Díra v hlavě

• O tragédii Romů a Sinti za druhé světové války se nikdy a nikde příliš nemluvilo. Byli přitom vražděni po desítkách, stovkách, tisících. Na krajích masových hrobů, v koncentračních táborech, při cestách, puškami, kladivy nebo plynem. Mlčelo se o nich, protože dlouhá léta byly a jsou na společenském okraji. Přežili, ale každý z nich má svou paměť a jizvu jako důkaz. Dnes, když se náš svět opět fašizuje, jsou jedněmi z posledních svědků holocaustu. Žijí s dírou v hlavě jako s pečetí, znamením z minulosti.(Artcam Films)
• O romském holokaustu se ještě ví, ale už moc nemluví. Proces vymazávání paměti započal v podstatě s koncem druhé světové války, kdy mnoho hromadných hrobů v místech pracovních a internačních táborů zůstalo netknuto. I pro vítěze byli Romové obětmi „druhé kategorie". V několika evropských zemích (Francie, ČR, Slovensko, Polsko, Německo, Chorvatsko, Srbsko) konfrontuje režisér zapomínající současnost se vzpomínkami posledních přeživších pamětníků těchto hrozivých událostí. Výsledkem je částečně inscenovaný a stylizovaný dokument – elegie za oběti monstrózního režimu a lidské netečnosti.(MFDF Ji.hlava)
• Vepřín v Letech u Písku by byl ideálním pomníkem kolaborace a lhostejnosti, poznamenává novinář a spisovatel Markus Pape. Osobní zkušenost s lhostejností vůči genocidě Romů má ve filmu natáčeném na Slovensku, v Česku, Polsku, Francii, Německu a Chorvatsku většina postav. Mnozí z nich holocaust zažili jako malé děti a jejich zkreslené vzpomínky jim vysloužily nedůvěru či posměch. Pokračování rasismu a anticikanismu ilustruje mimo jiné fakt, jakým způsobem se současné společnosti starají o místa, kde k vyvražďování docházelo. Dokumentární esej ale dává hlavně prostor přeživším, kteří se s diváky dělí o svá nesmazatelná traumata, o své „díry v hlavě".(Jeden svět)
• O tragédii Rómov a Sinti v Druhej svetovej vojne sa nikdy a nikde príliš nehovorilo. Boli vraždení v desiatkach, stovkách, tisícoch. Na okrajoch masových hrobov, v koncentračných táboroch, pri cestách, puškami, kladivami alebo plynom. Mlčalo sa o nich, lebo dlhé roky boli a sú na spoločenskom okraji. Prežili, no každý z nich má svoju pamäť a jazvu ako dôkaz. Dnes, keď sa náš svet opäť fašizuje, sú jednými z posledných svedkov holokaustu. Žijú s dierou v hlave ako s pečaťou, znamením z minulosti.(ASFK)
• O rómskom holokauste sa ešte vie, ale veľmi sa o ňom už nehovorí. Proces vymazávania pamäti sa začal v podstate už na konci druhej svetovej vojny, keď zostali mnohé hromadné hroby v miestach pracovných a internačných táborov nedotknuté. Aj pre víťazov boli Rómovia obeťami „druhej kategórie". V niekoľkých európskych krajinách (Francúzsko, Česko, Slovensko, Poľsko, Nemecko, Chorvátsko, Srbsko) konfrontuje režisér zabúdajúcu súčasnosť so spomienkami posledných žijúcich pamätníkov týchto strašných udalostí. Prežili, no každý z nich má svoju pamäť a jazvu ako dôkaz. Dnes, keď sa náš svet opäť fašizuje, sú jednými z posledných svedkov holokaustu. Žijú s dierou v hlave ako s pečaťou, znamením z minulosti. Čiastočne inscenovaný a štylizovaný dokument je elégiou za obete monštruózneho režimu a ľudskej nevšímavosti.(MFFK Febiofest)
• Dokumentárny film Roberta Kirchhoffa skúma pamäťové pole, ktoré dokazuje i reinterpretuje historické fakty týkajúce sa tabuizovanej témy – holokaustu Rómov počas II. svetovej vojny. Nazbierané svedectvá odkazujú na masové čistky a zverstvá, ktoré páchali fašisti a ich prisluhovači na rómskom etniku v rôznych krajinách starého kontinentu. Dieru v hlave má starý francúzsky Róm aj nemecká Rómka, ktorá v súčasnosti na exkurziách v školách rozpráva o zvrátených medicínskych experimentoch fašistických lekárov. Český Róm zase tvrdí, že má na hlave vyrytý hákový kríž. Podobné svedectvá necháva Kirchhoff zaznieť z úst očitých svedkov a preživších rodinných účastníkov na miestach neodkrytých masových hrobov s telami popravených rómskych obyvateľov v Poľsku, v Čechách, na Slovensku a v krajinách bývalej Juhoslávie. Esejistické stopovanie témy zároveň účinne reflektuje nadmieru osobitý vzťah Rómov k pamäti a histórii.(Art Film Fest)

Nevhodný mládeži do 15 let

V kinech od:	16.03.2017 Artcam Films
V kinech od:	30.03.2017 ASFK