Temná voda

... a ráno namísto olympiády asijský adrelin - japonská novodobá hororová klasika, pro pamětníky připomínám, že se doba vzniknu filmu kryje s povodněmi 2002. Pro zájemce o psychologii zase zmíním knihu Gastona Bachelarda "Voda a sny";-) (28.02.2010)

Výborný nápad,horší filmařské zpracování.Trochu mi to místy připomínalo the grudge(hlavně scéna ve výtahu).A tím to haslo.Žádné napětí ve mě rozhodně nerostlo a závěr považuju za naprostou nelogičnost a nesděl mi tam.Škoda,chce to jenom zkušenější filmařské ruce a bude z toho horor jak má bejt. (30.10.2005)

Výborné zpracování duchařské povídky Koiči Suzukiho. Obdivuhodné herecké výkony a místy velmi působivá kamera dotvářejí skvělou atmosféru deštivého období v tokijském přístavní čtvrti, kde se příběh odehrává. Rozhodně doporučuji fanouškům Kruhu a Nenávisti, i když Temné vody jsou spíše "jemnějším" a komornější horrorem. (28.12.2009)

Atmosféra se filmu upřít nedá, stejně tak příjemně mrazivejch asi tak patnáct minut na konci filmu, ale film to z průměru bohužel nevytáhne. (11.02.2012)

Jedna z těch míň kvalitních asijských duchařin. (10.08.2012)

Dark Water som videl až po Ringu, čo je možno nevýhodou, pretože jeho kvalitu len tak hocičo nedosahuje. Nakatovo dielo je zase veľmi tajomné a „krvtuhnúce“, ale nie až tak hrôzostrašné. Pri Ringu som doslova sral do gatí (či už pri US alebo JPN verzií). Autor tu viac užíva náznaky, nie sú tu také drsné zábery ako bol napr. v Ringu pohľad na obete, ktorých tváre boli znetvorené od strachu. Najprv to síce vyzerá ako sociálna dráma o rozvedenej matke s malým dievčatkom, ktorá musí začínať s dcérkou odznova. Nájsť si novú prácu, byt a dcére novú škôlku. Problémy začnú v novom byte potom, keď im začne nevídane zatekať strop. Hlavná hrdinka začne mávať podivné vidiny a k tomu sa prihodí niekoľko nevysvetliteľných udalostí. Postupom času zisťujeme, že voda tečúca na strope nie je dôsledkom toho, že susedka zabudla vypnúť pračku, ale niečoho iného. (23.10.2005)

Opravdu mám ráda japonské horory, i když tenhle až na několik částí zase tak strašidelný nebyl. Na druhou stranu jsem ještě za dvě hodiny přemýšlela o tom, co se tam přesně stalo. No a potřebovala bych umět japonsky, pak mi možná něco unikalo, protože chyběly překlady k japonskému písmu. (08.08.2008)

Film vskutku není příliš dramatický, nápaditý a nakonec ani strašidelný, ale mezi ty lepší z asijských horrorů tohoto typu jej pozvedá výtečná atmosféra. Všechny ty mokrý podlahy na vylidněných chodbách, černošedej beton, po kterém stéká voda, voda kreslící mapy na stropě, neustálý déšť, bláto a kaluže na chodnících a pohoří paneláků přes celý obzor, na to je vážně radost pohledět. Hlavní hrdinka, nyvá či nervózní se v takovém prostředí tváří jakoby nic a zbytky duševní pohody se přitom pomalu rozpouštějí. Je to rozvedená matka, bez práce, nebo s prací, kterou nestíhá, její děcko se chová podivně a bývalý manžel využívá všech nesnází s prací i s duchem, aby dítě dostal do opatrování sám a Jošimi zůstala docela sama. Jestli se nepletu, film končí jinak než povídka, celkem zvláštně, ale vlastně bych řekl, že líp. Šedivou atmosférou a zobrazením osamělosti dává Dark Water vzpomenout na o něco zábavnější a působivější Kairo. 75 %. (22.02.2010)

Jeden z horších a pro mě nudnějších asijských hororů. Celý film se nějak moc dlouho táhl a jediné co mi utkvělo v paměti je konec, a to by se u hororů nemělo stávat. (12.04.2010)

