poster

Pán a paní Bridgeovi

  • Velká Británie

    Mr. & Mrs. Bridge

  • Slovensko

    Pán a pani Bridgeovci

Drama

Velká Británie / USA, 1990, 126 min

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $7,698,010Tržby Celosvetovo $-(18.4.2009)

  • Houdini

    Oscar 1 nominace: Herečka HR - Joanne Woodward(30.3.2004)

  • kleopatra
    ***

    Žádné manželství se tu nerozpadá, jak nás balamutí distributor, naopak Bridgeovi to mají nějak nastavené a jedou podle toho ... naškrobený límeček, kravata, klobouček, jablkový koláč a čaj, přátelé a sousedé, všechno jak z formiček a všichni jsou spokojeni. Trhlinky se objeví, když se začte mamča do emancipované literatury a taťkovi udělá roztomilou scénu, a nebo když rodičům dojde, že jejich dětičky už nejsou sladkými andílky, ale verbež v rámci všeobecného pokroku. Skvostná je usmiřovací cesta do Evropy, kde je paní Bridgeová ze všeho jak v Jiříkově vidění. Fakt, že hlavní role vzali taťka a mamka Newmanovic, taky přidává (hlavně přidává Joanne). Škoda, že přes to všechno je to jen ... miloučké. 3,5 *.(23.10.2008)

  • NinonL
    ****

    Jako že Paula Newmana miluju a vždy to pro mě bude Frajer Luke, v tomto filmu je na zabití. A to hraje se svou vlastní ženou. Konzervativní hlava rodiny, živitel a úctyhodný právník, matka udržující a stmelující rodinný krb. Děti vyrostly a mají vlastní pohled na život, diametrálně odlišný od tatínkova, (také proto) odcházejí z domova. Otec je stále "někým", má svou práci, svůj okruh známých, ví a zná. Máma už "není/nemá" nic. Jen závislost na manželovi zůstala. Tenhle film je dobrý, protože popisuje častou pravdu. Ale nemám ho ráda.(23.6.2010)

  • JitkaCardova
    *****

    Jak se rozevírá hrozivá černá propast mezi lidmi, když spolu a přece každý sám přecházejí přes generační švy, přežívají mezní události v osobních životech a řezy mezi epochami... - manželé a děti, přátelé a milenci, známí, sekretářky, služebné... co koho s kým doopravdy spojuje? Snímá se tu, jak se taková propast kolem každého člověka hrozivě rozevírá, na každém kroku, s každou drobností, která může odkrýt nezvládnutelné neporozumění, fatální trhlinu... opál v zásnubním prstýnku, hodiny herectví, sklenka piva, náruč květin, kopie obrazu, časopis o dobrmanech, brožurka o mateřství, špinavý hřebínek, sklenka mléka, knírek pod nosem, kašlající motor starého lincolnu... Všechno plyne a odplývá, ale všechno se také na každém kroku zadrhává a všecko záleží na tom, čeho si je kdo odhodlán všímat... U každého zadrhnutí hrozí, že když to člověk vzdá, když se tomu poddá, už nikdy se nedostane na druhý břeh, k ostatním, k úlevné útěše z jejich společnosti, k jejich opoře... Manželé Bridgeovi nejsou ani jeden o nic silnější než ostatní, a jsou oba ke křehkosti a odplývání všeho vnímaví, vědí, že kolem každého je temnota. Ale zároveň vědí, že je třeba se upínat, že je třeba pokračovat dál bez děsu - a že je třeba nepropadnout nekonečným analýzám té děsivé tmy, těch zaškobrtnutí a trhlin... že jen při určité rychlosti a tempu kola vozu trhliny pod sebou bez nehody přejedou. A tak si oba galantně smlčují většinu toho, o co každý z nich denně škobrtá, a když to přece paní Bridgeová někdy nevydrží, pan Bridge jí decentně pomáhá ony chvíle přemostit (bridge), aniž by se dal strhnout dolů, do propastí zoufalství. Není to tak, že by viděli méně než kupříkladu jejich přítelkyně, žena bankéře, která z narůstající evidence oněch naškrobených propastí postupně zešílí a nakonec si vezme příliš mnoho prášků na spaní. Je to ale tak, že jsou rozhodnuti pokračovat, a to se počítá - a v těch časech se právě tomu nakonec mohlo říkat pravá láska a úcta k životu, a třebaže v další generaci se i tenhle pojem skrze nové možnosti naplňování významově posunul, něco z něj přeci jen zůstalo jako dědictví, podědilo se z otce na syna, ze syna na vnuka.... Film o zadrhávání, plynutí a stálosti, jak je člověk věčně a pokaždé znovu zakouší, o každodenním nejtěžším boji člověka se sebou o život, o sílu pokračovat, film i právě proto nanejvýše klidný a laskavý, vyslovující se nekonečnou řadou úzkostí o lásce a smíření. Ivory opět projevil své mistrovství, vnímavé porozumění pro paradoxy života, proměny v trvání, jež člověk nesmí příliš přehlížet, ani jim příliš propadat. *~~(20.11.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace