Morgiana

"Ten průvan mě jednou zabije." Sám už nevím, jestli se Morgiana tak dlouho vyhýbala mně nebo já jí v obavě, že to nebude film pro mě. O to příjemněji mě překvapuje, jaká je to lesklá černá perla, pohozená mezi normalizační bižuterií. Má své drobné vady, jako je občas viditelný kontrast mezi velkolepě výtvarnými kostýmy a nekvalitou použitých materiálů, tu a tam je některé nepodstatné postavě věnováno víc času, než je nutné, spory se vedou i o účelnost překvapivého konce. Ale v porovnání s tím, co nabízí, jde o marginálie. Mám slabost pro takzvané morytáty. V původním smyslu kramářské písně senzačního obsahu, obvykle zahrnující nejednu vraždu, mají řadu filmových epigonů a Morgiana by našla společnou řeč jak s Chaplinovým Panem Verdouxem, tak s Truffautovou Nevěstou v černém. Alfred Hitchcock by asi ocenil styčné plochy se svými filmy Podezření a Pochybná žena, Edgar Allan Poe a R.L.Stevenson by se radostně chvěli nad makabrálním zhmotněním nočních můr a Sigmund Freud jistě z hloubi pekla žehná porůznu roztroušeným vodítkům k jejich výkladu. Všechny tyto vlivy v Morgianě můžete najít, trváte-li na více vrstvách děje a baví-li vás analýza nevědomých motivací postav. Ale není to podmínkou a stejně tak se vám může líbit "jen" jako dráždivě morbidní napínavá historka od krbu. A jako další důvod, proč si vážit talentu Ivy Janžurové. Obsazení jedné herečky do rolí dvou vzájemně jednajících postav je tady řešeno často nápaditěji než v jiných soudobých filmech a zhruba po deseti minutách už jsem nemyslel na to, že je to stále jedna Janžurová. :-) Klára, hodná, bílá sestra, které zlá, černá Viktorie usiluje o život, mluví nepřirozeným vysokým hlasem, koketně pomrkává, štěbetá s hosty gardenparty a Herzova cynická optika ji staví do role hloupé frivolní naivky. Temné spády travičky sledujeme nejprve s přirozeným odporem, postupně ale s čím dál větším porozuměním spoluviníka. Viktorie je nepopiratelně zlá, závistivá, chladnokrevná dryáčnice s líčením á la německý expresionismus. A přesto ji Iva Janžurová hraje nedivadelně, filmově, bez afektů. Nejpozději od chvíle, kdy do děje zasáhne vyděračka Nina Divíšková platí, že trneme-li hrůzou, je to spíš z obavy, že Viktoriin plán nevyjde, než ze strachu o osud Kláry. A řekl bych, že právě to Morgianě nejčastěji zazlívala kritika. Dekadenci. Se zlou, závistivou Viktorií si prožijeme stihomam pachatele strašného činu. Paranoiu, neustálé pochybnosti, dá-li se původní rozhodnutí ještě zvrátit, pochyby, zda bylo správné. Prožijeme s ní cosi víc než s pasivní Klárou a zanechá to v nás následky. A to je jaksi "proti srsti" obvyklým konvencím. S tím souvisí onen konec, o kterém nemůžu mluvit, abych nespoileroval. Kritici mu vyčítají, že je jako přišitý, že "takhle to skončit nemělo". Co když je to ale jen tím, že sympatie se přelily proti vaší vůli na nesprávnou stranu a vaše lepší já se tomu vzpírá? Nesledovali jsme se stejnou fascinací Karla Kopfrkingla? 90% (22.04.2010)

Mysteriózní hororový psychothriller s dechberoucím výkonem Ivy Janžurové a vlastně i ostatních zúčastněných (nejen) herců - přes střih, kameru až po mrazivou atmosférickou hudbu. Vše prostě jako precizně zasazená kolečka v obřím orloji obrazů a vjemů, které si s divákem hrají a velmi přesvědčivě ho vtáhnou do děje. Souboj čistého dobra s černočerným zlem s překvapivými zvraty a zajímavou pointou natočen na prahu normalizace, o to níž nutno smeknout před výsledkem. Sugestivní pocity nepříjemné úzkosti, jež snímek vyvolával, stejně jako mísení reality a snovosti, které člověka záměrně lehce matou... jednoduše nelze než jen projíždět prstem seznam všeho zmíněného a odfajfkovávat dílčí položky. Suma sumárum, po Spalovači a Lampách další kvalitní filmový zážitek. 90% (27.10.2011)

Jeden z filmů, o kterém se nebojím napsat, že je dokonalý. Vedle Spalovače mrtvol a Petrolejových lamp se jedná o jedno z vrcholných děl Juraje Herze. Film je skvělý například díky originální kameře v kombinaci s dynamickými střihy. Kvůli tomu film působí nejen velice svižně ale místy, je-lu to zamýšleno, také úzkostně. Práce s kamerou reálně zprostředkuje divákovi pocity závratě a malátnosti a také strachu. Samozřejmě by Morgiana nebyla tak dobrá bez fenomenálního výkonu Ivy Janžurové. Ale ani tím výčet kvalit nekončí. Díky nádherným kostýmům a maskám vypadají herečky jako z obrazů Gustava Klimta. A výprava a dekorace také nezůstávají pozadu. Po všech stranách dobrý film. (12.10.2010)

Jedna velká halucinace. Film se těžko popisuje a žánrově je téměř nezařaditelný, k čemuž přispívá i neurčitost doby a místa příběhu. Vizuálně úchvatný snímek je opředen téměř hororovou atmosférou. Pár chybiček se jistě najde, ale plný počet dávám především za celkovou originalitu, protože něco podobného jsem v českém filmu neviděl. 9/10 (10.05.2009)

Taká malá mrazivo-komická gotika... Až na zavíjajúcu hudbu celkom príjemný zážitok, ktorý som však nemohla brať smrteľne vážne, pretože mi niektorými znakmi proste pripomínal parodické kusy á la Adéla ještě nevečeřela alebo Tajemství hradu v Karpatech. Najzaujímavejšou postavou bola pre mňa madam travička. (06.06.2010)