Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Ben HechtKamera:
George BarnesHudba:
Miklós RózsaHrají:
Ingrid Bergman, Gregory Peck, Michail Čechov, Leo G. Carroll, Rhonda Fleming, John Emery, Norman Lloyd, Donald Curtis, Wallace Ford, Regis Toomey (více)Obsahy(2)
Do psychiatrického ústavu Green Manors přichází dr. Anthony Edwards, aby nahradil současného ředitele dr. Murchisona, který má odejít do penze. Během prvního dne se do něj zamiluje mladá, krásná, ale poněkud chladná psychoanalytička dr. Constance Petersenová. Ta také brzy zjistí, že tento muž trpí ztrátou paměti a není lékařem, jenž měl stanout ve vedení ústavu. Tím ale překvapivá odhalení nekončí, policie se domnívá, že právě on je podezřelý z vraždy.
Romanticky laděný thriller natočil režisér Alfred Hitchcock podle scénáře Bena Hechta. Příběhu o síle psychoanalýzy vtiskl neobyčejnou působivost, snové sekvence a momenty šílenství pak patří mezi přednosti filmu. Bizarní surrealistický sen schizofrenního hlavního hrdiny (na jeho realizaci spolupracoval známý malíř Salvador Dalí) přitom slouží jako klíč k rozluštění vraždy. Velký důraz byl věnován obsazení hlavní dvojice, kterou ztvárnily hollywoodské hvězdy Ingrid Bergmanová a Gregory Peck. Vynikající představitel ruské herecké školy v Americe, Michael Chekhov vytvořil úlohu Dr. Alexandera Brulova.
(Česká televize)
Recenze (174)
Poměrně zajímavý scénář, který poodhaluje tajemství lidského mozku a psychiky. Takže jako poučný sníměk poměrně dobré, ale jako napínavý Thriller nic moc. Napřed se vleče a když už by se mohlo začít poodrkývat, je jasno během dvou minut. Takto si teda budování napětí nepředstavuju. A ten úplný konec ... no škoda mluvit. Gregory Peck byl monstr sekáč. ()
Trochu slabší Hitchcock, což stále znamená precizní řemeslo, atmosféra, která by se dala krájet, a skvělí herci. 80% ()
Snová sekvence na které spolupracoval samotný Salvator Dalí je skutečně skvělá. Celý film sice malinko utrpěl časem,ale pořád skvělý thriller. ()
Netradičně pojatá kriminálka, která stojí na hereckých výkonech Gregoryho Pecka a Ingrid Bergmann. Ta psychoanalýza je zde ovšem velmi nepřesvědčivá, což vzhledem k náročnosti a složitosti tohoto tématu není ani s podivem. Každopádně napínavé to jakžtakž je a nuda to taky úplně není, takže jako obvykle ty 3 hvězdičky Hitchcockovi dám. ()
Nemůžu si pomoct, ale Gregory Peck mi v roli psychopata vůbec neseděl. 55% ()
Parádní! Skvělé výkony, napětí od začátku až do konce - mohu jen doporučit. ()
Jeden z vrcholov a periel noir-filmu. Bergmanová s Peckom sú skvelí, film má po celú dobu skvelú, ľahko potemnelú atmosféru a zaujímavé rozuzlenia. Povestnou čerešničkou na torte je ale výprava Salvadora Dalího, resp. kulisy sna hlavného hrdiny. ()
Tohle nejsou nejčistější 4 hvězdičky. Je to tak 70%, protože Rozdvojená dušeje je film, který mě úplně nebavil. Je to trošku moc melodramatické, Ingrid Bergmanová sklouzává chvílemi k těžce hysterickému přehrávání a celé se to docela vleče. Jenže ty plusy převažují - Hitchcock vytvořil další šablonu pro thrilery - v tomto případě muže co ztratil paměť a někoho, kdo mu pomáhá odhalit jeho minulost. A tak jsem celý film čekal ne napjatě, ale zvědavě, jak to vlastně bylo. A musím uznat, že režisér mi nabídl výborné rozuzlení, které dává perfektní smysl a navíc to zakončil úžasnou first-person scénou s revolverem. Gregory Peck je ve svém prvním známějším filmu skvělý, chvílemi romantický milovník a jindy nebezpečný blázen a výborný mi přišel i představitel profesora Brulova. A líbilo se mi, že celý film je v podstatě taková psychiatrická detektivka. Ona zmiňovaná Daliho snová sekvence mi zas tak skvělá nepřišla, protože na tyhle surealistické výjevy moc nejsem. Každopádně krimi/thriler roku 1945. ()
Extrémně nadčasová záležitost s jedinečným spojením romantiky a thrilleru, jaké uměl jen Hithcock. Ačkoli se zde najde pár hluchých míst, najde se tu i hodně napínavých scén(zejména scéna s břitvou) proložených krásnou hudbou a výbornými hereckými výkony. I když se Spellbound nezařadí mezi mistrova nejlepší díla, má co nabídnout nejen jeho skalním fanouškům. ()
