Arnošt Pánek, vedoucí činitel v kterémsi jihomoravském městečku, má narušeny klidné dny. Byl zatčen jeho chráněnec Kvasil, předseda vzorného zemědělského družstva - a obviněn ze znásilnění nezletilého děvčete, z pojišťovacích podvodů a zneužívání pravomoci veřejného činitele. Naštvaný Pánek se rozhodne sám vyšetřit okolnosti, které vedly k událostem pro něho tak nepříjemným. I když se film režiséra Ladislav Helga zabývá dlouholetým funkcionářem sloužícím komunistickému systému, daleko precizněji se zaměřuje na mentalitu dlouholetého okresního politika, jenž si vybudoval pevnou mocenskou síť a odmítá cokoli měnit na svých metodách, neřkuli odstoupit. Helge vztyčuje důležitou otázku - dotýká se zkorumpovaného svědomí, kdy hmotný blahobyt se stává jediným měřítkem hodnot. Nelze se pak divit, že ti, co odmítají přistoupit na tuto "tichou dohodu", jsou odsouzeni k hmotnému živoření. Stud je jedním z nejdůležitějších filmů 60. let, přesně diagnostikuje tehdejší společenské ovzduší.(oficiální text distributora)
Detailní psychologický portrét zatvrzelého komunistického funkcionáře Arnošta Pánka patří mezi nejvýznamnější snímky nedávno zesnulého režiséra Ladislava Helgeho. Dílo spojované s dobou pražského jara a následně uložené do normalizačního trezoru zůstává nepříjemně aktuální kritikou byrokratické zaslepenosti.(Bohemia MP)
Příběh padlého stranického funkcionáře byl v původním tvůrčím záměru režiséra Helgeho a scenáristy Ivana Kříže vzhledem k opětovnému obsazení Júlia Pántika do hlavní role zamýšlen jako volné pokračování osudů protagonisty Velké samoty, avšak nakonec od tohoto nápadu upustili. V centru dění tak tentokrát stojí tajemník okresního národního výboru Arnošt Pánek, kterého konfrontace s podvodnými machinacemi v jeho kruzích vede k zamyšlení nad vlastními falešnými ideologickými představami. Snímek nastoluje téma střetu svědomí a morální zodpovědnosti s věčnou lidskou touhou po moci, která v důsledku zvítězí nad lidským studem. Kromě tematického zaměření byl snímek rovněž Helgeho stylistickým návratem k dřívějšímu autorskému rukopisu založenému na úsporně pojatém realismu a psychologizující tendenci.(Kino na hranici)
Hlavným hrdinom je mestský tajomník Pánek, samoľúby, sebaistý človek. Zakladá si na vlastných zásluhách a je pripravený ostro vystúpiť proti všetkému, čo by narúšalo jeho idylické predstavy. Pred očami mu zatknú priateľa a "spolubojovníka", ktorý sa dopustil podvodov a zneužívania moci. Pánek sa cíti byť ohrozený, lebo to mže vyzerať, že ho kryl- preto diskutuje, vysvetľuje a presviedča i sám seba. Schdza dedinčanov je debaklom, po ktorom sa jeho ilúzie o sebe (a o lákavej politickej demagógii) úplne zrútia, hanba sa premieňa na výrazne poľudšťujúci faktor. Film nazrie aj do zákulisia socialistického hospodárenia- pomery v JRD svedčia o morálnom rozvrate: poctiví proti prospechárom nemajú šancu. Helge je tvorcom dvoch najstatočnejších českých filmov 50.rokov. Stud priamo nadväzuje na Veľkú samotu svojím hrdinom, prostredím i hlavným predstaviteľom.(oficiální text distributora)
Pro mě nejlepší Helgův film, který výborně vystihuje podtsatu funkcionářství, které sice můž emít dobré úmysly, ale právě skutečnost proti nim postavená z nich může udělat i zápornou stránku (přílišný strach o zachování čistého štítu a vydobité příkladnosti, stylizace do "svědomí socialismu", jenž se příliš křečovitě drží svého, jelikož o ostatních ztrácí jakékoliv iluze, on sám, spravedlivý, proti všem). aniž by v příběhu o něco vůbec šlo - jen bouřka po dlouhém horkém dusnu, která se přežene, zase se vyjasní s tím, že se obdobné dusno může vracet. Helge zde dotahuje spjatost povětrnostních podmínek se stavem člověka či společnosti k dokonalosti :) Stejně tak nabízí i řadu působivých scén - svlečení dcery je trochu efektní, stejn ějako vypjatý paranoický stav na náměstí, ale například trapné mlčení v jzd jako projev studu je pro mě Helgeho realizačním vrcholem. Přesto však trochu zamrzí přílišná metaforičnost promluv, skřípání některých hereckých výkonů i zbytečně retrospektivy, které nic nového neříkají, snad jen aby konečně Helge nebyl znovu nařčen z příliš klasického způsobu vyprávění. Alespoň, že ruční kamera a její pohyblivé záběry působí velmi autenticky.(12.1.2010)
Dlouho jsem zvažoval, jestli se na to mám vůbec dívat. Film o komunistickém funkcionáři - těžko si představit více odtažitý námět. Ale musím říci, že mě to docela zaujalo. Ovšem časem se to začalo nějak točit v kruhu. Soudruh Pánek celou dobu jen zjišťoval, jak je mimo, jak žil celou dobu v nějakém klamu a jak na to nestačí. Takže celkové vyznění nakonec nebylo tak silné. Ale je to dobrý film, zapadá do série filmů a knih, které v té době "nastavovaly zrcadlo", stojí za zhlédnutí. Ale asi stačí jednou. 70%(22.2.2009)
