Osudy dobrého vojáka Švejka

3 snad nejlepší epizody z úžasné knihy alkoholika Jaroslava Haška s úžasným komentářem rovněž alkoholika, ale už ne tak velkého, Jana Wericha. Úplně jsem si neslintal nad loutkovým ztvárněním, které mi navíc docela vadilo. Mnohem lepší byly kreslené scénky a uvítal bych spíše tohle provedení. Nicméně, komentář Jana Wericha tento nedostatek do určité míry kompenzoval. K tomuto dílu ani k tomu od Steklého s Hrušínským nemám větších výhrad a jistě by neměl ani Jarda Hašek. Navíc se jedná o kratičkou záležitost, takže nedostanete šanci se začít nudit. Slabší 4*. (08.01.2013)

Trnkova kouzla se stop-motion animací jsou kouzelná a vždycky mi vyrazí dech svou dokonalostí a absencí jakéhokoliv trhaného pohybu, vše je nádherně plynulé a perfektně nasvícené. Co se týče tématu, každé zpracování Švejka je něčím zajímavé, tohle má však tu správnou atmosféru a Švejk vypadá jako Švejk a ne primárně jako blb. (27.12.2008)

Kam se hrabou všechny hrané pokusy o adaptaci Haškovy nesmrtelné předlohy. Trnkova animace věrně se opírající o Ladovy kresby společně s geniální Werichovou vypravěčskou interpretací snadno strčí Hrušínského, Rašilova i Nolla do kapsy. Následné Látalovo pokračování z 80. let byl však omyl, spousta kvalitních herců mluvících jednotlivé postavy na jednoho Wericha prostě nemají. (08.09.2010)

O kvalitě Trnkova přetlumočení-přepodstatnění švejkovské látky nemůže být sporu. Souhlasím s názorem literárního historika Radko Pytlíka, že jde o dosud nejlepší zfilmování Haškova románu. V té souvislosti nejde nepřipomenout Werichovo namluvení, které je pro Švejka stejně nezastupitelné jako Ladovy ilustrace. Ke škodě věci není animovaný film více využíván pro realizace tzv. vážných témat; možnosti, které nabízí, do značné míry hraný film postrádá. Ale ani kvality Steklého zpracování a podle pověsti i prvorepublikové adaptace nejsou - nebo nemají být - špatné. (25.08.2007)

"Das bin ich amen."     Trnkove celovečerné diela sa mi v podstate všetky páčia (vrátane tohto), ale žiadnym z nich nie som nejako zvlášť uchvátený a nad tými mimoriadne štedrými hodnoteniami iba neveriacky krútim hlavou. Ja sa totiž vždy snažím hľadieť na dielo dnešnými očami a vonkoncom nemám dojem, že by Trnkove filmy obstáli v skúške časom. Nemám pritom na mysli technickú stránku, nad tou i dnes uznanlivo pokyvkávam hlavou, skôr sa mi jedná o umelecké pojatie a celkovú pútavosť. Napríklad sa mi až tak nepáči, ako sú stvárnené niektoré postavy, predovšetkým samotný Švejk mi až príliš pripomína plastovú hračku. Na druhej strane sa mi veľmi páči využívanie rozmanitých výtvarných štýlov pri Švejkovom rozprávaní, čo prináša vítané oživenie k tým strnulým bábkam. Po dejovej stránke sa mi asi najviac páči posledná scéna, v ktorej má Švejk za úlohu zaobstarať fľašku, naopak dosť otravná mi pripadá tá tiahla chľastacia časť pri ceste do Písku. Výraznou devízou tohto filmu je hlas Jana Wericha.     "Poslušně hlásim, pane obrlajtnant, že za pět, nanejdýl za deset minút budu úplně vožralej..." (09.09.2023)