Pro mě trošičku slabší kousek od mistra ale i tak sem si v něm našel svoje!!!Supr je závěrečná scéna kdy skutečný vrah doktora proti sobě otáčí zbran a pácha sebevraždu:-))) ()
Cameo - v hotelu Empire vychází mistr z výtahu s pouzdrem na housle a cigaretou.(36. minuta) ()
Psychoanalyticka studia, ktoru Hitch natocil aj s pomocou Salvadora Daliho (jeho snova studia bola ozaj zaujimava). Najviac sa mi pacilo ako Ingrid Bergman "precitala" policajneho psychoanalytika v hoteli ako aj dr. Murchinsona na konci filmu. 7/10 ()
Ingrid Bergman byla nejen nejpůvabnější Hitchovou ženskou, i ženskou nejvěrohodnější. Její severským chladem prodchnuté výkony nebudí ani po půlsotletí rozpaky. Totéž nelze prohlásit o "šílenství" Gregoryho Pecka. Symptomy jako koulení očí pobaví, nicméně nepoškrábou... V dobrém nicméně pobaví / nepoškrábe i film. Hitch (si) sice psychoanalýzu nadále představuje jako Hurvínek válku, ale i tentokrát připravuje kromě příjemně vousatého příběhu o nevinném muži stíhaném křivým nařčením jednu dvě ikonické scény: surrealistické snové sekvence a záběr psychiatra "topeného" ve sklenici s mlékem, který se proboxoval nejen do dějin kinematografie, ale i do Jak číst film. ()
Hitch opět na jiný způsob. Studie člověka s amnézií a komplexem viny je povinnou učebnicí pro každého psychologa. Závěr je skutečně nervydrásající! Pohled vzpomínajícího Pecka na obrazce v bílém mi chvílemi naháněl hrůzu. Toho sentimentu však na mě bylo trochu moc! ()
film čerpající ze ze života psychoanalytiků? Proč ne. Celý film dostává zajímavý nádech tajemna a napětí. Ovšem chvíli jsem měl pocit, že se ve filmu něco opakuje. Samozřejmě klíčovou scénou je sen alá Dálí, který je jistou gradací celého filmu. Celý film by však spadl o třídu níž, kdyby film negradovala hudba Miklóse Rózsa. ()
Teda, taková limonáda! Jednu hvězdu přihazuju za sen od Dalího. ()
Víc než úsměvné (když pominu urážejcí výroky na adresu žen, jimž dominuje tento: mysl zamilované ženy se pohybuje na nejnižší intelektové úrovni). Ale - a teď skutečně velké ale - Rozdvojená duše je oslavou psychoanalýzy, která v době natáčení byla ještě docela v plenkách a dá se tedy i přivřít oko nad některými výroky a praktikami...ale je to skutečně milé. Ztvártnění snu ála Dalí (aha, teď čtu, že scénu osobně navrhl - no tak to mi srdce plesá hned dvakrát) je překrásné a bavilo mne. A Gregory Peck a jeho nevinný úsměv...a lyžování v obleku, s elegantní šálkou kolem krku...no není to kouzelné? ()
Celkem nic moc, takové naivní, moc jednoduché, přeslazené. Ale i tak několik silných scén a Peck, který vypadá na 20 let. ()
Klasika: Hitchcock má ve filmu štěk, zase. Tentokrát vychází z výtahu... on byl prostě eso, ovšem klasika je to každým coulem také. Mistrně si Alfred vybral i hudbu a v jedné takové vypjaté chvíli mě pocity doslova krájely s umocňujícím napětím. K představitelům v hlavních úlohách, není sporu, že budou dvě strany barikády - ti, co budou okouzleni tím co z plátna vyzařuje a ti, kteří nesdílí takové nadšení... obhajou hercům jim budiž tehdejší zvyklosti "na place", kdy natáčení bylo pohlceno jinou morálkou. Nicméně Alfred Hitchcock natočil i tento snímek s notnou dávkou humorných komentářů, kupříkladu ta hotelová scéna, kde Constance vyhlíží svého pacienta, si to přihasí nějaký vašnosta a dotěrně si dovoluje, aby byl následně vykázán do patřičných mezí, je dostatečně nadčasová. A nesměla bych zapomenout i další nadčasovost, kterou má na svědomí Salvador Dalí - jeho abnormální vize hladce zapadají jak si vyložit sen plný tajemna a zmatenosti. Tento moment zároveň s tím, kde J.B. schází ze schodů držíc břitvu, na kterou si kamera vychutnává záběr jsou bezpochyby jedny z nejpůsobivějších. Tedy závěrem, není to sice Hitchcockův obvyklý napínák, ale přesto mě učaroval v mnoha směrech. ()
Hitchcock je pán režisér, ať už točí horory nebo detektivky vždy se jedná o zaručenou kvalitu. Jak už tady mnozí do komentářů psali, lze zde najít mnoho nedostatků, až do scény na lyžích mi žádný přímo před oči nevyskočil. Rozhodně stojí za zhlédnutí. 78% ()
Reklama