Obsahy(1)
Po dosiahnutí veku trinásť rokov nastáva pre deti zásadný zlom, pretože sa začína bezstarostný život tínedžerov, ktorý mnohí ľudia nazývajú najkrajším obdobím života. Pre Maddie však znamenal vek 13 rokov úplne niečo iné. Prestala rozprávať a ohluchla. V dospelosti je pre takýchto ľudí veľmi ťažké nájsť zamestnanie, takže sa Maddie uchýlila na samotu a stala sa spisovateľkou. V blízkosti žijú jej priatelia John a Sarah, ktorí sa s ňou občas stretávajú. Po jednom obyčajnom stretnutí so Sarah sa však pred jej dverami objaví neočakávaný hosť. Neznámy muž s maskou na tvári a kušou v ruke sa snaží dostať do jej domu, pričom je jasné, že sa nejedná o žiadnu priateľskú návštevu. (Marceloo)
(více)Recenze (185)
Pamatujete na horor z žánru Home a Invasion k tomu, kde vrahoun obecný šikanoval slepou holku v jejím baráku, aby nakonec chudák zjistil, že z holky se vyklube hotovej Daredevil s kundou co ho sejme? No tak tohle je něco podobnýho. Tady se totiž vrah také zaměří na postiženou hrdinku Sáru (bo jak se jmenovala), která je postižena hluchotou a jako bonus němotou (a dle mého má i dost silnej začátek slepoty protože aby periferně neviděla, že metr od ní vrahoun kuchá její kámošku asi půl minuty a místo toho čuměla všude okolo tak to vypadá minimálně na šedej zákal) . Chudák vrah je z toho ze začátku těžce v prdeli, chtěl působivě vstoupit na scénu a místo toho je dokonale ignorován. Když mu dojde, že ani stopadesáté bodnutí do mrtvoly, Sářin pohled k němu nestočí, zkusí ještě chvilku bouchat na skleněné dveře a pak to zabalí a s pocitem trapnosti odtáhne mrtvolu stranou. Tím mohl film skončit, jenže tenhle blb tu pozornost prostě chce a tak se dál snaží , aby si ho Sára všimla a to se mu nakonec povede a má z toho takovou radost, že i sám odejde z baráku, do kterého hravě vešel, aby se do něj po zbytek filmu mohl najednou pracně dostávat, s tím že na konci tam zase lehce vejde. Chápete to? Já kurva ne. Ale tak co...Sára mi byla celkem sympatická už tím že jako hluchoněmá držela celej film hubu a nemohla hystericky ječet každých pět vteřin jak to bývá v jiných hororech. Nějaké to napětí tam je, pár hezkých scén dokonce taky a já zjistila, že vrah a Sára spolu žijí v zájemné symbióze, jelikož čím se Sára chová logičtěji, tím se vrah chová debilněji a já nakonec musela uznat, že je to malej hubenej přizdisráč, co zabíjí ženský protože na chlapa by neměl a i je radši načne kuší, než je dodělá nožem, aby mu náhodou nenakopaly prdel. Takže jsem fandila Tiché vodě a že kurva břehy opravdu mele je fakt, protože na konci to byla mela se vším všudy. ()
Absolutně bezdůvodná hra na kočku a na myš v domě uprostřed lesa. Slečna je navíc hluchoněmá, takže ideální situace na nějakou tu zvrácenost. Jak je tu psáno, dokud měl záporák na sobě tu masku, působilo to dost creepy, a nejspíš by i působilo po zbytek filmu. Tím, že si jí sundal se vlastně nic nestalo, protože spolu žádnou souvislost neměli. Jinak to byl ale klasickej časově přívětivej průměr. Oba se mohli navzájem zabít x-krát, ale asi vyčkávali na lepší příležitost, jak si to víc vychutnat. Ten hluchovej handicap by při lepším zpracování mohl vyprodukovat mnohem víc lekaček, což by se k tomu hodilo, ale i tak si to určitou úroveň na dnešní horory dokázalo udržet. ()
Děvka jedna, já hned od začátku věděl, že to přežije.. Neschopný kocour hrající si na Viléma Tella vs. hluchoněmá myš. Home invasion, při kterém se do domu moc nejde, řemeslně sebevědomé, šablonu bez nějakých přetahů nerušeně obkreslující. Ozvláštnění zvukem ticha (jako když se člověk potopí do napuštěné vany) či variace možných konců v hlavě hrdinky se míjí účinkem a navíc překáží logické nesrovnalosti, jako třeba že vrah někoho patnáctkrát bodne do břicha a oblečení má čisté jak na konci reklamy na prací prášek. Princ hrůzy Flanagan by měl zvážit, jestli si pořád nechávat posílat scénáře od agenta jménem Mirror.. ()
Čas je jak známo pojem relativní, a tak se i hoďka dvacet může subjektivně protáhnout třeba na dvě. Stačí k tomu jen a pouze tragický nedostatek scénáristovy invence. Že téma i struktura příběhu jsou x-krát omleté by mi vůbec nevadilo, ale vadí mi, když mě film nudí zoufalou nenápaditostí, většina scén filmu je totiž strašlivě pitomá. Vrcholem jsou proslovy pana Zloducha (mch. hodně směšná figurka), nebo rádoby psychologizující momenty hluchoněmé samomluvy. Výsledek je o to smutnější, že po filmařské stránce je to práce poměrně kvalitní (kamera), i hlavní herečka docela ujde. Mike Flanagan je možná slušný režisér, ale mizerný scénárista. Po Absentii a Oculu veliké zklamání. ()
Flanagan si během obědové pauzy zatímco natáčel Before I Wake, střihnul tento jednohubkový naháněcí home invasion a nemůžu říct, že by mě tím nějak otrávil. Ba naopak. Je to mnohem lepší počin, než ten druhý zmiňovaný. Je to sice hodně konzumní výtvor, ale nic mi na něm extra nevadilo. Chování hlavní hrdinky až tak nevázlo a řemeslně se taky nemusíme téměř o ničem bavit. Vše bylo v podstatě tak, jak má. Až na to, že máme vraha bez motivu a okolní omáčku jen velmi řídkou, nemůžu si na nic stěžovat. Jako rutinní záležitost opravdu fajn. Jen ten plakát je hnus. ()
Galerie (8)
Photo © Netflix
Zajímavosti (7)
- Film byl natočen za 18 dní. (MeanWhile)
- Režísér filmu Mike Flanagan a herečka Kate Siegel jsou ve skutečnosti pár. Nápad na tento film dostali během rande v roce 2014. O dva roky později se vzali. (MeanWhile)
- V scéne, keď Maddie pripája svoj notebook na nabíjačku, si môžeme všimnúť knihu „Mr. Mercedes“, od jedného z najvýznamnejších hororových spisovateľov, Stephena Kinga. (Marceloo)
Reklama