Kdo se vleče neuteče...A tady to platí dvojnásob. Hlavní představitelka má reakce jak ve zpomaleným filmu. Ale omyl. Zpomalený to nemám. Čekovala jsem to. 2krát. S uctivou poklonou telefonu a Vám čtenářům se loučím. Děkuji za vyslyšení. (03.01.2011)

Ja ani neviem ktorý z filmov som videl, či to bol tento japonský alebo jeho americký klon, lebo podľa preview oba filmy sú si tak podobné ako keby sa v deji len herci vymenili, svojho času som mal pocit, že americká verzia je pokračovaním japonskej verzie. Ale ak si dobre pamätám, tak v filme som videl viac ľudí s ázijskými črtami ako europoidnými, takže zrejme to bol tento. Atmosféru má film výbornú, miestami by sa dala krájať, prekážalo mi prelínanie dejov z iných udalostí, čo prinášalo čoraz viac stupňujúci sa chaos a dej sa miestami naťahoval. Škoda toho, možno by to bolo aj za 5*, inak len tak-tak 4*, ale v podstate veľmi slušný thriller. (27.08.2011)

Pomalu gradující znepokojivý film, který více sází na ústřední téma mateřství, než na hororové lekačky. A já jsem vlastně Nakatovy vděčný, že i když příbuzné prvky s Kruhem tu jsou, pojetí je jiné a emocionální náboj silnější. (09.02.2023)

Dnes už klasické japonské horrorové schéma s olejovitou atmosférou jež občas vystříkne a popálí. Četl jsem i knižní předlohu, která mne tedy hodně znudila a zklamala. Film je o mnoho lepší, monstrum je přece jen děsivější a oproti povídce se tady i občas něco děje (sic!). A taky jsem se u filmu bál, kdežto u knihy chybělo i ono šimrání za krkem. A horrory přece o strachu jsou, ne? Tak tedy za 4*. (29.10.2009)

Oproti americkému remaku hrozně ucourané, bohužel v tomto případě doporučuji pustit se radši remake. (03.11.2013)

Ještě že mám ten rychloposun, někdy se fakt hodil. Ty cancy byly fakt hrozné. Snímek asi chtěl vyburcovat divákovu představivost, u mě vyburcoval akorát blbou náladu, že jsem na to čuměl. Prostě snímek naprosto o ničem s táhnoucím se dějem. (19.12.2015)

Horor má pomalý náběh, téma zajímavé leč otřepané, docela dobré zpracování, nenásilné, leč chybí větší napětí na mne a hororové prvky. Hodnotím ale celkem pozitivně: 60 % (02.03.2009)

Prvych sedemdesiat minut sa vlecie velmi pomaly, nudi a uspava, cely dej vyplnuju len kvapkajuci strop a zahadna cervena tasticka, ale zaverecna polhodina je nenormalne dobra! Najskor si treba vytrpiet dlhocizny, neznesitelny uvod a dockate sa drsneho inteligentneho hororu. Odporcovia azijskych ducharskych hororov by sa tomuto mali vyhnut velkym oblukom, ale pre nas, univerzalnych divakov to je dobry chvilkovy film. (06.07.2013)

Slušný japonský horror (industriální zvuky,jiná hudba, nezvyklé pojetí příšeráků, atmosféra), s více méně klasickou stavbou a prvky (holčičky a vlasy, duchové). Slušně odvedená práce. Akorát jsem podobných věcí už vidělvíc, takže za předpokládatelnost sem měl možná jednu * ubrat. (31.05.2005)

Japonci jsou holt jiní. Asijské filmy jsou často úžasné svým exoticky nezvyklým způsobem, ale tohle mě dost zklamalo. Hlavní hrdinka dostává hysterické záchvaty, protože to má ve scénáři a ne protože by byl vidět reálný důvod. Zjevení červené tašky je taky dost pochybné. Tohle mě nepotěšilo. (21.02.2011)

SPOILER! Dávám plný počet...z mého pohledu je tohle jediný horor, který má smysl. Za naprosto geniální považují scénu ke konci filmu ve výtahu kdy je Yoshimi na smrt vyděšená a škrcená....a najednou nastane okamžik přijetí, smíření, objetí: "Jsem tvoje maminka." Nevídané a krásné! (21.09.2014)