Prokletá Argentina

Chrisi, mít takové herce a takhle to podpálit, považuji za obrovsky promarněnou šanci. Já se vážně snažila, ale taky jsem se vážně nudila. Tohle téma se přitom dalo zpracovat určitě tak, aby to diváka strhlo jak emotivně, tak atmosférou. Po dlouhé době mě to mrzí, ale i přes Antonia a Emmu, kteří by si to jinak nezasloužili, jdu na dvojzubec. (23.07.2015)

Výborní herci v mdlej réžii. Najlepším liekom na ťažkopádnosť tohoto filmu je vôbec ho nenatočiť. Po silných momentoch a naliehavosti témy o ktorej rozpráva, v ňom nie je núdze, no spôsob akým ju podáva, uspáva a privádza do rozpakov. Na jednu stranu sa opiera o rozmer skutočnosti a na druhú ho podkopáva surrealistickými prvkami. Tie sú pekné, poetické, ale v jeho rozprávačskom súkolí škrípu. A úplným faux pas snímky je, že sa príbeh odlúčenej ústrednej dvojice s pribúdajúcimi minutami vytráca do nechutne účelového, propagandistického posolstva. (20.01.2005)

Otřesné události v Argentině kolem roku 1980 podle mě hodně špatně převedené do filmové podoby. Film mi přišel velmi nezajímavě natočen. Navíc jsem ho měl možnost vidět pouze s českým dabingem, který nikdy nepřidá. Tentokrát rozhodně ubral. Lacinosti typu "maketohelikoptéra" opravdu nemusím. Ztráta času.... (29.11.2005)

Leckterý tvůrce ze "svobodného světa" má nutkání upozorňovat na (minulá) bezpráví, k nimž dochází (docházelo) aniž by si toho kdokoliv, kdo by mohl pomoci, pořádně všiml. Třeba Ken Loach tak učinil ve své povídce v 11'09''01, měli jsme možnost zhlédnout Georgův film Hotel Rwanda. C. Hampton se v Prokleté Argentině (i když originální název zní "Imagining Argentina" - tedy "Vysněná Argentina" či "Argentina v představách") snaží upozornit na palčivý problém tzv. "zmizelých", jež je spojen s vládou vojenské junty v Agentině v letech 1976 - 1983, a jež souvisí s "Operací Kondor", v níž bylo zainteresováno osm latinskoamerických zemí. Mnoho recenzentů i diváků odmítlo východisko filmu spočívající v nadpřirozeném motivu vskutku konkrétních vidin hlavního hrdiny - proč by ale do kontrastu nemohly být stavěny hrůzy vězení a hejno volných plameňáků? Symbolika je, pravda, poněkud začátečnická, přenést myšlenku k divákovi se nicméně daří. Vždyť čeho jiného je v tak nejisté době potřeba více než snů a zázraků! Kdyby nic jiného, Hamptonův film jednoznačně poukazuje na nutnost uvědomění si vlastní minulosti a nikoliv útěku k ignoraci, k němuž nabádali noví vládcové Argentiny. Téma "zmizelých" se promítlo i do oscarového filmu Oficiální verze, snímku Nezvěstný Costy-Gavrase či Polanského komorního dramatu Smrt a dívka. (26.06.2005)

No tak tenhle film si podle mě zaslouží eště o půl hvězdičky víc a hlavně by si zasloužil lepší scénář a i lepší režii...Antonio Banderas drží příběh muže hledajícího svou ženu,kterou unesla skupina diktátorů v Argentině vcelku dobře,ale celkový dojem z filmu je takový menší zmatek...Ale jelikož jde o pravdivou událost,která se v Argentině stala v letech 1976-1983,tak mě to zase nenudilo,ale spíš dojalo... (29.09.2005)