V písku - Příslib svobody

Je cosi zaminovaného v říši dánské. A je to rozsáhlé dánské pobřeží, které je třeba vyčistit od tisíce nášlapných min. Vlastním lidem se do toho fakt nechtělo, tak jsou na tuhle proklatě nebezpečnou poválečnou prácičku přiděleni mladí nacističtí zajatci. V počtu 14 mladíčků jsou vrženi vstříc nejistému přežití, kdy každá příští minuta může znamenat nechtěný smrtelný výlet do povětří. A že se jejich počet začne povážlivě snižovat, je více než jisté. Od příběhu, který se opírá o reálné základy, jsem hlavně nechtěl průhledný scénář. Film se tomuto nežádoucímu nešvaru ne úplně vyhnul. Dánský velící seržant zpočátku své svěřence z duše a lenivého pyje nenávidí a nepokrytě jimi opovrhuje. Pochopitelně jak plynou dny, začne mít na hodnou bandu dosavadních nepřátel jiný náhled, kluci zatrolení a zakřiknutí mu začnou přirůstat k přirození. Ovšem výsledek není nikterak přebujele plačtivý. A uhozený už vůbec ne. Prostě je nutné počítat s tím, že osudy mladíků mají nějaký přirozený (filmový) vývoj, kdy i ten největší nelida si posteskne nad jejich nelehkým údělem. Film shledávám vesměs originálním. A je poměrně zdárně režijně ošetřen. Martin Zandvliet do svého přístupu aplikoval něco málo zdravé syrovosti i surovosti, pracoval s dobrým hereckým materiálem, ačkoliv bych hodinu po skončení filmu nerozpoznal jednoho nácka od druhého, jak všichni typově splývali. A určitě se jedná o zajímavého režiséra. Dánskou filmovou historii, potažmo tvorbu nesleduji, bylo ale přinejmenším osvěžující sledovat dřinu a pinožení mladých vojáků, což mělo i v jistém smyslu sugestivní efekt na diváka. A s přihlédnutím, že ve válečném žánru je každá dávka neotřelého materiálu živou vodou, se přikláním k vyšším známkám. 7/10 (20.04.2022)

Dánsko. Rok - 1945. Mesiac - máj. Obdobie - koniec druhej svetovej vojny. Miesto - piesočnatá dánska pláž. Kto je tu ? Najprv tu mám extrémne nazlosteného seržanta Rasmussena. A práve sem na pláž prichádzajú veľmi mladí nemeckí, nacistickí mladíci ( určite prešli tvrdým výcvikom v Hitlerjugend, a taktiež pravdepodobne okúsili praktický boj v posledných chvíľach Tretej ríše. ), ktorí majú za „domácu úlohu” zneškodňovať nemecké míny rozmiestnené všade navôkol. Je ich tu preto toľko veľa, lebo Hitler a spol. , si mysleli, že tadiaľto pôjde celoplošná invázia spojencov. Už, keď prichádzali štrnásti v nákladiaku, so slzami v očiach, tak som automaticky vedel, že títo chalani si zažijú vyčerpávajúce situácie, ktoré im radikálne zmenia životy. Všetko sa učili za pochodu, riskovali dennodenne svoje krky, boli nenávidení i milovaní, a podotýkam, že dánsky režisér Martin Zandvliet o tom nakrútil čertovsky dobrý film, ktorý si isto zaslúži veľkú pozornosť. Neberie si servítku pred ústa, pretože zahmlievať skutočné udalosti, akousi miernou nadsádzkou, by bolo nemiestne, nepraktické, je to uveriteľné, dosť strhujúce, taká verzia Smrť čaká všade, z roku 2008, kde Irak vystrieda Dánsko, tesne po skončení brutálneho konfliktu. Pri pozeraní filmu, som bol strašne napätý, a to už v samom úvode, keď sopliaci prechádzajú tvrdou skúškou, pri prvom zneškodňovaní mín. Tu budu lietať samé končatiny, ľudské vnútornosti, je to nesmierne realistické a autentické, vlastne dá sa povedať, že pri každej akcii chalanov, som bol na vážkach, čo sa stane, a tu sa vždy stane to, čo najmenej očakávate, ale ja som pár krát vedel, že k čomusi, aj tak dôjde. Veľmi kvalitný film, ktorý ma spoľahlivo upútal a nadchol. Výborné herecké výkony všetkých zúčastnených, najmä démonický Roland Møller, ktorý hovoril plynulou nemčinou, aj svojou materčinou, a bol vo vnútri človekom s odpustením a pochopením... (04.03.2017)

Krásný film, kteří určitě stojí za to vidět. Alespoň pro milovníky válečných (a protiválečných) filmů. Roland Møller zahrál roli seržanta, který dohlíží na nenáviděné německé vojáky, skvěle. Jeho vývoj se mu zračil ve tváři a chvílemi jsem litovala, že film není dvojnásobně dlouhý, aby vše mohlo probíhat ještě pomaleji a přirozeněji. Film si přinejmenším nominaci na letošního Oscara zasloužil. Nebudu se divit, když bude sbírat po světě ceny dál. (02.03.2017)

Originálny pohľad na vojnu aj z druhej strany a tak akosi ľudsky. Smutný námet s extrémne silným príbehom, ktorý ma držal v napätí a smútku od začiatku až do konca, úplne ma pohltil. Dostalo sa mi skutočného pohľadu na vojnu, zo strany obyčajných ľudí i vojakov, čoho výsledkom bola zmes rôznych pocitov, hlavne však hnevu a hrôzy. Vojna kriví charakter ľudí, to je stará známa vec, avšak v tomto filme sa veľmi tvrdo poukazuje aj na fakt, že je i nevyčerpateľnou studnicou rôznych nezmyselných predsudkov a že proste berie ľuďom racionálne myslenie. Bolo to nádherne ukázané na postave seržanta, ktorý na začiatku plný nenávisti dostal za úlohu dohliadať na 14 nemeckých zajatcov (ešte deti), aby po sebe "upratali". Postupne sa však jeho názor na týchto chlapcov začne meniť a on tak konečne získa to, čo vo vojne stratil - svoju ľudskú tvár. Ten záver určite nenechá nikoho chladným, emotívne a veľmi, veľmi smutné. Nádhera. (23.05.2016)

Napínavý psychologický film o vině a důsledcích války. 1) Vše podstatné již napsal komentátor gudaulin. 2) Spousta mladých pěkných kluků v roli německých vojáků: 18letý Louis Hofmann (Sebastian Schumann), 25letý Švýcar Joel Basman (Helmut Morbach), 18letý Oskar Bökelmann (Ludwig Haffke), 19letý Leon Seidel (Wilhelm Hahn), 20letý Karl Alexander Seidel (Manfred), 17letý August Carter (Rudolf Selke), 17letý Tim Bülow (Hermann Marklein), 19letý Alexander Rasch (Friedrich Schnurr), 19letý Julius Kochinke (Johann Wolff), 21letý Aaron Koszuta (Gustav Becker) či 16letý Levin Henning (Albert Bewer). (23.05.2018)