Mackintoshův člověk

Pala Novomuza velme nemusim, i ked i taky obstarozny mentalny invalid ako ja uznava, ze vo filme bol svetoznamy A nielen vo filme, ze jo. Tuna sa predstavuje ako britsky agent v utajeni a ma za ukol stat sa trestanbcom a zlocincom. Ocakaval som nudny spionazny film a dostalo sa mi nadpriemernej podivanej. Nechyba par napinavejsich csen, aby film dostal grady : 77 % (16.05.2017)

Řeknu vám, Newmanův agent Joe Rearden je pěkné kvítko. Pošťákovi zazvoní vždycky dvakrát, ve vězení galantně odmítne sexuální návrh, ale přitom si nechá otevřená zadní vrátka, pokud ho „vrznutí“ odmítající agentka kopne do koulí, kopne jí tam taky a když pomůže Mercedesu pronásledovatelů do vlhkého irského příboje, oglosuje to suchým britským humorem.. Huston nechal pobíhat pěšce i střelce po šachovnici Hitchcockova špionážního formátu, za dialogy vykukuje Walter Hill, Jarre rámuje dění „balalajkovým“ motivem a celé se to trochu nese v duchu „licensed to kill, live and let die“, ale pro nějakou významnější působnost si to žádalo více dějové sevřenosti a méně umělé krve mezi spárami kostelní dlažby.. (15.05.2017)

Huston se snaží o realistické špionské dobrodružství - film se volně inspiroval útěkem sovětského špiona G. Blakea, jenže jeho pokus je nedotažený. Na záčátku odkáže k bondovkám (Diamonds are forever), Newman je tvrdý jako skála, ale jinak se hlavně v první půli snaží o detailní zachycení plánu. Bondovi pomáhala nadsázka, mrkající oko tvůrců na diváky - blbneme jako kluci, zatímco u Hustona se hraje takový špionážní Shakespeare. Jako skutečnost je to silně nepravděpodobné, jako dobrodružství málo napínavé, i když se tu pár perel najde. (04.12.2010)

Stará dobrá studenoválečná špionážní škola, ano, ano, pro tu mám vyloženě slabost. Mackintoshův člověk sice není tak realisticky se tvářící počin jako Případ Ipcress, není ani tak skvěle a poutavě napsaný jako Pohřeb v Berlíně a není vlastně ani strhující jako dejme tomu Quillerovo memorandum, přesto všechno by ale byla škoda jej nadobro odepsat. Řekl bych, že jde o slušný a o nic podstatného ochuzený příspěvek k žánru, který se ale jiným lidem než jeho příznivcům asi zamlouvat nebude. Paul Newman je jako vždy dobrý, vtipný a sympatický, John Huston odvedl standardně dobrou práci (útěk z domu a útěk před psem, automobilová honička starého hnusného náklaďáčku a mercedesu), hudba Maurice Jarreho připomíná (v tom nejlepším slova smyslu) atmosférické práce Johna Barryho... Dobré to bylo. (26.01.2012)

Atraktivní lokality, hlavně to Irsko mě zasáhlo naplno (pojedeme?) a bombónek u moře na Maltě a v kostele. Jenomže nesmíte být divák, kterému vadí, že to Ňouměn hodinu a půl dostává sežrat a vy nevíte, kdy se z toho dostane (že se nakonec dostane, to je totiž jasné). Znalce potěší přítomnost britských es Mason + Andrews. Přesto jsem se nakonec ztratil a motivace postav mi zůstala utajena. Možná to byl záměr. Tak kdy do Irska? První dabing s mistry mikrofonu (Munzar, Holý, Krbová, Brousek st., Richter, Vávra) je trefa do černého. (15.07.2018)