Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Stále svěží filmovou komedii Muži v offsidu natočil roku 1931 režisér Svatopluk Innemann podle stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka. Sportovní veselohra tehdy byla – a vlastně na dlouhou dobu i zůstala – vcelku ojedinělým zjevem v české filmové dramaturgii, třebaže její zcela mimořádný úspěch u obecenstva přímo volal po rychlém následování. O tento úspěch (film běžel v pražských premiérových kinech celých 12 týdnů a měl i velmi pochvalné kritiky) se stejnou měrou zasloužila Poláčkova vtipná a oblíbená předloha a vynikající herecké výkony, jimž všem dominoval pan Načeradec v interpretaci znamenitého herce Huga Haase, který zde vytvořil svou první velkou filmovou roli. Jeho spoluhráči byli Jindřich Plachta v roli starého Habáska, Theodor Pištěk jako pan Šefelín a v drobnější roli pana Hátle, zákazníka pana Habáska, Jaroslav Vojta. Méně výrazná je milenecká dvojice karikujícího Emana Fialy a Jiřiny Štěpničkové, která zde vytvořila jednu ze svých prvních filmových rolí. Milovníci staré Prahy a sportovní fanoušci ocení dokumentární záběry z fotbalového stadionu na Letné, je zde zachycen i populární rozhlasový redaktor Josef Laufer. (Česká televize)

(více)

Recenze (119)

Martrix 

všechny recenze uživatele

Předlohu jsem nečetl, takže mohu jen konstatovat, že mě nijak nepřekvapuje informace, že šlo o velmi rychle spíchnutý film, který měl zaplnit volný čas v ateliérech. Kdo se nechal nalákat na Haase, byl jistě překvapený tím, jakou holoroli dostal. Jenže to byla vlastně jeho první větší role ve filmu...jako třicátník hrál ubrblaného padesátníka a aby toho nebylo málo, tak Fiala hrál syna stejně starému Plachtovi. Pár vtipných momentů se našlo, ale jinak to je celé nedopečené. Filmy pro pamětníky mám rád, ale tady se nostalgií nahlodat nenechám a k obecnému nadšení se přidat nemohu. Zajímavé je snad jen sledovat pozadí tehdejších fotbalových zápasů a zjištění, že fandismus se nijak zvlášť za těch skoro sto let nezměnil. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Stejnojmenný humoristický román Karla Poláčka je typickým případem čtenářského bestselleru se všemi jeho výsadami, k nimž bezpochyby náleží i takřka nutnost potvrdit vyvolaný zájem filmovou podobou. Že to není trend žhavé současnosti, o tom nás přesvědčuje již více jak osmdesát let Poláčkův úsměvný pohled na židovské obchodníky nejen s konfekcí, milostné pletky, čest rodiny a zejména na čutanou v dobách, která neznala faleš a podvody. Premisou příběhu je náhodné setkání fotbalových fanoušků Richarda Načeradce, příznivce Slavie, a výtržníka Emana Habáska, fanouška Viktorie Žižkov, na zápase jejich týmů. Načeradec v podání Hugo Haase, který zde poprvé ve zvukovém filmu mohl naplno rozvinout svůj osobitý komediální talent, je jakýsi fotbalový donkichot v letech, kterého rodina pokládá za blázna a věčně mu jeho fotbalovou vášeň vytýká. Když pak Slavia rupne 2:4 v Budapešti, kteroužto porážku nezmírní ani skvělý rozhlasový komentátor Josef Laufer, pohroma je na světě. Já bez toho nemám žádnou radost na světě! Příručí Habásko navíc provokativně, jak bylo mezi fanoušky zvykem, připíše na účet 40.20 Kč důmyslně druhou tečku nad tu první a Načeradec jej za tento posměšný vtípek na hodinu vyhodí. Je to rovněž zajímavá figurka, ten pan Habásko (ostatně všechny poláčkovské figurky jsou něčím zajímavé). Žije v jednom bytě a v jedné posteli s otcem, kterého vytrvale uhání vdova Ouholičková, při milostné komunikaci užívá fotbalového diskurzu, a když pak jde s novomanželkou na fotbal, vezme na ramena malého muže, který doposud neviděl ani minutu žádného utkání. Film je výtečně obsazen, svou první velkou roli zde například sehrála tehdy devatenáctiletá Jiřina Štěpničková. Pro současného diváka má snímek, kromě jiného, i výraznou historickou hodnotu pohledem na dnes už neexistující panorama Letné s původním, ještě dřevěným stadionem. Se mnou byste paní nic neužila. – Nejde o užívání. Jde o tu tesknotu. Vy jste samotnej, já jsem samotná. Spolčíme se a počneme novej život. Každej mi říká, že by z nás byl pěknej párek. Já jsem taková mírná a vy jste člověk pomalej. Já bysem vám posloužila a vy byste se mě zastal. Na samotnou ženskou si každej dovolí! ()

