sestup kdysi všemocného okresního funkcionáře v jihomoravské gubernii, kterému se začíná sypat pod rukama kariéra i osobní život a který si odmítá připustit, že problémy začaly velmi dávno a v něm samotném („Změnil ses z okresního tajemníka na okresního hasiče“). Během jedné dlouhé noci sice kolísá a plácá se ve své ubohosti, ale jeho neutuchající hluchota a arogance jsou skvělým startem do nového, normalizačního období. Film je radikální, vizionářský, a proto byl v roce 1969 oficiálně zcela nepřijatelný. Ani dnes není jeho sledování selankou, nepříjemné pocity prohlubují litry vypitého alkoholu a nesnesitelné vedro před bouřkou, která přijde až úplně nakonec… Snad jen teatrální scénu na mikulovském náměstí a několik dalších přepjatostí bych oželel. PS: Pokud shlédnete Stud, dejte si ještě Matějkovu Nahotu, ať máte filmový Mikulov pohromadě! (01.04.2021)

Další film, natočený v 60. letech, který by se měl promítat nejen na FAMu, ale i na psychologických oborech. A po shlédnutí: "Žáci, pište své dnešní pocity o tom co jste viděli, do slohové práce". Ve filmu je vše, co už lidem (ne všem, ale už i některým politikům) bylo jasné a v tehdejší době šlo i natočit. Proto když doba skončila a vláda v zemi se vrátila psychopatům a lokajům, tak film nesměl být promítán. Zde opět platí pravidla jakékoliv společnosti: 1) všechno už zde bylo 2) všechno je jinak 3) další generace zatouží po změně....   Že potom dojde k opakování, neboli vše začne znovu, o tom už žádný film není. To se ale vše obecně ví, a kdyby ne, tak: "Chytrému napověz". (20.02.2023)

Výstižný portrét komančského papaláše z okresu na jihu. Člověk, který o sobě vyhlašuje, že vše dělal jen pro lidi, ale na všechny hledí ze svého stranického pohledu a ten, kdo se odváží poukázat na chyby jiného straníka, tak je práskačská svině. Nejlépe se projevil charakter tohoto soudruha, když v opilosti vykřikuje "Víš, kdo já jsem!". On přece není jen tak někdo, je to JEHO okres a jen on má přece právo rozhodovat o tom, koho může prokurátor obvinit. (14.12.2023)