Režie:
Jan P. MatuszyńskiScénář:
Robert BolestoKamera:
Kacper FertaczHudba:
Atanas ValkovHrají:
Andrzej Seweryn, Dawid Ogrodnik, Aleksandra Konieczna, Andrzej Chyra, Zofia Perczyńska, Danuta Nagórna, Alicja Karluk, Magdalena Boczarska (více)Obsahy(2)
Malíř Zdzisław Beksiński tráví své dny mezi čtyřmi zdmi varšavského bytu, obklopen pouze svou rodinou. Navzdory socialistické šedi okolního prostředí je jeho vnitřní svět plný surreálních vizí, barev, vášně a perverzních fantazií. Píše se rok 1977 a život rodiny se točí kolem syna, neurotického Tomka, který se právě odstěhoval do protějšího domu. Neustálý boj s vnitřními démony mu znemožňuje normálně žít, noří se však do světa hudby a filmů a navzdory svému handicapu se stává průkopníkem západní popkultury v Polsku. Strhující filmová kronika je natočena podle neuvěřitelného skutečného příběhu prokleté rodiny polského malíře. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (139)
Zdzisław Beksiński. Jeden z mých nejoblíbenějších malířů. Doposud jsem netušil, že byl o něm natočen životopisný snímek. O to více jsem byl překvapen a na film jsem se velmi těšil. Čekal jsem nadprůměrný počin, ale to co jsem už od úvodní scény sledoval, předčilo veškeré moje očekávání. To je, jako by jste byli přímo na místě a žili v rodině Beksińskich. Ta kamera, rekvizity a všechny záběry mají dokonalou souhru. Dokonce i pád letadla je natočen tak, že jsem měl nepříjemný pocit, že jsem tam opravdu taky. Neuvěřitelné! A co předvádí herci, to je sledování s otevřenou pusou (hlavně teda Tomek, syn Zdislawa). Kdo tohoto surrealistického umělce neznáte, doporučuji nejdříve shlédnout tento film. Bude to větší sada, hlavně ten závěr, který řadím k nejsyrovějším, které jsem kdy viděl (ještě dlouho po shlédnutí jsem se otřepával). Sečteno - podtrženo - Jan P. Matuszynski natočil sakramenstsky silný debut a ukázal, že poctivá filmařina, která se točí od srdce ještě nevymřela. A to je sakra dobře!!! S velkým napětím budu očekávat jeho příští film. ()
Poláci to umí s kamerou zkrátka dobře. Každým rokem mě přesvědčují víc a víc o tom, že jim jde filmařina od ruky. Když pominu to, že jsem o tomto malíři neměla ani zdání a nakonec jsem tento snímek po jeho objevení i dost dlouho odkládala, jde opravdu o kvalitní kulturní zážitek, který si umím představit na nějakém fesťáku. Možná tomu maličko škodí stopáž, protože jsem si musela dát jednu mezipauzu. Nicméně. Všechny postavy jsou naprosto bláznivé, těžko říct, jestli si je zamilujete nebo si u nich budete klepat na čelo. Je možné, že obojí. Všechny jsou svým způsobem ale fascinující. Je to hodně silný rodinný příběh, jehož závěr pohne snad každým. ()
[Scope - 2016] Pro mě rozhodně vítěz letošního projektu Scope 100. Nic kvalitnějšího jsem neviděl a toto polské dílo si pozornost rozhodně zaslouží. Místy až hodně trýznivý pohled na tři dekády rodinného soužití jedné opravdu ne příliš klasické polské rodiny. O to zajímavější všechno je, jelikož se jedná o známého polského malíře Zdzislawa Beksinského a jeho velice smutný životní příběh. Kvalitně natočené, ještě kvalitněji zahrané a samozřejmě podle skutečných událostí, které občas i zamrazí. Možná trošku delší než by muselo být, ale finální katarze Vám vše vynahradí, tedy pokud nejste znalý tohoto příběhu. ()
Rodiče trpící přehnanou láskou ke svému jedináčkovi nejsou ochotni nechat jej léčit, i když vykazuje četné známky psychické poruchy. Spratek se několikrát neúspěšně pokusí o sebevraždu a mezi jednotlivými pokusy pracuje jako moderátor v rádiu a překládá americké filmy v klubu. Po obsahové stránce je pro mě film naprosto nezajímavý, nemá mi co nabídnout, spíše bych řekla, že mi značně vadí, že o někom takovém někdo natočil film. Formálně se snímek pokouší střídat hranou dramatickou část s hraným dokumentem, který je pro zvýšení autenticity v poměru 4:3. Film provází myšlenky otce hlavního šílence, které se většinou obírají zvrácenými představami. Filmařsky zajímavý je až závěr filmu, kdy na scénu nastupuje rodina Nowakových, především pak jejich synek. Jen si říkám, že je velká škoda, že mladý Nowak nepřišel na kolu hned na začátku. ()
Neváhej a toč takové (ne)normální polské rodinky aneb film, který vzbuzuje a zanechává pocit, pro který neexistuje exaktní pojmenování; něco na pomezí nepopsatelného smutku, odzbrojující opravdovosti, upřímné radosti, nevyřčeného mezi řádky, existenciální osamělosti, klaustrofobického panelákového geniu loci, voyerské depkoidní tragikomedie a neuchopitelné nádhery toho všeho. Silná slova, silný film a redefinice životopisného žánru jako takového. Beksińského znepokojivé surrealistické obrazy to nikterak neřeší a přesto to o nich vypoví vše. Zadře se to pod kůži způsobem, který lze vydýchat jedině netečným pozorováním noční oblohy, kdy si zapalujete jednu o druhou. Bez ohledu na to, že jste zapřísáhlý nekuřák. Je nad mé chápání, kde se výše uvedené bere v tak mladém (a debutujícím!) tvůrci. Prostě... Gratuluji. ()
Galerie (38)
Zajímavosti (6)
- Natáčelo se ve Varšavě v Polsku od 28.9 do 25.11.2015. (ČSFD)
- V předposledním záběru před závěrečnými titulky, kdy vrah odtahuje tělo, lze za oknem vlevo vidět hlavu přecházející postavy, což vzhledem k umístění malířova bytu, který je v patře, není možné. (vojacekr)
- Celosvětová premiéra proběhla 4. srpna 2016 na Locarno FF ve Švýcarsku. (ČSFD)
Reklama