Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
Chch, to byla ale taškařice. Zdeněk Svěrák coby Karel Infeld Prácheňský předvedl nejbrilantnější herectví a vyloženě si to užíval. Marek Šimon mezi ostatní herce pěkně zapadl a byl stejně srandovní jak ostatní. "Jakoby tady někdo mluvil." Ale hlavní je tady ten děj - divák často ani netuší, co je ještě scénářem Cimrmana a co je scénářem Svěráka/Smoljaka, takže o vtipné situace není nouze. "Kam se hrabe Bitner, to se nedá srovnat." Také seminář - už klasicky - se poved. Cimrmanův herec Ota Plk je bůh - kam se na něj hrabou hollywoodští velikáni. "Kromě toho skončily i jeho periodicky se opakující měsíční dny nervozity a hysterie." Jedna z jejich nejlepších her. ()
Geniální, jako od Cimrmanů všechno. Sice to není nejlepší hra, ale myslím, že do TOP 5 by se vešla určitě... Hra ve hře, role zvědavého invalidy, ráčkující Brruknerr a naprosto geniální Svěrák jako Karel Infeld Prácheňský, který až do čtvrté třídy obstojně ráčkoval... Budějovice, neopakujte všechno po nápovědě, tak končí naše komedie, podruhu Bárto. Musím ale říct, že malinko víc se mi líbila ta první (kratší) část, tam je to jedna perla za druhou, hlavně po Svěrákově příchodu... Seminář jsem neviděl celý, ale rozhodně jeden z lepších (10 bodů na konci referátu). 100%, brilantní komedie (zlo prohráává a dobro žije...) ()
Ťažko je hodnotiť záznamy divadelného a muzikálového predstavenia, keď som nebol priamym účastníkom, preto sa záznamom skôr vyhýbam. Chýba tá atmosféra, okolité publikum a priamy kontakt. Ale pri takomto priemere hodnotenia som to musel skúsiť, a teda nasmial som sa dosť, za silné štyri hviezdy. Svěrákov neobyčajný prístup k divadlu je mimoriadne originálny, až je škoda, že som nemal možnosť to vidieť naživo. To by som určite pridal aj tú chýbajúcu polhviezdu do plného počtu. –––– Tady nebožka je ještě naživu, a on se chová, jako by už byl vdovcem. ()
Sledovať v televízii divadelný záznam býva vždy často brutálna nuda, nie tak ale pri Smoljakovi a Svěrákovi. Napriek tomu mi ich humor v tomto diele príliš nesadol, ale to je spôsobené najmä tým neustálym nepríjemným pocitom, že by som to omnoho radšej sledoval v divadle. Asi najmä tú "rozhlasovú hru". Preto takéto hodnotenie. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. Moje nejoblíbenější hra. ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (22)
- Na tomto záznamu se hra „Tma jako v pytli“ namlouvá mimo scénu. V divadle se však normálně sehrává na jevišti. Dokonce je možné po rozsvícení vidět skrčeného Křižíka (Zdeněk Svěrák) u ženy krejčího (Petr Brukner). (mnaucz)
- Vavroch se jmenoval podle Vávry z Maryši. (Kulmon)
- Původně v této hře hrál také Jaroslav Uhlíř, a to roli podruha Bárty. Později však divadlo opouští poté, co nepřišel na 2 představení, které za něj odehrál Marek Šimon. „To byla dvě představení. Když se mi to stalo poprvé, tak mě chtěli vyhodit, ale Svěrák se mě na té schůzi, která kvůli tomu byla, zastal, že: ‚To bychom se museli povyházet všichni. Každýmu z nás se to někdy stalo.‘ Když se mi stalo podruhé a pikantě na to, že jsem ten celej den strávil se Zdeňkem. Nevím co jsem dělali, myslím, že na nějaké písničce a já jsem mu asi v půl jedenáctý volal, že mám refrén a on na to: ‚To je hezký, ale dnes si měl hrát, víš to?‘ A já jsem povídal ‚nevím‘ a ptal jsem se jak to mám vědět? A on na to: ‚Máš číst fermany,‘ a já nevěděl, co to ferman je“ řekl Jaroslav Uhlíř. (mnaucz)
Reklama