Neviditelný

8/10. Tohle bylo super. Vyšťavený koncept "staronového hrdiny" udělal solidní otočku a čím dál lepší režisér Whannell (dejte mu už někdo pls pořádnej rozpočet!) přišel s příběhem, který po celičkou svou stopáž vyvolává intenzivní pocit znepokojení a neviděného strachu. Elizabet Moss je krutě uvěřitelná, záběrování každou další sekundou šťavnatější a nápaditost z celého snímku teče proudem. Co by Fakt labůžo! Jen škoda, že se i tomuhle projektu nevyhnul žánrový syndrom "nelogické chování postav". Ale čert to vem! (16.03.2020)

Plánovala to do „detailů“ a nakonec pláchla z ultramoderní vily kdesi u San Franciska před manželem-tyranem. Řezal ji, organizoval život, nutil názory, psychicky týral. Ukryje se u svého kamaráda a jeho dcery a záhy zjistí, že její milý zemřel. Vlastní rukou. Nutno ale připomenout, že byl pracháč, expert na moderní technologie a optiku a v domě měl laboratoř s přístroji, které opravdu nestály 250 dolarů. Dvě a dvě jsou čtyři, a naše hrdinka, která se postupně dostává zpět do „normálního“ života, má neodbytné zdání, že ho pořád cítí a že jí chce dál znepříjemňovat život. Její pocit ohrožení a neklidného očekávání je skvostný, rozuměj, že prvních 45 minut je velmi solidních. Kamera volí nápadité záběry, v prázdných místnostech můžeme očekávat neviditelná nebezpečí, která jednou přijdou, jindy nás jen mile šponují. Úplně bych se nechtěl pouštět do toho, jak se cítí oběť domácího násilí, protože i tady ten neviditelný konflikt okolí nevidí, respektive mu nevěří. Jenže pak přijde druhá polovina, která naplno odkrývá hlavní slabinu snímku: scénář. Pitomé se stává pitomějším, každá třetí scéna drhne a vyskakují nejrůznější otázky. Opravdu ji chce její milý zpět, když dělá kroky, kdy je ona krůček od smrti/kriminálu? Elisabeth Moss prakticky pokračuje s depresivní postavou z dystopického seriálu Příběh služebnice. Hraje slušně, ovšem hodně mi neseděla změna rolí. Na začátku je bezmocnou troskou, která se bojí vyjít před barák pro poštu, za pár dní osnuje složitý plán pomsty. A pak zase dolů a nahoru. A není taková sama. Třeba u jejího milého skutečně chybí důsledky jeho konání. Navíc myslím, že měla příležitosti dokázat okolí, že není blázen. Jenže tempo se místy zadrhne (a celkově je to dlouhé), takže pro diváky je prostor o tom všem přemýšlet. Za mě nakonec jen slušná jednohubka. Vím, že leckdo nebude souhlasit, ale raději si dám 20 let starého, trikově vymazleného a lákavě zvráceného Verhoevena. (24.03.2020)

Tak koukám, že tentokrát půjdu proti proudu. Né, že by to byl vyloženě špatnej film ale taky nic co by mi delší dobu utkvělo v paměti. Sice to má v určitých pasážích celkem slušnou atmosféru(alespoň do tý doby než je odkryta pravda) ale celou(zbytečně dlouho) stopáž to neutáhne. Ani to finále mi nepřipadalo nikterak gradující ba naopak mi to připadalo, že film dojíždí šnečím tempem. Navíc jsem měl problém i s obsazením hlavní role. Elisabeth Moss mi nepřišla dvakrát sympatická. Chápu, že hlavním účelem její postavy nebylo zrovna získání divákových sympatií ale hezčí herečku tam dát mohli. Když už na ni musí člověk 2 hodiny čumět. (07.12.2022)

Pro mě osobně takřka nesnesitelný film. Iritoval mě už tím úvodem, kdy je člověk doslova vržen do děje, aniž by věděl cokoli o postavách, a přitom se chce, aby s Cecilií hned sympatizoval (protože když člověk ve filmu sleduje cizí ženskou, která narychlo v noci zdrhá z nějakého nóbl baráku, a evidentně je dost vyděšená, pravděpodobně má k tomu dobrý důvod - ten se ale člověk dozví mnohem později; přesto jsem se neubránil pocitu, že s objasněním minulosti postav se film příliš neobtěžuje, a tím pádem nevím, proč bych si k nim měl vytvářet nějaký vztah a někomu fandit, když o nich nic pořádně nevím, a navíc si dovedu klidně představit zvrat, při němž by se ukázalo, že záporná postava nebyl neviditelný chlápek, ale právě Cecilia - už proto bych byl opatrný s tím se hned stavit na její stranu). Za druhé je to pro mě film s krajně nesympatickým obsazením - mimořádně odpudivá Elisabeth Moss zde vypadá jako dospělá verze Milly Shapiro a koukat na ni přes dvě hodiny bylo tak nepříjemné, že jsem dlouho zvažoval, zda neodejít z kina - nebavil mě ani ten stupidní děj a nechápu, proč to musí mít dvě hodiny. Samotný závěr je potom vyloženě debilní a dovršil moji otrávenost. Dle mého názoru je zde tento film hodně nadhodnocený a nechápu proč. (05.03.2020)

Po Upgradeu spíš downgrade. Zoufale tomu chybí nápady a po úvodním vtahujícím útěku z luxusní rezidence je to vlastně jen jedna velká odvozenina. Je na tom vidět, že by to hrozně chtělo být tím společensko-uvědomělým hororem a vyprávět o toxických, manipulativních vztazích podobně jako se Uteč zaobíralo rasismem, nebo My rozdělenou společností, nohy tomu ale podráží fakt, že to v mnoha pasážích prostě nedává smysl. Jinak je zajímavé, kolik styčných ploch má postava Elisabeth Moss se zmizelou a pravděpodobně v zajetí drženou manželkou scientologického lídra Davida Miscavige, ale na to se jí na press kolečku nikdo nezeptá. :-( (01.03.2020)