Shame
Režie:
Ladislav HelgeKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Július Pántik, Štěpán Zemánek, Richard Lederer, Ľudovít Greššo, Bohuslav Čáp, Ida Rapaičová, Vojtěch Ron, Hana Slivková, Anna Grissová, František Šolc (více)Obsahy(1)
Detailní psychologický portrét zatvrzelého komunistického funkcionáře Arnošta Pánka patří mezi nejvýznamnější snímky nedávno zesnulého režiséra Ladislava Helgeho. Dílo spojované s dobou pražského jara a následně uložené do normalizačního trezoru zůstává nepříjemně aktuální kritikou byrokratické zaslepenosti. (Bohemia MP)
Recenze (68)
Do sebe zahleděný film řeší kvadraturu kruhu. 1) Spoiler. Ten stud jsem soudruhu Pánkovi příliš nevěřil. Jak se ukázalo na úplném konci filmu, právem. Jemná kritika typu "někteří soudruzi neunesli tíhu úkolů nové doby" trochu připomíná Mňačkovu novelu Jak chutná moc, ale je převelice krotká. Filmu by tak více slušel rok výroby 1963. 2) Ve své době silná čtyřhvězdičková výpověď je dnes už jen nepříliš zajímavým pokusem o nenápadnou kritiku v povoleném rozsahu. 3) Spoiler. A že by se družstevníci na schůzi styděli promluvit a přidat se tak k odsouzení nepoctivého funkcionáře? Promiňte, možná jsem cynik, ale tomu taky nevěřím. Spíš se báli obhajovat své prospěchářství. Inu, kdo nekrade, okrádá rodinu. ()
Poslední film Ladislava Helgeho je asi nejodvážnější z jeho tvorby a nejvíce kritický k tehdejší socialistické společnosti. Proto taky hned putoval do trezoru a Ladislav Helge měl zákaz dalšího točení. Vypráví příběh krajského straníka Pánka, který je zaslepen vlastním egem a nehodlá akceptovat jiné názory a ctí jen své zásady. Náhle musí řešit případ svého okresního předsedy Kvasila, kterého měl za vynikajícího soudruha a pracovníka. Kvasil je obviněn ze znásilnění nezletilé holky a z mnoha podvodů v družstvu. Pánek je na jedné straně proti jeho jednání, ale na druhé straně byl Kvasil podle něho přece vynikajícím soudruhem! Poslední třetina filmu, kdy je Pánek opilý (výborný Július Pántik) a přemítá, že se vším praští musela být pro soudruhy velká sada! Natáčelo se v Mikulově a přilehlém okolí. Hudba Svatopluka Havelky občas připomene Všechny dobré rodáky. Díky brněnskému kinu Scala jsem si mohl Stud vychutnat přímo z filmového pásu v rámci projektu "Dějiny na 8". Více takových projekcí! ()
Ani bych nedokázal říct, čím mě ten film dokázal na začátku chytnout a držet až do konce. Prostě je to tak a tohle psychologické drama je opravdu dost dobré. ()
Až dokumentárně přesvědčivá a umělecky cenná studie komunistického funcionáře rekrutujícího se z dělnických kádrů. Sám jsem je zažil v druhé polovině sedmdesátých a v osmdesátých letech (jednoho jsem doučoval ke zkoušce na VŠ nemčinu - jmenoval se příznačně Gottwald -; zkoušku nakonec udělal, i když neuměl bezpečně časovat sloveso "sein"). Byl to jeden z těch, kteří se usnesli, že "nesmím přes hranice a nesmím mít žádného podřízeného". Jejich životní dráha si byla stereotypně podobná, nebyli to v podstatě zlí lidé, nedělali velké podfuky, zkorumpovaní byli v mezích, jenže: jejich intelekt neodpovídal funkci, kterou zastávali, a díky tomu a různým malým domů tomu a onomu, se dostávali do vnitřních konfliktů, které vrcholily paranoickými záchvaty, byť většinou jen dočasnými... Ale to vlastně nemluvím o svých zkušenostech, ale o filmu. Helge sem ovšem zavádí ještě jeden parametr: "stud". Ale s tím nemám v tomto oboru žádou zkušenost.... Změním hodnocení ze 4 na 5 - fakt to bylo dobrý! - Spatřeno podruhé: Dnes bych se nejspíš věnoval porovnání manažérů tehdejší a dnešní doby; třeba Arnošt Pánek versus Andrej Babiš... ()
Jeden z nejpádnějších kinematografických políčků udělil bolševikům režisér L.Helge ve svém příběhu o dvou dnech „zasloužilého“ jihomoravského okresního tajemníka, dnech plných pochyb a snahy obhájit čest (především sám před sebou). Z prorockého závěru („Mě do starého železa? Aby to vzal někdo kolísavý? Já vám všem ještě ukážu!“) dodnes mrazí a ukazuje, jak dobře měli tvůrci bolševické funkcionáře přečtené. ()
….. ()
Celkom kvalitny film o dolezitom cloveku s funkciami na cele okresu. Prva polka filmu je vyborna, vystizne sa zobrazuje rozpad osobnosti /Pantik/, v druhej polke vsak uz vidno kopu bezradnosti a bezmyslienkovitosti. 72 % ()
"Stud" má tak zvláštní ovzduší, že až hanba mluvit....děj se na svých neuvěřitelných 101 minut šíleně táhne a nakonec nudí. Nic nového pod sluncem a třeba "pamětníkům" něco řekne, nová generace to může považovat za hovadinu. 35% ()
Hrozné horko bylo tu dobu, nesnesitelné, předjímající příchod bouře, která ne a ne nastat. ()
