Júri!!! on ICE

Kdo by to čekal? To, co se původně jevilo jako variace Free! na ledě, se nakonec vyklubalo v jeden z objektivně nejlepších kousků poslední doby. Největší pozornost si už od začátku zaslouží animace, která mi hned první scénou vyrazila dech. Opravdu, tak nádhernou, plynulou animaci už jsem hodně dlouho neviděla. Též soundtrack je božský ("Yuri on Ice" vhání slzy do očí i na po sté) a ending je taky hodně fajn (hlavně ten z 10. dílu je geniální :D). Kapitola sama pro sebe jsou postavy. Především Viktor a Yuuri jsou naprosto skvělí, propracovaní a sympatičtí a nejde jim nefandit, ale třeba takového Phichita si taky nejde nezamilovat. V neposlední řadě tento kousek ještě pěkně boří nejen genderové stereotypy, ale i vyobrazení homosexuálních vztahů (nejen) v anime. Prostě ve výsledku je pro mě Yaoi!!! on Ice jednoznačně nejlepší novinkou tohoto roku a nemůžu se dočkat pokračování. Lehce subjektivně, ale za všechny ty emoce a ukápnuté slzy zaslouženě 10/10 Poznámka: hurá za první českou anime postavu Poznámka 2: anglický dabing FTW (Golden Boy hadra :D) (08.10.2016)

Tak jsem při sáhnutí na mé první a s největší pravděpodobností i poslední anime měla šťastnou ruku (díky, tumblr). Výborná hudba, krásná animace, vtip, skvělý příběh. Probudilo to ve mě už dávno zadupanou lásku ke krasobruslení. Jestli jsou všechny anime alespoň polovičně dobré jako tohle, nedivím se, že tenhle žánr pohltil tolik lidí :D P.S. při hledání informací okolo jsem zjistila, že krasobruslení bylo ještě donedávna vcelku homofobní sport, takže ode mě má tenhle seriál ještě další plusové body. (31.03.2017)

Čarokrásná animace bruslí, ledu, sněhu a ladnosti všech pohybů, která sice jde dohromady s okouzlující kariérní pohádkou titulního útlocitného hrdiny, ale už si příliš nerozumí s pár vedlejšími odbočkami. Motivace dalších postav mi totiž doteď přijdou trochu mimo a ať už jeden soupeř romanticky touží po životě se svojí sestrou nebo jiný zase při každé povedené jízdě orgasticky vzdychá (a nejen vzdychá), je mi to nepříjemné, i když jsem s anime absolvoval už ledacos. Nižší hodnocení mě tak nakonec hodně mrzí, protože je mi seriál sympatický už svým vznikem, nadšenou fanouškovskou základnou nebo vzácným úkazem českého sportovce v asijském počinu. Emil Nekola je můj hrdina a to, že je jeho jméno inspirováno legendárním Čechoslovákem Ondrejem Nepelou je tak srdečné pomrknutí, že rád odpustím i minimální prostor právě pro tohoto závodníka. Počáteční nadšení z každého závodu opadne, nedokreslené vztahy mezi oběma Juriji nebo mezi nimi a jejich trenérem mi dávají pocit, že z každé epizody vidím jen polovinu a jediným důvodem, proč jsem do poslední chvíle chtěl při bodování rozhodčích vytasit i čtvrtou hvězdu, zůstává zase onen zmíněný audiovizuál. Jakmile hudba souzní s obrazem nebo dokonce publikum začne zpívat, jihnu během jediné vteřiny. Ve srovnání s nemalým očekáváním je to ale nakonec o pár desetinných čísel málo. (26.12.2022)

Heh, tohle bude obtížné. Ale popořadě. Nejprve budu muset se sklonit před tím, jak se povedlo krasobruslení vyobrazit. Jsem v tomhle sportovním oboru laikem, ale i tak jsem si rukou přejížděl po bradě, jak zvládnou animovat jízdu na ledě a pracovat s hudbou. Obě pasáže se zadařily na známku nejvyšší a i když si sem tam pomohli při skocích malinko jednodušší kresbou, mělo to stále úroveň. Pobavil mě i pohled do zákulisí závodů. Nejsem si jistý, jestli jsou krasobruslaří takoví narcisové, co se takhle často fotí a sežrali by svůj odraz na ledě, ale seriálu jsem to naprosto věřil (reakce "kamarád nedošel, tak si jdu udělat selfíčko se Sagrada Família" mě donutila vyprsknout). Je jasný, že když tu máme sportovní žánr, kde estetika je alfa omega, tak je nutné mít adekvátní animaci a tu dostáváme. Kde se pro mě lámal chleba, jsou postavy a děj. Viktor, i přes všechny jeho excentrické reakce, téměř až infantilní projevy a místama, no, naturalisticky nekorektními pohyby a chováním, je skvělý, vážně. Věřil jsem mu jeho dojetí, zápal, jak si užívá svoji pozici a co chce Yurimu předat. Nechci být xenofob, ale není to jedna z prvních pozitivních ruských postav? Jenže jeho svěřenec Yuri svůj příběhový závod nezajel nejlépe. Nelíbil se mi jeho rychlý vzestup nahoru. Nelíbila se mi jeho nesourodost, kde by se lekl i slunéčka sedmitečného a o pár vteřin později zajede jízdu života. Jenže až jeho finální rozhodovací salto mortale v posledních 2 epizodách ho shazuje do vod postav děsivě nerozhodných, melancholicky přepálených a na jeho věk hrůzostrašně nesamostatných. S dějem to bohužel není o tolik lepší. Zábavný, ale pro mě až moc krátký úvod se brzo přelije do repetivního závodění, kde je málo humoru, málo napětí (na můj vkus se málo kazí a výkony se šponují výs a výš, až není kam), málo času na představení dalších postav (vyjma druhého Yuria) a závěr je hodně předvídatelný. Výjimečně jsem toho názoru, že Yuri!!! on Ice by slušelo víc dílů. Samotná kapitola budiž i vztah Yuriho a Viktora, který ať už je mile otcovský, tak je pro mě předimenzovaný na hranu homosexuality. A to mě přivádí k závěru, že Yuri!!! on Ice bude jeden ze seriálů, jehož hodnocení bude genderové. Zajímala by mě statistika, ale vsadil bych se, že ženy budou dávat zdějším krasobruslařům vyšší známky. Pro mě to byl upřímný, v rámci sportovního šuplíku velmi povedený anime, jehož krátký program (až moc krátký) zvládl obstojně i díky již zmíněným detailům typu český krasobruslař anebo dobře vyslovované cizí mluvě (malinko mě jen prudil zvuk mrskání biče při skocích anebo nepochopitelně necitlivý telefonát během závodu). Jaká bude volná jízda? (13.01.2017)

Dívám se, že mi zase chybí komentář u jednoho anime, kterému jsem navzdory většinovému nadšení napálil nízké hodnocení, a tak by bylo fajn podat vysvětlení předtím, než mi zase nějaká rozlícená duše s rozvibrovanými prsty a pěnou u huby nablije výživnou zprávu do pošty. Zkusím nejprve podat retrospektivně, které tři věci mi z tohoto anime utkvěly nejvíce v paměti: krásný opening, hromada BL fanservisu, který na něžnější část publika působí jako dráždidlo na Pavlovovy psy (Odagiri efekt hadra), a postavy, ke kterým jsem necítil vůbec nic. Je to v podstatě taková pohádka s velmi prostinkým příběhem, kde jsou na sebe všichni hodní, není tam žádný větší konflikt, humor je na úrovni základní školy a každou postavu lze charakterizovat jedinou vlastností. Animace je na velmi slušné úrovni – je patrné, kolik lidí bylo v produkci zahrnuto a jak si dali záležet s animováním krasobruslařské choreografie, ale že bych animaci označoval jako jednu z nejlepších v historii anime? To jsou příliš silná slova. +++++ Často o YoI slyším, že jde o anime, které homosexuály zobrazuje jako normální lidi. Jistě lze tvůrce pochválit za to, že na rozdíl od mnohých jiných anime zde LGBT lidé nejsou stigmatizováni jako slizké, úchylné bytosti. Na druhou stranu ale YoI působí jako takové růžové zasnění, ve kterém nikdo nemá s homosexualitou ve sportu problém a všechno probíhá tak hladce, jako by snad žádná diskriminace neexistovala. Tvůrci by u mě zabodovali, kdyby naopak ukázali, že procházka růžovým sadem to pro LGBT sportovce rozhodně není, notabene v Japonsku. Rozumím, proč si YoI získalo po světě takovou oblibu: navzdory zimnímu sportu jde o anime velmi hřejivé (sic!), leč mně se do noty vůbec netrefilo. Možná se na mém zklamání podepsal i v té době opravdu všudypřítomný a hlučný dívčí fandom, který bylo takřka nemožné při sledování ignorovat. Lepší 2*. (21.10.2022)