Boku no Hero Academia - Season 1

Je to skvělé. Adaptace je to opravdu věrná, pro všechny, kteří nemají rádi superhrdiny je to jiný pohled na maskované ochránce lidu. Animace dobrá, hudba dobrá, scénář též. Nemá to sice takové to naprosto kuervocí finále, ale i tak to stojí za to. Nebudu k tomu psát nic dalšího, protože by to mohlo být bráno za spoiler. I tak se dá snadno domyslet co se stane. 9/10 (25.08.2022)

První série nám pouze rozestaví základní figurky na herním plánu, nastolí vztah Midorii k nejdůležitější osobě jeho života, představí pár spolužáků a ukáže padouchy. Je to jen taková krátká ochutnávka tohohle barvitého fantaskního světa, ve kterém hrdinství není vlastností, ale respektovaným povoláním. (08.10.2021)

Japonská verze komiksových superhrdinů a příběh o mladém chlapci bez schopností, který ve světě, kde mají schopnosti všichni, nemá prakticky žádnou šanci stát se hrdinou, ale co je vlastně podstatou toho hrdinství? Ono je v podstatě strašně průhledné o čem to bude a směr kam se to bude ubírat je taky docela jasně daný, vždyť nám ho dokonce na konci druhého dílu prostě sprostě vyzradili. Na druhou stranu je to vcelku zábavné a má to docela slušnou emotivní stránku, kdy jsem ty smutné i veselé okamžiky s hlavní hrdinou opravdu prožíval (i když pochopím i každého, kdo prohlásí, že to stojí za houby, protože hlavní hrdina celou první polovinu probrečí). Animace je taková lehce "retro" a mě se líbí. Je to klasický shounen, zaměřený na souboje, které jsou především tedy v druhé polovině docela povedené. Když si to shrnu, tak jsem si udělal jistou představu, jak by vypadaly superhrdinské komiksy, kdyby je vymýšlel Japonec a ta představa pro mě není nijak strašná. Jistě, srovnávat s universy od Marvela nebo DC se to určitě nedá, ale mě osobně se i tohle líbilo, protože to má japonskou hravost, nadsázku a slušně zvládnuté emoce... Možná je to pro 5 leté japonské děti, ale při dlouhém zamýšlení se sám nad sebou (když už mi to doktor Strange radí) jsem nakonec zjistil že toho příjemného pocitu ze sledování se prostě nemůžu zbavit. Půjdu ještě dál a dokonce prohlásím že mě to z jarní sezóny bavilo asi nejvíc. Co to o mě vypovídá? Asi hlavně to, že mě dokáže bavit jednoduchost, že jsem ve svých 30 ti letech možná jen přerostlé dítě... Na druhou stranu se mám fajn a jsem se sebou spokojený (mám práci, nemám dluhy a dělám si co chci) a stejný fajn pocit a spokojenost jsem měl i ze sledování "Mojí hrdinské akademie". 8,3/10 (25.05.2019)

Na tom samozřejmě celá manga staví, nicméně hlavní obětavý hrdina je zpočátku taková ubrečená nula (nejdříve bez schopností, pak je neovládající), až mě štval – typické zastydlé ťululum, se kterým zamává oslovení dívkou. Jeho spolužáci na elitní škole si jen těžko vytloukají prostor nad rámec roztodivných "x-meních" figurek, protože jich je jako much, ale celkový koncept studijní třídy funguje. Očekávaná velká bitva – přepadení armádou superpadouchů – na závěr šlape, i když o nějaké velké dynamice nemůže být řeč, jelikož rozhodně padne víc (myšlenkových, plánovacích) slov, než ran pěstí (čemuž odpovídá i relativně statická animace). (23.04.2021)

Protože čtu mangu (a ta mě baví), měla jsem na anime adaptaci docela vysoké nároky, alespoň co se týká celkové zábavnosti. První série, ale v anime zpracování působí o mnoho víc rozvlekle, místy skoro nudně a já vím moc dobře, že ty skutečně zajímavé části mají teprve přijít a klidně bych to i vydržela, nebýt hlavních postav. Nevím zda to je zásluhou japonského dabingu (přišel mi ale dobrý), postavy (hlavně Deku) mi přijdou v anime z jakéhosi důvodu nepříjemné a vzhledem k tomu, že u mangy jsou hlavní důvod, proč jí čtu, nemám potřebu (i když hudba a animace pozvedávají zážitek) přecházet na anime. 6/10 (02.03.2024)