Key Largo

Mistrovský thriller uzavřeného prostředí přístavního hotelu během běsnící bouře. Charismatický Humphrey Bogart ve své obligátní roli férového drsňáka opět exceluje, Lauren Bacall je snad nejkrásnější hvězdou filmů noir a Edward G. Robinson je coby autoritativní gauner Rocco rovněž vynikající. Napětí s přibývajícím časem houstne a vrcholí v nikterak dlouhé, ale úderné a realistické finále. 95%. (03.03.2012)

Pomalejší rozjezd, ale ve chvíli, kdy na ostrůvek Key Largo zaútočí hurikán a Edward G.Robinson začne vyšilovat, nemá to chybu. Bogart tu má opět několik perfektních hereckých akcí a Bacallová jeprostě úžasná:-) Za zmínku samozřejmě stojí vyinikající dialogy. Pořád nechápu jak je možné, že toto období, konkrétně film-noir, dokáže člověka tak strhnout. Zdá se mi, že je to tím pomalým odhalováním motivací některých postav. V hereckých výkonech se mísí živočišnost a přirozenost s teatrálností, a dohromady to funguje skvěle. Zůstává mi rozum stát. (17.06.2006)

Poválečný, post-prohibiční noir vyniká skvělou zápletkou a v ostrovním prostředí hotelu Largo ve vedru jižní Floridy. Bogartův "soldier" v šachu partičky gangsterů, pár dalších prototypických postav, atmosféra nemalá zatímco venku zuří hurikán -- popere se hlavní hrdina s osudem a zachová se sobecky srabsky, anebo nářezově chlapsky? Mlhavý Santana závěr má taky hodně do sebe. Značka zamračený letní podvečerní ideál. "Out of season in this heat... Why would they decide to sit down on Key Largo?" (20.08.2019)

"Key Largo" má sice otravně pomalý rozjezd, ale když to začne, tak si držte klobouky. První dvě třetiny jsem dokonce myslel na to, že bych to vypnul - otravná hudba jede nonstop, komorní prostředí dělá více škody než užitku, což ještě zesilují karikaturní postavy. Pak ale přijde bouřka a patřičně zahustí atmosféru, místo hudby většinou zní jen praskání prken a větví, dramata se začínají vrstvit. Ponížení odepsané zpěvačky, která se prodá za sklenici whisky a závěrečná vyvražďovačka na lodi jsou naprosto dokonale zvládnuté scény, u nichž jsem si opět uvědomil, že Huston opravdu patří k velikánům světového filmu. Čest a sláva. (12.11.2012)

Film Johna Houstona rozhodně není noirem a nemá žádný z jeho průvodních znaků. Snad až na to, že jde o okatě studiovou podívanou. Z šedivého průměru ho vytahují dobře napsané vedlejší postavy, Bogart, kvalitní gangster a krásná Bacallová (škoda, že neměla víc prostoru). Dialogy jsou patetické a bez špetky humoru, na druhou stranu napětí v poslední půlhodině, kdy zuří v plné síle bouře a když po jejím skončení odváží Bogart mafiány na Kubu, by se dalo krájet na nudličky. (11.01.2010)