Bába z ledu

Mně je to poselství, které chce film předat, velmi sympatické - ono zamyšlení nad sebeúctou, sebepoznáním, vlastní svobodou a především sebeuvědoměním -, ale když ono je to tak těžce tezovitě, v podstatě prvoplánově a předvídatelně natočeno. Navíc mi vadilo, že zde máme spíše karikatury, než životné postavy, až absurdně dovedené do krajnosti (především postava Vilhelmové-Dykové, i když tu moderní hipsterskou blbku zahrála skvěle, pokud ji tedy musela hrát, toť otázka) a mužské postavy jsou všechny do jednoho slaboši, a to dokonce i ta, která zdá se už ví, co od života chce. Ten zvrat do slabocha na konci filmu to celé tak nějak posadil na zadek víc, než obě postavy bratrů, opět vyvedené v absurdně krajních polohách chudého lenocha a závisláka na nakupování starých knih a pracovitého boháče, který jde pro úspěch přes mrtvoly, jak je naznačeno u jednoho z obědů. Mimochodem, tuhle doslova úchylku českých tvůrců na scény u jídelního stolu dodnes nechápu (třeba Hřebejk je v tomhle zcela ulítlý), asi holt jiný kraj, jiný mrav. Vadily mi nezvládnuté herecké výkony u neherců, časem už mi slepice lezla na nervy (byť chápu tu metaforu k lidem, kteří jsou v depresi, dokud nenajdou sebe a místo, kde jsou šťastní), samotné seznámení s otužilci na začátku mi přišlo hodně nevěrohodně podané, nepotěšila mne sexuální scéna a olej, což se sem moc nehodilo, vadila mi další teze, že Ivánkovi stačí k odložení tabletu prostředí těch správných lidí (bez bio produktů, bez přehnané přecitlivělosti a sledování moderních trendů – i když cyklisté mi tu chyběli), přece jen to chtělo více rozvést (včetně scény, kde klukům ve škole nabančí, ta zde zoufale chybí), vadilo mi nedořečení mnoha motivů, i ten konec, ze kterého se Bohdan Sláma vylhal nejjednodušším možným způsobem (včetně postav manželek) a k němuž vlastně nevede rozumné vysvětlení, proč. Jak jsem už psal - samotná myšlenka, některé vtipné či úsměvné scény, to vše je fajn, navíc se to natáčelo U Sváry, kam chodím na pivo, takže tam to prostředí znám, ale celkově mi přišel ten film postavený na vodě. Ale jinak samozřejmě, klobouk dolů před herci a jejich plaváním ve studené vodě. (08.09.2020)

Silně nekonzistentní scénář Báby lavíruje mezi nehodnotícím (uvěřitelným) příběhem obyčejných životů a přehnanou karikaturou, nelegitimní moralizující pozicí, vykonstruovaným (nevěrohodným) vesmírným konáním postav a nudou, která dává pocit, že snímek trvá tři hodiny. Bába mlčí a pak kategoricky moralizuje své syny a papouškuje tezi o vině jejich otce, jako by ona dění jen přihlížela. Bába nevidí šikanu svého vnoučka a nereflektuje jeho chování k rodičům. Do problematického chování vnuka se máme vcítit, ale šikanující spolužáci zůstávají archetypálními zlosyny. Vhled a pochopení je nám dovoleno jen u vybraných postav, ostatní jsou pouhými nositeli své statické a účelové stereotypní role. Čím snímek v první třetině zaujme, po tom zbytek času šlape. Mělo to výjimečný potenciál. (16.04.2018)

Civilní film o matce, kterou její rodina bezostyšně vysává. Naštěstí narazí na někoho, kdo jí otevře oči a dá jí šanci na opět důstojný život. Ač Pavla Novotného nemusím, tady se mi líbil. Jeho žárlivá slepice Adéla byla výborná. A Zuzana Kronerová mě naprosto odzbrojila svou civilností, odvahou jít plavat do ledové vody a vůbec vším. A palec nahoru za ten závěr, který se drží nohama na zemi. (12.03.2018)

velmi zajímavý film, moc hezky psychologicky vykreslené rodinné vztahy, taková skorotypická dnešní česká rodinka, "povinné rodinné obědy" atd..... 2 bráchové jeden za 18 druhej bez dvou za 20... "Přestaň se litovat. Měl bys konečně dospět." (matka k synovi č. 2) "Brácha, v jakejch to žiješ bludech? Přiznej si, žes to posral." (bratr č.2 k bratru č. 1) (04.08.2017)

"Adélo, potvoro žárlivá. Mezi lidi se neser." Bába mě začala nudit po dvou minutách příprav oběda a do pěti minut jsem nenáviděl celou její rodinu. Sláma mě prostě umí zaujmout. Pak se naštěstí objevili otužilci a slepice v depresi, kteří mi umožnili snímek dokoukat. Jenom s bábou v plavkách, bratry alias "noblesními pičusy" a jejich dvounohými slepicemi bych to do závěrečných titulků nevydržel. Takových "syrových" příběhů ze života kolem sebe totiž vidím spoustu, takže když před životem utíkám k filmu, tak doufám, že mě nedostihne. (14.05.2018)