Nepřítel

Adversaire je pádným argumentem na mé plky o neschopných ženách na řežisérské stoličce. Antiemocionální nátěr s Barry Lyndonovským odstupem má přitom příběh, který k plytké hře s divákovými city a sympatiemi přímo vybízí. Svou nesnesitelnou odtažitostí připomíná Henryho (Portrait of a Serial Killer) či Thompsonovu knihu Killer Inside Me. Daniel Auteuil je skvělý a Nicole Garcia drží své ledové království až do poslední minuty - stejně jako hlavní hrdina... Elegantní chůze po okraji útesu s vědomím, že pád je nevyhnutelný. Totální zoufalost v dárkovém balení. Malý zázrak. (23.04.2010)

„Horší než být chycen je, když vás nikdy nechytnou.“ Daniel Auteuil je hviezdou tohto filmu, ostatným hercom sa dostáva len málo času na plátne. Film sa rozbieha pomalým tempom, udrží si ho po celý čas. Po niekoľkých minútach zisťujete, že niečo s  Jean-Marcom nie je v poriadku. Keď kráčal chlapec v snehu s taškou na chrbte, prepadla ma hrôza. Nebude on pedofil? Prezradím len, že túto konkrétnu scénu som si vyložila úplne nesprávne. Jean-Marc má iný problém. Je ako chrobák hovnivál, ktorý pred sebou tlačí svoju guličku. Dostala som sa k filmu, ktorý vo mne zanechal veľmi silné pocity, ešte potrebné vstrebať. Je až biblickým posolstvom, kam až človeka môže dohnať život v klamstve, z jedného malého, nevinného problému, ktorý sa ešte dal riešiť, narastie do obludných rozmerov. Určite vo vás tiež bude na konci rezonovať otázka: „Prečo?“ (04.01.2023)

Film, ktory stoji a pada na Danielovi Auteuilovi /Jean od Floretty, Kondomedie/. Napinavy pribeh, film ma tempo a vyborne dialogy, takze divak sa rozhodne nebude nudit. Rziser Nicole Garcia odviedol vybornu pracu. Auteuil mozno nie je Gabin, ale je neskutocne tvarny herec, takze sa da s nim dobre pracovat a jeho skala hereckych moznosti je skutocne obdivuhodna. Zaver je uplne masakrozny, Daniel Auteil a Nicole Garcia na reziserskej stolicke sa predviedli : 100 % (16.06.2015)

Tento film na mě hluboce zapůsobil. Jde o příběh muže, jenž v jedné zdánlivě banální, ve skutečnosti však mezní životní situaci zaváhal a nikdy se již nedokázal vrátit zpět do normálu. Od té doby před všemi (i před nejbližšími přáteli a rodinou) chrání své křehké ego rostoucí konstrukcí lží a navenek projevovaným stoickým klidem. Zřícení těchto hradeb není schopen ustát a jeho destruktivita dostává volný průchod. Přiznávám, že mi hlavní hrdina byl nesmírně sympatický, a proto mě závěr filmu (způsob, kterým hrdina vyřeší zhroucení svých lží) zklamal - nevěřím, že by člověk v takové situaci skutečně jednal tak, jak film ukazuje. Jisté scény naznačují, že hrdina svůj kolaps řeší uváženě a s rozvahou, zatímco já bych čekal okamžité, zkratkovité a improvizované jednání. Nicméně jde jen o můj pocit a nejsem psycholog. Film rozhodně stojí za shlédnutí a moc se těším, až ho uvidím znovu. 7/10 (01.11.2005)

Jean-Marc hraje „představení“, pro svoji rodinu, pro okolní svět a pro sebe. Udržuje obraz vlastního „já“. Staví okázale na odiv svůj společenský status úspěšného a bohatého lékaře.Vytvořil image, která neodpovídá realitě, ale okolí ji uvěřilo. Nakonec, bludiště lží nahradí strach. Strach ve své nejintenzivnější podobě: v podobě paniky.Už tak depresivní pocit z filmu, umocňuje fakt, že je podle skutečné události. (07.08.2005)