Absence blízkosti

Film s náročnou cestou k divákovi aktuálně bojuje o pozornost, jeho nasazení v kinech je velmi řídké. Nutno ale dodat, že finální zážitek, ke kterému se dostanete, pokud se vám film podaří zachytit, je nadmíru dobrý a zajímavý. Psychologické drama pojednává o vnitřním světě hrdinky, která prochází zásadní proměnou. Onu proměnu nastartovalo její nové mateřství a ona si tak poprvé klade nové otázky ve vztahu ke své matce, respektive nachází paralelu mezi odcizením, které panuje mezi ní a její matkou a které plíživě začíná i mezi ní a její tříměsíční dcerou. Absence blízkosti přináší téma tabuizované, nelehké, věnuje se tomu pohledu na mateřství, které není populární. A zpracovává ho velmi citlivě, dialogy mezi dcerou a dospělou matkou jsou syrové a nepříjemné, nicméně realistické, stejně jako pokusy obou o usmíření, které ale ani jedna nemá šanci plně docenit. Jana Plodková v titulní roli po sérii několika slabých výkonů a kompromisů tentokrát hraje výtečně niterně, pocitově, což je poloha, kterou jsem od ní už neočekávala. Ostatní herci jí zdatně přihrávají, zejména Anna Cónová, která ve filmech pro kina hraje jen výjimečně, a Luboš Veselý, na jehož drobnokresby na libovolně malém prostoru je často radost pohled, protože jsou přesné jako hodinky. Celkově minimalistické pojetí, jež je cele podřízeno vyniknutí vnitřního světa hlavní hrdinky, je zvoleno ideálně v pastelových barvách s důrazem na modrou, v pozvolném temnu s dobrou kompozicí, takže film je příjemné sledovat i ve chvílích klidu mezi výraznými posuny v ději. (09.11.2017)

Náhodou... Dobrý. Syrově popisující jednu současnou, ne netypickou, pošahanou rodinku. Neurotický, sebestředný a sobecký uzel emocí (dnes už v podstatě norma), který se stará hlavně o svýho čokla (na dítě už v utápění se v sebelítosti není čas), despotická matka se sterilně "moderní" domácností nevímproč potaženou mikrotenem a submisivní, bo po uši zadlužený žigolo, který je tu evidentně jen jako součást inventáře. Dočasně. Věrný obraz naší doby. Filmu trochu škodí výrazná orientace na vizuální stránku, která ale po pravdě řečeno není vůbec špatná. Natočeno dobře. I zahráno. Ta suchost, chlad a šeď sem patří. Na debut určitě zdařilé. Až na tu hudbu. Nečisté 4*, dorovnáno za autorství. (26.08.2023)

Velmi podprůměrné, odlidštěné, chladné, špatně vystavěné, slabě zahrané, nudné, zbytečně pseudoartové, nezrežírované, obsahově nevyřešené. Nemůžu najít žádná pozitiva a je mi to líto, že další miliony skončily v kanále, škoda těch dobrých herců, asi se museli hodně trápit, na Janě je to vidět, a i pan Goldflam, Veselý či Beretová působili trochu nejistě. Jak je to možné? Mám pro takové filmy ovšem pochopení, tak dávám jednu hvězdu za snahu a za možnost tvořit za každou cenu, i když není úplně co a o čem. (08.04.2018)

Vynikající Jana Plodková a ještě víc Anna Cónová, které obě hrají dokonale. Hnusný, smutný film, jenž v té hlavní rovině, vztahu Hedviky a její matky, z podstaty prožitých věcí nemůže přinést žádnou naději. Světlana je zlá píča, Hedvika je sice jiná, ale taky je to zlá píča. Potěšil hlas Arnošta Goldflama, Cyril Drozda coby strejda Walda, a krásné prostředí lesů a léta. (04.05.2023)

Minimalistický komorní film. Režisér zdařile buduje atmosféru odcizení, ale proměna hlavní hrdinky je poněkud náhlá a nepřesvědčivá. Což je spíš záležitost scénáře a krátké stopáže, než herečky. Co mi ale vadilo nejvíc, byla špatná práce kameramana, který neumí pořádně zakomponovat postavy do obrazu (nebo to byl záměr ?), což působí rušivě. (14.11.2018)