Collateral Beauty: Druhá šance

Uměle vykonstruovaná pohádka, v níž si každá z postav sice prožívá nějakou svou větší či menší osobní krizi nebo tragédii, ve finále nejde však o nic, s čím by si neporadila trojice světaznalých divadelních herců! Tvůrci Collateral Beauty nejenže spoléhali na urputné ždímání divákových emocí, ale ještě těmi několika dějovými rozuzleními ke konci dělají z diváka rovnou debila. Já při sledování trpěl snad víc než některá z hlavních postav. (29.12.2017)

Kdyby obsah alespoň trochu spoileroval, nešla bych. Béčko to rozhodně není, tvůrci ale patrně tušili, že do filmu musí narvat skvadru slavných jmen, jinak by to celé šlo do kytek a vyplatilo se. Podle mě tam žádný z herců nemá úplně hlavní roli. Každý plus mínus rovným dílem a dokázali svým výjimečným talentem tento snímek dostat do červených barev. Na film bych jinak nešla proto, protože opravdu tohle téma nemám ráda. Každý den se musím setkávat s nemocnými jak starými, tak mladými, s životem i smrtí a sama jsem si taky leccos prožila. Nechci strkat hlavu do písku před realitou, ale tohle ne. K filmům se obracím, abych zrelaxovala a ne jinak. Uff ... V tomto dramatu se mi rovněž nelíbil nápad, jak dostat Howarda znovu do života. Neskutečný citový nátlak. Texty byly neuvěřitelné. Koho z nás by v rozhovorech napadaly jenom samé životní rady a poučky dlouhé jak čtrnáct dní? Ano, musela jsem v jistých pasážích tlačit slzu a strašně rychle mrkat, bo se blížil závěr a rožnutá světla by odhalila, co mělo zůstat skryto. Rozhodopádně kdo má tento druh citových dramat rád, určitě si přijde na své. (21.12.2016)

Tři nejlepší přátelé Willa Smithe jsou nejodpornějšími lidmi, s jakými jsem měl letos tu možnost setkat se v kině (na druhou stranu jeho Howard jako člověk a kamarád taky za moc nestojí). Přesto mě Collateral Beauty nenechala chladným, a to hlavně díky výborně napsaným a podaným dialogům, bez kterých by ta patetická břečka jménem příběh vyvolávala odpor nebo škodolibé pobavení. Takhle to ale kupodivu funguje. (23.12.2016)

"Plakalo bejby, jó, plakalo vám v kočáru solidním. Plakalo bejby a já se ptám kdopak ho uklidní?" David Frankel převedl na filmové plátno starou známou sportovní pravdu, že i s hvězdným mančaftem můžeš hrát tužku. Collateral Beauty je ve své podstatě krásná věc, jenže to nesmí vypadat jako tahle reklama na papírové kapesníčky. Filmy oslovují opravdovostí, což dost dobře není možné, když všechny postavy v něm mluví jako kdyby byli na sympoziu filosofů. Přitom by stačilo aspoň trochu utlumit tu stereotypní melancholii a dát tomu víc vtipu, když sama myšlenka je, co si budeme namlouvat, vtipná. Takhle abych se bál sehnat domů DVD, protože mám pocit, že kdybych ho obrátil čelem ke zdi, rozbrečí se taky. (21.03.2017)

Emocionální ždímačka na všechny smysly, která první hodinu nedává příliš najevo, co je zač, ovšem v té druhé vyždímá vše, co jen jde. Škoda té závěrečné scény v nemocnici, jinak to byl naprosto perfektní zážitek, akorát to nalazení se bylo zdlouhavější než by bylo potřeba. Skvělé bohaté obsazení naprosto vládne a tohle akademické opomíjení Willa Smithe moc nechápu. PS : A Helen Mirren je ultracool, obzvláště na to, že je jí asi 97...8/10...[21.12.2016_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (21.12.2016)