Reklama

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Ještě před deseti lety jsem se chodil pravidelně dívat na fotbalová utkání místního klubu. Vždy jsem si kupoval lístek "na stání". Né že by hráli nějak super, ale vedle kopané jsem zároveň i vnímal ty nádherné emoce sálající z některých lidí, kteří dokázali být hodně přísní, ale také i spravedliví. Vzpomínám na okamžik, kdy bylo pochvalně tleskáno i za vyloučení domácího hráče, který si to evidentně zasloužil. Bohužel některé dnešní předpisy /např. o stadionech, kde jsou vyžadována pouze místa k sezení/ a silný mediální tlak již toto téměř neumožňuje. Právě krásu těchto pocitů ve mně probouzel tento film, a já jsem prožíval fottbalová utkání a vše okolo nich s panem Načeradcem i Emanem. ()

GTS_PUNK 

všechny recenze uživatele

Komediálny film režiséra Svatopluka Innemanna z roku 1931 prenáša diváka do súdobej Prahy, ktorej vládne futbal a vo vzduchu cítiť rivalitu medzi jednotlivými tímami a ich fanúšikmi. Od stretu dvoch z nich - Slavistu Richarda Načeradca (Hugo Haas) a Emana Habáska (Eman Fiala), ktorý podporuje SK Žižkov, sa odvíja aj príbeh celej snímky. Nezamestnaný Habásko začne pracovať u Načeradca v obchode s konfekciou, kde stretne krajčírku Emilku (Jiřina Štěpničková), s ktorou sa dajú dohromady. Dejová línia filmu je od začiatku až do konca, teda od zápasu Slavie až po svadbu Emana s Emilkou, postavená z veľkej časti na situačnom humore a výborne napísaných postavách. Futbal pritom využíva iba ako akýsi "spojovací materiál", ktorý drží kostru príbehu pohromade. Avšak k tomu, aby dokázala snímka ako taká baviť, futbal prakticky vôbec nepotrebuje. Diváka si dokáže dianie získať najmä vďaka jednotlivým postavám, ktoré sa vyznačujú odlišnými charakterovými črtami či iným nazeraním na život. V konečnom dôsledku sú miestami až ich bizarnosť a situácie, v ktorých sa ocitajú, tým, vďaka čomu je Innemannovo dielo také vtipné a efektívne fungujúce. Muži v offsidu, snímka vychádzajúca z knižnej predlohy Karla Poláčka, okrem futbalového podfarbenia a skvelého humoru, dokáže zaujať aj celkovou atmosférou, ktorú popri filmových záberoch dopĺňajú skutočné historické zábery z dobovej Prahy a futbalových zápasov Slavie. Vďaka výborným postavám a skvele napísaným dialógom dokáže film baviť aj po mnohých desaťročiach od jeho vzniku, pričom si svojím humorom ľahko získa divákov nielen medzi futbalovými fanúšikmi. Desivo v ňom vyznieva v roku 1931 zrejme ešte s humorom mienená veta príbuzného Načeradca na návšteve, ktorého stvárňuje Arnold Reimann, o tom, ako budú Židia vyhubení. ()

PetraMishka 

všechny recenze uživatele

Rozhodně zajímavá sonda do života prvorepublikových fotbalových nadšenců a zároveň nezkreslený pohled do jejich života, rodinného zázemí a vztahů. Ačkoliv mi fotbalové prostředí není blízké a časté používání žargonu ve všech jejich životních situacích jsem si občas musela "přeložit", tak díky tomu zbytku, tedy příběhu mladého nezaměstnaného, ale strašně ukecaného chlapíka, a jeho mladé slečny, jsem se docela dobře bavila. A pak samozřejmě Hugo Haas jako židovský majitel obchodu a jeho rodinka, to bylo nečekané a osvěžující, stejně jako vidět dávno ztracené pražské lokace. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (23)

  • Vo filme môžeme vidieť aj dnes už unikátny záber na most cisára Františka Josefa I., ľudovo bol most nazývaný tiež Eliščin, podľa manželky cisára Alžběty .Most bol postavený v rokoch 1865-1868 a viackrát premenovaný na Štefánikov most, most Leoše Janáčka, opäť Štefánikov most a napokon bol premenovaný na Švermov. V rokoch 1946-1947 bol most demontovaný. Najcennejšie časti mosta sú dnes súčasťou depozitára Národného technického múzea. (Raccoon.city)
  • Keď pán obchodník Richard Načeradec (Hugo Haas) príde do krčmy s Emanom Habáskom (Eman Fiala), objedná si štvrťku svätej Ludmily. Ide v skutočnosti o víno z mesta Mělník. Kňažná Ludmila, prvá česká svätica, bola obyvateľmi maličkého regiónu od počiatku výnimočne ctená. Vinice, ktorými bol a je Mělník preslávený, vďačí v mnohom za svoj vznik práve sv. Ľudmila a jej zbožnosti. Mnohé vinice boli zakladané na produkciu omšového vína, ktorého domáca produkcia bola pre rozširujúcu sa kresťanskú liturgiu kľúčová. Ludmilino meno nesie historická vinica pod zámkom, populárne je aj rovnomenné víno zo zámockého vinárstva v charakteristickej fľaši kalamárového tvaru. (Raccoon.city)
  • Režisér Svatopluk Innemann knihu síce nečítal, ale v rekordnom čase siedmich dní napísali scenár, ku ktorému autor adaptovanej predlohy Karel Poláček asi za hodinu napísal v Bohuslavovej kaviarni dialógy. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama