Na střeše

Už Jirkův režisérsko - scénaristický debut se mě velmi líbil, takže jsem se vysloveně těšil na jeho další film a s radostí říkám, že Jirka Mádlo mě opět nezklamal. Celý film resp. zápletka je založený na postavách, jejich chování, myšlení a především vzájemným vztahu, právě ten je motor pro úsměvné, dojemné a hlavně přirozené situace, dialogy i scény. Chvalím casting (RIP Honzíku Třísko ) , Alois Švěhlík předvádí suverenní herecký projev a snahy Jirky Mádlo dávat do svých filmů neukoukané tváře si v prokamarádíčkovaném Česku cením moc. Nevím jestli je Duy vůbec herec, ale třeba na tý střeše jsem fakt měl dojem, že tam do sebe naklopil dvě láhve. Některý věci třeba s Kokešem, s minulostí Rypara, s Ruskou mohli nějak dohrát, když už jim byla věnována pozornost, ale to nic nemění na faktu, že z Jirkova režisérskéjo projevu jde radost z filmařiny , poctivý přístup k divákovi a taková krásně hravá kreativita z různých záběrů a scének. (07.02.2019)

Když jsem před 8 lety viděl Mádlův film Pojedeme k moři (2014), tak jsem si říkal, že budu zvědavý na příští Mádlův film. Po zhlédnutí filmu Na střeše (2019), opět musím konstatovat, že je podle mě Jiří Mádl mnohem lepší režisér než herec. Námět zmíněného filmu je neotřelý a herecké výkony hlavních představitelů jsou přesvědčivé. Děj filmu nešetří překvapeními a dějovými zvraty. Líbila se mi i kamera. Jediné, co ve filmu dost dobře nechápu, je přítomnost čůracích scén. Osobně si myslím, že by se film obešel i bez nich. (21.09.2023)

Připomenutí Gran Torina sice není úplně od věci, ale je tu jeden zásadní aspekt, ve kterém se oba filmy liší a to je postava starého morouse. Narozdíl od Eastwooda nezastává Švehlíkův hrdina kategoricky odmítavý postoj, což mu dodává nejen na lidskosti, ale i na přirozenosti. Film je díky tomu laskavější i v těch několika málo trochu vypjatějších momentech. To pro někoho může být mínus, což chápu, ale mě se to líbilo. To vědomí, že všechno dobře dopadne v tomto případě hřálo. Snad bych jen ubral něco melancholických tónů, ale nad tím se dá mávnout rukou. Co se vtipu týče, tak jsem tu našel jen dva důvody pro zasmání, což je na film označený jako komedie sakra málo, ale výše zmíněné to hravě vyrovnává. O ústředním hereckém duu se dá mluvit jen v superlativech a jestli Švehlík nedostane Českého lva, může se jít akademie bodnout. 80% (26.02.2020)

Velmi milý film. Takový ten typ filmu, co vám strašně udělá dobře. Sbližování dvou naprosto odlišných typů lidí bylo ke konci možná až trochu moc ujeté (Vezmeš si mě?), ale jinak je to typický Mádl. Prostě obyčejně neobyčejné vyprávění, ve kterém naprosto herecky dominuje veterán Alois Švehlík, ale jeho vietnamský kolega se rozhodně nepodřizuje, ba naopak. Úspěšně sekunduje. Já se tomu dneska podřídil, a filmu napálim slabších pět. 88% (08.12.2020)

Na filmu je hodně znát, že Mádl situaci nepodcenil, téma i formu studoval a vycizeloval si pro svůj projekt Na střeše nejuniverzálnější příběh světové kinematografie. Setkání dvou generací, setkání dvou národností, hledání smyslu života v bezvýchodné situaci. Alois Švehlík a Lukáš Duy Anh Tran se stali ideálními představiteli dvou odlišných světů naprosto přirozeně. Není proto nutné truchlit po Třískovi, protože s ním by to byl zase docela jiný zážitek. Společně s Miss Hanoi zaceluje Na střeše další bílé místo na naší kulturní mapě. (04.10.2021)