poster

Spalovač mrtvol

  • anglický

    The Cremator

Drama / Horor / Thriller / Psychologický / Komedie

Československo, 1968, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Lima
    *****

    "Dáš si rakvičku, nebo věneček?", aneb proč si při vstupu do cukrárny téměř pokaždé vzpomenu na toto děsivé, vynikající dílo Juraje Herze. Švejkovská vlídnost Rudolfa Hrušínského je tatam a "Hrůša" stvořil fašizoidního psychopata tak působivě, až z toho jde mráz po zádech. Hej, pánové z ČT, co takhle dát po dlouhých letech reprízu?(13.4.2003)

  • Matty
    *****

    „Spasím je všecky!“ Narušená doba přeje narušeným myslím. Herzův psychologický horor je možná ještě působivější než Fuksova předloha, která mohla být doplněna o nové motivy i díky úzké (a dva roky trvající) spolupráci režiséra a autora předlohy na scénáři. Finální podobu filmu s nimi od začátku utvářel i kameraman Stanislav Milota, což vysvětluje vzácnou semknutost obrazové a literární složky nebo plynulost asociativních přechodů mezi scénami, kdy děj či proslov začínající v jedné scéně často nerušeně (jako nepřerušovaný tok slov) pokračuje ve scéně další, odehrávající se v jiném místě a čase, případně se také změní adresát pronášených slov (někdy je těžké odlišit, zda Kopfrkingl mluví sám k sobě či k jiné postavě). ___ Absolutní kontrola nad prostorem a časem a později také nad životy vedlejších postav (které si od začátku „přivlastňuje“ tím, že pro ně vymýšlí jiná jména) tím pádem náleží Kopfrkinglovi, jehož vyšinutou mysl nikdy neopouštíme. Protagonistovo zkreslené vnímání reality je patrné od prologu v ZOO, v němž vidí své děti zavřené v kleci pro divou zvěř (podobně pohlíží na ostatní zaměstnance krematoria, vyjma Dvořáka a Podzimkové nositele zvířecích příjmení: Fenek, Zajíc, Beran, Vrána). Vyhrocená subjektivita se během filmu projevuje množstvím velkých detailů odpovídajících fetišům hlavního hrdiny (ústa, ženské zátylky), náhlými prostřihy (např. do Kopfrkinglovy oblíbené, stejně jako on spořádané a čisté koupelny), sugestivních záběrů širokoúhlými objektivy s velkou hloubkou ostrosti nebo „rybím okem“ (předzvěstí tohoto deformovaného vidění skutečnosti je odraz rodiny ve vypouklém zrcadle na samém začátku filmu), švankmajerovským zesílením zvukových efektů, rapidmontáží těkající po různých objektech Kopfrkinglova zájmu (smuteční rámečky pro zákon o kremaci, Fenkova sbírka motýlů, fotografie árijských krásek), hudbou rozeznívající se v momentech Kopfrkinglova (sexuálního) vzrušení při řešení záležitostí kremačního charakteru. ___ Za nejobjektivnější lze považovat úvodní titulky s „roztrhávanými“ obličeji, předjímající rozdvojení Kopfrkinglovy osobnosti, založené od začátku na řadě rozporů: Čech s německým jménem, asexuální domácí prostředí x navštěvování bordelu, kde Kopfrkinglovu oblíbenou prostitutku hraje stejně jako jeho manželku Vlasta Chramostová... s Kopfrkinglovou nelidskou, třebaže jen zdánlivou vyrovnaností - viz např. kompulzivní potřeba česat druhým, mrtvým i živým, vlasy, stále obtížněji skrývaná fascinace sexem a násilím, zvyšující se neklid (a s ním i tempo vyprávění - viz uspěchaná snaha zabít Zinu) - pak kontrastuje neurotický manželský pár ztvárněný Menšíkem a Myslíkovou, nejnápadněji svými komickými výstupy narušující vážnost film, jehož humor je jinak mnohem decentnější (oba dva navíc společně s tajuplnou dívkou v černém a některými opakujícími se replikami, jmény a gesty zajišťují pravidelný rytmus vyprávění). S Kopfrkinglovým kultivovaným, jazykově vytříbeným projevem v neměnném rytmu, pak ostře kontrastuje stupňující se zvrácenost jeho myšlenek. ___ Psychologická studie člověka, který v nacistické ideologii najde podloží pro svou fascinaci smrtí a reinkarnací, patří k nejděsivějším československým filmům také zásluhou natáčení ve skutečných krematoriích (jejichž provoz nebyl zcela přerušen), kongeniální hudby Zdeňka Lišky a minuciózního herectví Rudolfa Hrušínského coby velkého přítele žehu a jednoho z typických maloměšťáků, jejichž sebezahleděnost, úslužnost a omezenost přispěly k nástupu a udržení nacismu (ne náhodou Kopfkinglův proslov na manželčině pohřbu, tedy poté, co definitivně ztratí kontakt s realitou, připomíná projevy Hitlera). Vzdor množství brutálních mordů, k nimž v závěru filmu dojde, je Spalovač mrtvol zároveň mrazivě vtipným filmem. Jak psali dobové kritiky, „smích se mísí s pocitem nevolnosti“, „satirický obsah pozvolna houstne do polohy groteskně sešklebeného hororu.“ ___ Spalovače můžeme vztahovat k době, kdy se odehrává, případně k době, kdy byl natočen (srpen 1968), vzhledem k omezení vyprávění na hledisko jednoho člověka, kterému širší souvislosti unikají, ovšem vypovídá především o nadčasovosti zla, které se vzhledem ke své banální podstatě (a Kopfrkingl skutečně je banální člověk) může objevit ve kterékoliv době (viz také „Peklo“ z Boschovy Zahrady pozemských rozkoší v předposlední scéně filmu). Film, který nepřestane být aktuální a nad jehož genialitou nepřestanu žasnout. 100% Zajímavé komentáře: sportovec, Nick Tow, Marthos, NinadeL, dcierny, Offret, see_sawandrew , maarr, Jankyč(3.5.2018)

