Ten den přijde

Při sledování tohoto filmu se mi dostalo napětí (opakovaná snaha o útěk), lásku (umírající matka x milující děti), znechucení (vedení věznice a někteří zaměstnanci), naději (inspekce, paní učitelka), zbabělost (někteří zaměstnanci ústavu a strýc) a poselství (přátelství mezi dětmi v ústavu). Film měl silný emocionální náboj a měl jsem, co dělat, abych ho vstřebal. Před pěti lety mi v mých 26 letech zemřela na rakovinu matka a byl jsem psychicky na dně. Neumím si představit, v jaké situaci byli bratři, kteří o ní přišli v tak nízkém věku. Zvlášť, když pro ně představovala naději pro návrat zpět z pekla. O to víc mě zklamal svým chováním jejich strýc. Tady se nejednalo o běžný slib, ale o slib sestře na smrtelné posteli. Jako učitel obdivuji odhodlání hlavní protagonistky, paní učitelky. Na rozdíl od jiných morálně neselhala. Celkově hodnotím za 100 %. (30.07.2021)

Šikana počas núteného pobytu v detskom domove + škandinávska kinematografia - to znie ako zaujímavé spojenie, kupodivu však išiel Der kommer en dag dosť mimo mňa. OK, bratia si v zariadení vedenom despotickým personálom vytrpeli svoje, na rozdiel od podobne ladených filmov ako Ondskan, King of Devil's Island, Sleepers či Bad Boys ma však The Day Will Come akosi nedokázal poriadne vtiahnuť do deja a neobjavilo sa v ňom nič, čo by ma vyslovene dostalo. (09.01.2018)

5* Ten den přišel a já jsem zhlédl tento dlouho odkládaný, ale za to chválený dánský snímek, na který jsem si potřeboval udělat tu správnou náladu. Je to nutné, protože na podobné filmy plné beznaděje bez možnosti východiska není lehké dívat. Pokud jsou však natočeni kvalitně a vyberou se Ti správní herci, pak je to "radost" vidět a sdílet jejich příběh. Tento k nim rozhodně patří a nemám jedinou pochybnost dát nejvyšší známku a doporučit dále. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 3 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (03.01.2021)

Dánští filmaři mě opět nezklamali. Naprosto odporný, hnusný, nervy drásající snímek, bohužel (!!!), natočený podle skutečných událostí, nehodnotím plným počtem jenom kvůli tomu, jak realisticky a nekompromisně divákovi předkládá, co se v dánských dětských domovech v šedesátých letech dělo. Násilí na dětech a mladistvých, násilí, které si tito nakonec začnou na sobě páchat navzájem sami, bitky o jídlo, manuální dřina, veřejné ponižování, znásilňování, žádné východisko... Díkybohu aspoň za ty sny. Sny, které člověka dokáží udržet nad vodou, které mu dají sílu sebrat odvahu a zabojovat z posledních sil. A za trošku obyčejného, lidského štěstí, které v tomto případě nakonec vedlo k vysvobození... Přesto je jasné, že bytost, která si prošla takovým peklem, se nezahojí už niky. Velmi krásný film, a snad bude tento následující spoiler berličkou pro další diváky, kteří budou jistě mít co dělat, aby film dosledovali: s dobrým koncem. (15.11.2018)

Dnes je to 5 dní po shlédnutí tohoto filmu v rámci Severského podzimu v Brně. Prakticky jsem netušil, na co že se to vůbec chystám. "Pré ňáké Dánské drama"... Okay, sžíravost, emoční vypětí, zatlačování pěstí do sedadel a absolutní odpor k hlavním "záporným" protagonistům jsem očekával. Ale že mě to bude provázet ca. od druhé minuty až po závěrečné titulky, to jsem nečekal. Larse Mikkelsena bych rád přirovnal k nějaké odporné pekelné stvůře, ale i sám satan vedle něj vypadá jako obtloustlé koťátko. Perfektní výkon všech zúčastněných a vyzdvihl bych právě zmíněného Larse a oba bratry, kolem kterých se tento drásavý příběh motá. Pokud jste hodně empatičtí a citliví, tak nedoporučuju bo dobrovolně poletíte z promítacího sálu, jak stydlín ze swingers party. (21.11.2017)