Sabotér

Vezmeme-li v potaz v kterém roce se film natáčel pochopíme, co tím chtěl režisér naznačit. Po celý film je všudypřítomný opar napětí, ale vyzdvihovaný patriotismus (stéjně jako v jeho dalších filmech válečného období) spíše škodí reputaci, nicméně v dobrém slova smyslu. Původně měl hrát hlavní roli G. Kelly. Alfymu z počátku nešel film zrealizovat, obcházel studia a nakonec prodal námět i služby za 20 000 dolarů Universalu. V jedné scéně Alfy použil fotku S.S.Normandie (lodě, jež v té době shořela za nejasných okolností), ležící po boku v přístavišti v N.Y. Potom vystřihl N. lloyda představujícího Sabotéra, jak se nad tímto obrazem potulně usmívá. Později vyšlo na povrch, že námořnictvo na Universal podalo ¨hromy a blesky¨ kvůli těmto záběrům, protože implicitně poukazovaly na to, že Normandie byla sabotována. Podle Alfyho se však vojáci rozzuřili hlavně proto, že záběry odrážely nedostatek jejich pozornosti při hlídání lodi. (08.10.2011)

První americké filmy Hitche jsou všechny realizované ve složité době. Bylo nutné se zavděčit novému chlebodárci a uspokojit nové publikum. Přesto Hitch jen dál rozvíjel to, co se už dávno naučil doma. Saboteur není vesměs ničím zvláštní (v porovnání s jinými tendenčními válečnými filmy), ale jsou tu minimálně dvě scény, které stojí za pozornost. První je setkání s freak show (viz. Freaks nebo Freak Show) a druhé je finále, které funguje stejně, jako finále v Blackmailu. Atraktivní prostředí, napětí do poslední chvíle, ale celé to samozřejmě zabije happy end. Navíc jsou to všechno pořád jen variace téhož, viz. The 39 Steps nebo North by Northwest. (22.03.2023)

Geniálně jednoduchá zápletka se postupem času rozšiřuje o další, složitější podtexty a v Hitchově režii sálá napětí z každého filmového políčka. Kvituji i obsazení hlavní mužské role Robertem Cummingsem, který je svou nevýrazností, možná až průměrností, přesným příkladem člověka z lidu, kterého na plátně představuje. (17.03.2007)

Podobne ako v iných Hitchových filmoch na tému "krivo obvinený muž na úteku", aj v Sabotérovi si občas logika dáva pohov, ale vynahrádza to tradične vynikajúca réžia a niekoľko vynikajúcich a možno až nezabudnuteľných scén a zaujímavých, často groteskných (cirkusáci, deduškovsky sympatický strýko Philip) postáv. Mínusom je potom ešte casting hlavných postáv (Robert Cummings a hlavne Priscilla Lane mi akosi nesadli), no aj tak mi to vychádza na sviežich 8 / 10. (02.04.2008)

Akokoľvek sa na to pozriem, tak Sabotér je čistokrvným Hitchcockom. So všetkými kladmi aj zápormi. Deje sa tu veľa nepravdepoboných situácií, nečakaných zápletiek, žvanenia (pre dej) podstatných aj bezvýznamných postáv, avšak ten pôžitok a servírovanie, ako to dokázal Hitchcock divákovi podsunúť, si zaslúži obrovský rešpekt. V roku 42 bola v Európe vojna a sabotáže a špionáž, ktorá je akiste "hlavnou nosnou časťou dejovej linky" je tým hracím polom, sú metaforou politiky zneistenia a strachu, ktorá sa Hitchcockovom domovskom kontinente, v čase hitlerovských invázií odohrávali. Na tú dobu výrazne moderný film, ktorý ale oproti 39 stupňom (1935) stráca takej tej psychologicky vernejšej skladačky, keďže sa dá objektívnejšie viac (čo sa týka konkluzívnej hodnovernosti rozuzlovania) rozložiť. (22.02.2022)