  • Aluska88
    *****

    Morbidní, temný, mrazivý a děsivý filmový klenot s neopakovatelnou atmosférou. Film, jako je Spalovač mrtvol se rodí jednou za století. Zjeví se jako temný Anděl smrti, který pokryje vše okolo sebe temnotou. Pro Ameriku je legendární horor Psycho. Pro nás je to Spalovač mrtvol. Protože to největší zlo je to, co je v nás. Naše představy, myšlenky a pocity. Hranice šílenství, která se někdy může zdát mnohem blíže, než si myslíme. To, čeho je člověk schopný, jaké hranice je schopen překročit. Tento snímek není jen "filmem". Je jakoby z jiné dimenze, nadpozemsky hodnotné a jedinečné umělecké dílo. Životní role Rudolfa Hrušínského. Jeho proslovy a myšlenky jsou dovedeny k naprosté dokonalosti díky jeho mistrovskému umění a citu, jak zacházet s hlasem. Jeho hlasový projev je dost možná jednou z věcí, díky níž je Spalovač mrtvol tak hypnotický. Nebeská hudba Zdeňka Lišky, prostupujíc celým tímto blaženým snímkem, je jako jakýsi děsivě uklidňující balzám pro uši. A vybroušené dialogy, které v sobě nesou hrůzné poselství, které je zároveň kruté i pravdivé, stejně jako obdařeno černým humorem. A Helena Anýžová, jako Kopfrkinglova můza, přelud, "Dáma v černém", působí jako bytost z jiného světa. Je dokonalá. Jeden z nejlepších českých snímků vůbec. "Vidíš tu tyč? Pan Dvořák ji chtěl odstranit, ale já mu říkal, že ji ještě někdy... můžeme... potřebovat...", "To je učitelka klavíru. To snad bude vhodnější."(28.11.2007)

  • igi B.
    *****

    Pět hvězdiček s hvězdičkou! Formou i obsahem jeden z nejzajímavějších a nejlepších československých filmů. Moc bych přemýšlel, možná vůbec nejlepší... (nebo "Obchod na korze"?) . . . Ano, nejlepší může být jen jeden... Každopádně "S.M." je odivuhodně stylizované nadčasové podobenství, psychologické drama, horor s humorem černým, jako schrány na poslední cestu na Onen svět, brilantní studie patologického jednání malého psychopata dorostlého ve správném čase a prostoru ve velkou zrůdu... Životní role R. Hrušínského, životní film J. Herze... Nikdy víc pak už nevstoupili do stejné řeky na Věčnost... (ach Vy pane Votočku, že... ;-) - - - P.S. mimo mísu... Spousta mudrlantů v téhle databázi filmů dává stejné hodnocení >dílu< jménem Kolja... Ano, vše to začíná tou malou tichou plíživou ztrátou soudnosti... :-/(13.9.2005)

  • Marigold
    *****

    Co dodat? Tenhle film je velký! Velký díky Rudolfovi Hrušínskému, velký díky předloze Ladislava Fukse, kterou dokázal naprosto neuvěřitelným způsobem Herz přetavit do stejně sugestivní obrazové podoby. Celková stylizace a velmi uhlazené, pravidelné tempo vyprávění přesně zrcadlí nitro Romana Kopfrkingla, kde se všechno odvíjí v soustředných kruzích, kde se stále opakují tytéž věty a tytéž myšlenky a kde se postupně objevuje chorobná posedlost. Nejprve smrtí, pak i vlastní výjímečností. Nitro člověka, jehož celý svět je postaven na hře, na popírání skutečnosti a jejím přetváření v cosi bizarně pokorného, milého a uhlazeného, smrt (je-li provedena žehem) nevyjímaje. Hrušínský coby poloprázdná nádoba, postupně zaplňovaná jedem ideologie a přesvědčením o vlastní vyvolenosti je nelidsky přesvědčivý. Stejně tak celý Herzův film... Nejsugestivnější portrét šílenství člověka i doby, který znám.(26.1.2004)

  • - Režisér Juraj Herz sdělil: „To bylo dobré natáčení a hlavně velmi rychlé. Herci všechno uměli, všechno rychle natočili. Každý den ve 3 hodiny jsme byli hotoví, protože nikdo nechtěl v těch třech krematoriích, kde jsme točili, být.“ (alonsanfan)

  • - Na mezinárodním filmovém festivalu v Sitges v Katalánsku v roce 1972 získal ocenění za hlavní roli Rudolf Hrušinský (Kopfrkingl) a za kameru Stanislav Milota. (Tygrys)

  • - Spoiler: Keď sa pripravovala scéna v kúpeľni, v ktorej Kopfrkingl (Rudolf Hrušínský) manželku obesí, herečka sa ubezpečovala, že jej nehrozí nebezpečenstvo. Stanislav Milota prehodil, že už je to aj tak jej posledný záber. Netušil, že pre herečku Vlastu Chramostovú to bola kvôli normalizácii na viac ako dvadsať rokov krutá pravda. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace