Hrůza na jevišti

Keď človek spomína na minulosť, takmer vždy niečo primaľuje, alebo farby stlmí, podľa toho, ako sa to práve hodí. Alebo príhodu jednoducho prekreslí. A vytvorí tak nový obrázok. Práve to pán režisér Alfréd bravúrne využil, prihodil bábiku - hračku pre úbohé detské siroty a zakrvavil jej sukničku, a viedol príbeh istým smerom. Takým, až na konci nečakaným spôsobom sklapla opona. A bolo vymaľované. Za mňa vydarená klasická krimi s neodolateľne direktorsky manipulatívnou a predsa zvodnou Marlene vo vedľajšej a predsa hlavnej úlohe. A so zopár skvele vystrihnutými postavičkami v epizódnych miniroličkách (príliš "starostlivý" okuliarnatý postarší plešivý tučko v bare, horlivá ženská, obsluhujúca jarmočnú strelnicu a jej zákazníci). (04.05.2021)

Začínám mít zpětně dojem, že Mistr Hitchcock byl stejně rozjařený a nad věcí filmu vysoko postavený pán jako třeba Jacques Tati, jenom ho na rozdíl od JT neskonale bavilo to rafinovaně vzavinovávat a schovávat do různých pater samotné stavby filmu. Zřejmě mě čeká přehlédnout a přehodnotit celou jeho tvorbu novýma, pronikavějšíma očima. *** Tady dává další rozmarnou lekci ze svého semináře Filmové umění vs. realita (více v mém komentáři k Muži, který věděl příliš mnoho) a tentokrát si před závorku vytknul samo herectví, zastávání rolí, až se pro samé role na (filmovém) jevišti i ve (filmové) realitě málem vytratí příběh, který jste chtěli sledovat. Film je od počátku pomotaný, téměř každá postava zastává více rolí, než je možné naráz zvládnout, a uděluje více rolí ostatním postavám. Role se nezřízeně množí - pomáhá tomu nejen okolnost, že mladá herečka Eve se rozhodne předstírat, že je asistentkou slavné divy, aby přišla na kloub okolnostem vraždy, z níž je obviněn její milý. Nesmírně tomu přispívá skutečnost, že její tatínek má zálibu v detektivkách a v hlavě se mu rojí nápady, do nichž okamžitě všechny kolem sebe obsazuje, právě jako fakt, že její maminka má potíže s pamětí a každý v jejím světě vystupuje v nekonečně mnoha rolích tak vůbec. Čehož její manžel hojně a potěšeně využívá a identity se množí jako houby po dešti. Ale nikdo není jednoduše sám sebou, role se násobí a kumulují a také nazvájem vyvracejí, zmatky rostu a přitom hraní rolí a předstírání je prvotní příčinou katastrofy, k níž došlo, i klíčem k jejímu rozřešení. K pointě budiž dodáno, že je stejně nekompromisní jako nutná. Ačkoli celý film je královsky zábavnou rozjařenou filmovou radovánkou a rafinovaným, vesele filosofujícím komentářem k podstatě, povaze, svobodám i nesvobodám obsazování se do rolí , guilotinově břitký závěr je jediným možným východiskem - z příběhu, v němž se role tak nekontrolovaně rozbujely, že to člověka dohnalo až za okraj sebe, tam, kde se přestává sám chápat a poznávat, za hranice srozumitelné postavy, se nelze v úplnosti vyvázat jinak než smrtí, uštváním. Fanfarónsky zkonstruované dílo, které se pod pláštíkem rozmarné a převelice zábavné etudy dotýká samotné podstavy osobnostní zpronevěry, šílenství a zániku člověka, který propadne kouzlu unikání z role do role, jakmile mu na pokračování v rozehraném příběhu nestačí síly. Čím víc se tu Hitchcock zaobírá herectvím a filmovou/divadelní tkatikou, tím víc toho odkrývá o slabošské povaze člověka obecně. (25.08.2015)

Neubráním se srovnání se snímkem Laura, který jsem viděl téměř ve stejnou dobu, a který má s tímto filmem mnoho společného. Tak jednak jako detektivka podle mě Stage Fright funguje lépe než výše zmíněný Premingerův počin, byl chytřejší (včetně té finty na diváka), napínavější a jeho velkou devízou byl velmi chytlavý humor, který mě opravdu bavil a také sympatický tandem dcera-otec (Alastairovi Simovi sedla jeho role dokonale). Vlastně jediným důvodem pro neudělení plného počtu (kromě trochu zbytečně riskující hlavní hrdinky) je v mém případě tendenční vykreslení vraha, které možná odpovídalo dobové představě, ale mně se příliš nelíbí. Jinak spokojenost a více než solidní 4*. (06.11.2012)

Tak tohle mě zklamalo. Nejedné se o špatný film ale pro mě byl strašně špatně stravitelný. Přebytek keců neuvěřitelně škodil. Do toho mi navíc strašně chyběla ta Hitche atmosféra na kterou jsem byl zvyklý a ani rozvleklost tomu moc nepomohlo. No aspoň že příběh je dostatečně zajímavý a celý to vypadá dobře. Ale por mě zklamání. (12.02.2013)

Podle ohlasů jsem čekala „nejslabšího Hitchcocka“, ale nakonec jsem byla příjemně překvapena. Tohle byla prostě ta správná směs napětí a zábavy. Je tu tradiční Hitchcockovo téma nespravedlivě obviněného muže prchajícího před zákonem, ale tentokrát opravdu v netradiční formě a se skvělou pointou. Kromě toho mě doopravdy zaujala romantická linie, kdy jsem hrdince přála, aby konečně prohlédla a "vybrala si správně". Co se týče herců, tak si rozhodně nestěžuji. Představitel Coopera je skvělý hlavně ke konci, Jane Wyman vypadá jako starší sestra Audrey Tautou a Marlene Dietrich je sice „afektovaná dáma“, ale k téhle roli to sedlo. Velice silné 4* a třeba časem půjdu ještě výš. (06.08.2007)