Hlavní myšlenka filmu mi nejspíš jasná. Ale musel jsem ji hodně hledat. Buď byla pochopitelná hlavně dobově nebo je tak dobře skryta, že ji nelze najít jen tak. Což by byla škoda. ()
I kdyz trochu "presoudruhovany", tak stale zajimavy a psychologicky dobre propracovany film. a pak taky ta uzasne promyslena symbolika klobouku, jako symbolu dustojnosti - hlavni hrdina jen stale zapomina a na konci jej uplne ztrati, aby jej zase v zaveru ziskal... ()
Za 10 minut 36 krát soudruhu,omluva prokuratora za zatčení předsedovi strany,dik to stačilo... ()
"Kolikrát se ptám, zdali jsi víc okresní předseda nebo okresní hasič..." Tematicky lze tento snímek trošku srovnat s filmem Obžalovaný. V obou případech jde o vynikající satiru socialistického Československa. Velkou devizou jsou zde skvělé dialogy s řadou hlášek ("Ty úřaduješ i tam, kde jiní serou", "Já nechci žít jako prase v žitě...já nechci žít v prasečinci"). Kromě toho obsahuje film velmi zajímavý psychologický portrét 50letého dlouholetého stranického funkcionáře Arnošta Pánka. Ten je zde vylíčen jako muž se všemi slabostmi a chybami, trošku slaboch, trošku narcis ("můj okres"), zároveň ale i jako člověk, který má i jisté svědomí a který rozhodně nechce věci za každou cenu zametat pod pokličku. Je i milujícím otcem, byť jeho rodinné vztahy nejsou úplně idylické. Velmi silně v tomto směru na mě zapůsobila scéna v závěrečné části filmu, kdy opilý Pánek probíhá v dešti vesnicí a u autobusu spatří svou dcerou, která jej pak pozoruje v odjíždějícím autobuse. V těchto a pár dalších momentech je člověku z Pánka dost smutno. V závěru se však vše vrací do úvodních idylických kolejí. I politická satira československého filmu 60. let má totiž své meze... ()
Dusný dusot sudích. Shodně jej shodí. Do studií. "Studnaře" osudného dne, /roz/bitého představení si člověčiny. ()
"Kdybys byla zticha, tele pitomý, moh' bejt klid!" No, jenže Anežka matku neposlechla a hubu nedržela, její znásilnění se profláklo (mmch. při pohledu na Anežku jsem začala pochybovat o tom, kdo koho vlastně znásilnil). Tahle událost rozpohybuje kolotoč událostí kolem soudruha Kvasila, soudruh Pánek se snaží dopátrat pravdy, celkově se tu hrozně soudruhuje, moralizuje, ale jako psychologická studie tehdejších kádrů, potažmo charakterů to funguje. Pántik hraje jako o život, ostatní mu zdatně sekundují a kdyby to nebylo tak dlouhý, možná by se i na čtvrtou hvězdu dostalo. Čest! ()
Ladislav Helge odvedl skvělou práci se slovenskými herci. Pántik je prakticky Pláteník z Okresu na severu. On má charakter (a taky připosranost, jako každý komouš). Bojí se strany, že ho sundá a za to může Kvasil! Ta zrůda , špatný soudruh a prcačkář! Ve straně! "Za toho kus žvance ti mám být vděčná?" řve Ida Rapaičová a začne ze sebe trhat podprsenku. Ona je dcera, nikoliv milenka. A zase Helgeho nešťastný Mikulov, lidi ho tam nenáviděj a ví proč! Je to drama, které moji přátelé v USA těžko pochopí. ()
Mistrovská věc, jenž musela pochopitelně skončit v trezoru!!! ()
Analýza rozpadu osobnosti jednoho velkého zvířete na okrese. Zní to strašidelně, ale první polovina je kupodivu opravdu výborná. Poté už ale film ztrácí dech a stejně jako hlavní hrdina je místy dost bezradný. Každopádně téma a hloubkové zpracování zapříčiňuje, že tenhle snímek rozhodně není pro každého. Obzvláště dnes. ()
Druhý Helgeho film byl pro mne spíš zklamáním. Čekala jsem něco ještě lepšího a dále jdoucího ve stopách Prvního dne mého syna. Ačkoli svým způsobem je i Stud o tomtéž (moment procitnutí/prohlédnutí reality - zde navíc pak zase zanoření do hlubiny vod všedního dne), ani formálně ani obsahově se podle mého nepovedlo docílit té síly a koncentrovanosti filmu předešlého. Přesto velmi dobré jako dokument doby a náhled na určité mentality. Podstatnou roli hraje i můj oblíbený Mikulov včetně komunisty notně zdeformovaného (ehm, přestavěného) zámku. ()
Jeden z filmov, ktorý do socializmu už vtedy tak slabučko hryzkal. Do pána všemocného predsedu a do systému našich ľudí, ktorý tu len s malými obmenami máme dodnes. A koľko takých Pánkov a Kvasilov tu máme stále, len sa inak volajú. Film sa rozbieha mierne, ale postupne dospeje do takého štádia drámy, že by sa atmosféra dala krájať, aj keď sú na scéne len dvaja ľudia alebo často len jeden. –––– Co ty můžeš vo Kvasilovi a vo tom, co on všechno pro socialismus udělal. Má svý chyby, to znásilnění, to je teda veliký svinstvo, za které bude potrestán. Ale podfuky... –––– Já jsem politik, sakra, nemůžu konat vždycky tak, aby se to líbilo všem. –––– Keď sa niekto vyškriabe hore, hneď má plno zástancov. ()