Keď sa všemocný komunistický funkcionár dostane do konfrontácie s poznaním, že jeho chránenec bol obvinený, spustí sa v jeho osobnom i profesnom živote veľká skúška charakteru. Režisér Ladislav Helge dokázal vytvoriť realistickú atmosféru a k tomu mu dopomohli aj niektorí neopozeraní herci. Pravdou je, že film drží pevne v rukách predovšetkým Július Pántik, ktorý je vynikajúci. Z filmu je cítiť postupné uvoľňovanie v spoločnosti, inak by tento film nemohol vzniknúť.(24.4.2020)
On ten soudruh Pánek byl v podstatě dobrý člověk! A přece se mi z něj chvílemi zvedal žaludek. Ale nejen z něj. Z celé té maloměstské totalitou zblblé společnosti, ve které je člověk, jenž poukáže na zločin kovaného straníka, nařknut z práskačství a všemi odsouzen k osamocenému boji s větrnými mlýny. Život v komunismu v celé své "kráse" servíruje Ladislav Helge ve svém posledním dotočeném filmu. Po něm už točit nesměl. Narozdíl od většiny "soudruhů" občanů z jeho povedeného filmu totiž nebyl zbabělý a ustrašený.(21.2.2009)
Stud na první pohled vyniká poutavým námětem, nicméně samotný příběh je paradoxně největším nepřítelem pro celkové vyznění filmu. Mně se to zdálo šíleně zdlouhavé, nikam nesměřující a prázdné. Výkony herců mě rovněž nijak neuchvátily a dost často jsem bloumal nad nevyzpytatelně se měnícím chováním postav. Film, který se až příliš nebezpečně táhne.(11.7.2013)
V kinech
od:
Sandiego
Pro mě nejlepší Helgův film, který výborně vystihuje podtsatu funkcionářství, které sice můž emít dobré úmysly, ale právě skutečnost proti nim postavená z nich může udělat i zápornou stránku (přílišný strach o zachování čistého štítu a vydobité příkladnosti, stylizace do "svědomí socialismu", jenž se příliš křečovitě drží svého, jelikož o ostatních ztrácí jakékoliv iluze, on sám, spravedlivý, proti všem). aniž by v příběhu o něco vůbec šlo - jen bouřka po dlouhém horkém dusnu, která se přežene, zase se vyjasní s tím, že se obdobné dusno může vracet. Helge zde dotahuje spjatost povětrnostních podmínek se stavem člověka či společnosti k dokonalosti :) Stejně tak nabízí i řadu působivých scén - svlečení dcery je trochu efektní, stejn ějako vypjatý paranoický stav na náměstí, ale například trapné mlčení v jzd jako projev studu je pro mě Helgeho realizačním vrcholem. Přesto však trochu zamrzí přílišná metaforičnost promluv, skřípání některých hereckých výkonů i zbytečně retrospektivy, které nic nového neříkají, snad jen aby konečně Helge nebyl znovu nařčen z příliš klasického způsobu vyprávění. Alespoň, že ruční kamera a její pohyblivé záběry působí velmi autenticky.(12.1.2010)
Historik
Dlouho jsem zvažoval, jestli se na to mám vůbec dívat. Film o komunistickém funkcionáři - těžko si představit více odtažitý námět. Ale musím říci, že mě to docela zaujalo. Ovšem časem se to začalo nějak točit v kruhu. Soudruh Pánek celou dobu jen zjišťoval, jak je mimo, jak žil celou dobu v nějakém klamu a jak na to nestačí. Takže celkové vyznění nakonec nebylo tak silné. Ale je to dobrý film, zapadá do série filmů a knih, které v té době "nastavovaly zrcadlo", stojí za zhlédnutí. Ale asi stačí jednou. 70%(22.2.2009)
Flego
Keď sa všemocný komunistický funkcionár dostane do konfrontácie s poznaním, že jeho chránenec bol obvinený, spustí sa v jeho osobnom i profesnom živote veľká skúška charakteru. Režisér Ladislav Helge dokázal vytvoriť realistickú atmosféru a k tomu mu dopomohli aj niektorí neopozeraní herci. Pravdou je, že film drží pevne v rukách predovšetkým Július Pántik, ktorý je vynikajúci. Z filmu je cítiť postupné uvoľňovanie v spoločnosti, inak by tento film nemohol vzniknúť.(24.4.2020)
lena60
On ten soudruh Pánek byl v podstatě dobrý člověk! A přece se mi z něj chvílemi zvedal žaludek. Ale nejen z něj. Z celé té maloměstské totalitou zblblé společnosti, ve které je člověk, jenž poukáže na zločin kovaného straníka, nařknut z práskačství a všemi odsouzen k osamocenému boji s větrnými mlýny. Život v komunismu v celé své "kráse" servíruje Ladislav Helge ve svém posledním dotočeném filmu. Po něm už točit nesměl. Narozdíl od většiny "soudruhů" občanů z jeho povedeného filmu totiž nebyl zbabělý a ustrašený.(21.2.2009)
Stanislaus
Stud na první pohled vyniká poutavým námětem, nicméně samotný příběh je paradoxně největším nepřítelem pro celkové vyznění filmu. Mně se to zdálo šíleně zdlouhavé, nikam nesměřující a prázdné. Výkony herců mě rovněž nijak neuchvátily a dost často jsem bloumal nad nevyzpytatelně se měnícím chováním postav. Film, který se až příliš nebezpečně táhne.(11.7.2013)