Down by Law
Mimo zákona
Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Robby MüllerHudba:
John LurieHrají:
Tom Waits, John Lurie, Roberto Benigni, Nicoletta Braschi, Ellen Barkin, Richard Boes, Pruitt Taylor Vince, Joy N. Houck Jr., Rockets Redglare (více)Obsahy(2)
Ve vězeňské cele se díky nečekaným okolnostem setkávají nezaměstnaný dýdžej Zack, příležitostný pasák Jack a excentricky popletený italský turista Roberto. Zack a Jack nemají žádné iluze, noc za mřížemi pro ně zůstává potvrzením toho, že život za moc nestojí. Nejvíce jim vadí jejich podivínský spoluvězeň. Roberto mluví lámanou angličtinou, a tak mu příliš nerozumějí. Ještě méně chápou jeho nekonečný optimismus, živený vírou v americký sen. Jejich spoluvězeň je dráždí do chvíle, kdy oba pochopí, že má plán, jak z věznice uniknout... Režisér Jim Jarmusch vzdává osobitou poctu vězeňským filmům a žánru noir, proto poučeně, s obdivem, paroduje konvence klasických kriminálních příběhů a jejich hrdinů. Hořko-směšný až absurdní příběh se odehrává v Louisianě, kdesi v okolí New Orleansu. Jeho důležitou součástí je „pomalu jdoucí" černobílá kamera Robbyho Mullera, stejně jako hudba Johna Lurieho a písně Toma Waitse. (Česká televize)
(více)Recenze (181)
Tento film bych rozdělil na dvě části: zvukovou a obrazovou stopu. Brilantní černobílý obraz, střih, práce kamery a samozřejmě Jarmuschovská režie dělá z Mimo zákon výborný film. Bohužel mě tentokrát moc nebraly konverzace a slovní přestřelky hlavních hrdinů. Jarmusch už napsal lepší scénáře. Hudba je dobrá, ale, že by mě nadchla, to říct nemůžu. Jarmusch s jakousi, pro něj typickou, “přiškrcenou“ chladnou bizarností zobrazil zajímavý svět ležící mimo zákon. ()
Mimo zákon sa nesie v príjemnom duchu buddy filmov, ktorý síce postráda akčnosť, ( v nezávislom filme sa to predsa nehodí), ale charaktery sú tak skvelo napísané, zahrané a budované v priebehu celého filmu, že je na neho jednoducho radosť pozerať. Jarmusch vzdal krásnu poctu či už Noirovým filmov - hútny a pekné špinavý začiatok, a väzenským filmom - vo svojej podstate zvyšok filmu. Postava Roberta Begniniho je absolútne geniálna. Jeho hrdina Roberto, je veselý, inteligentný a krásne úprimný. Scéna pri ohníku, ale rozjímanie pri jazere bolo absolútne dokonalé, k tomu všetkému mrzutý Tom Waitts a fešák John Lurie a máme trojku ako má byť. Mimo zákon ma veľmi krásne prostredie, úžasnú Mullerovú kameru a pohodovú hudbu Lurieho a Waittsa. skrátka krásny filmík o priateľstve, ľudských chybách a omyloch a o znova nadobudnutej nádeji, ktorá hlavných hrdinov ženie vpred. Jim Jarmusch je totiž režisér s veľkým R a jeho budovanie charakterov je veľmi pôsobivé a krásne skutočné. Koniec je len príjemnou katarziou za vyše hodinkou a pol, ktorá utiekla rýchlejšie ako sa zdalo. moja pochvala. ()
"If looks can kill, I am a-dead now." (...) "You throw the ball against me? I throw ball against you." (...) "Very true story." (...) "Is a sad and beautiful world." ()
Zvláštní. Jak mě Noc na Zemi nadchla, tak mě Mimo zákon zklamalo. Hned z několika důvodů jsem si myslel, že to bude perfektní film pro mě: 1) natočil to Jarmusch, 2) hudbu obstaral Waits, 3) hraje v tom Benigni a 4) je to jeden z 1001 filmů, které údajně musím vidět, než umřu. Jsem zvyklý, že popisy Jarmuschových filmů bývají skromné, obsahují jen pár vět. Ale ta jednoduchost mu právě slouží k úžasně nenásilnému filosofování o světě, mezilidských vztazích, k dokonale zvládnuté psychologii postav... A tady u mě právě Mimo zákon narazilo. Pod jednoduchým příběhem se neskrývá vůbec nic. Tlachání tu je bohužel jenom tlacháním a nemá žádný vážnější podtón jako v Noci na Zemi nebo Kafech a cigárech. Tři maníci se potkají v cele, chvíli kecají o ničem (a Benigni si pořád plete jména ostatních dvou, haha) a pak utečou, přičemž cestou občas kecají o ničem... Mrzí mě to, ale nezaujalo.. ()
moc se mi film líbil, roberta benigniho mám rád a na nicolettu se nádherně kouká... ale i tak se film nestane jedním z mých nejoblíbenějších... ()
"Nemůžete nejdřív zůstat?" - Můj favorit v rámci Jarmuschovy filmografie to nebude, i tak je nemožný tomu odolat. Scéna, jak sledujou potápějící se loďku, ta mě odrovnala. ()
Benigni to fakt táhne, jinak by to byly hvězdy tři... ()
Jim Jarmusch si jede to svoje a vychází mu to celkem pokaždé. I tohle je zajímavý film. Minimálně svojí vizuální stránkou vás dostane, i když zrovna Jarmusch má černobílou v repertoáru častěji. Herci byli skvěle vybráni, a to i tím, jak si sedli a nesedli zároveň. Na příběhu samotném nic až tak skvělého není, ale je podán a zabrán s bravurou. ()
Čtyři hvězdičky za ten Jimův styl, který mi nemusí sednout, ale oceňuju ho, za postavu Roberta Benigniho a roztomilý konec. Musím přiznat, že jsem klimbala, ale ve chvílích, kdy jsem byla vzhůru mě to vždycky celkem zaujalo. ()
Pro mě až příliš „jiný“ Jarmusch, než bych čekal. Mimo zákon je opravdu dobrý film, který obsahuje Jarmuschův styl a je krásným odkazem na staré vězeňské filmy a žánr noir. Jen mi tam chybělo něco těžko vyjádřitelného, kvůli čemuž nejspíš preferuji filmy jako Noc na zemi nebo Paterson. Samozřejmě lze vyzdvihnout herecké výkony. Skvělí John Lurie a Tom Waits v hlavních rolích nevinných trestanců Jacka a Zacka, kteří se nedobrovolně dostávají do vězeňské cely. Jako vždy však herecky exceluje Roberto Benigni v roli jejich italského komplice! Humor i poetiku snímek Down by Law má, ale jako celek nebudí takové ovace, jaké jsem očekával. Rozhodně ovšem stojí za zhlédnutí. Je to nápaditá krimi komedie, natočená v krásném černobílém formátu, a nechává nás nahlédnout do království amerického nezávislého filmu. 7/10. ()
Skvělá hudba, vymazlená líná kamera, dlouhé záběry, pomalý příběh... Vlídná pohádka o třech „nevinných“ kriminálnících. Dávám čtyřku snad jen abych si odlišil, že Podivnější než ráj se mi líbilo ještě víc. A možná bych se obešel bez Benigniho, i když by to už asi nebylo ono... 4½. ()
ocenenia : MFF Cannes 1986 - Nominácia na 1. cenu ()
Jim Jarmusch a jeho bravurny film o uteku z basy. Pan Jarmusch opat potvrdzuje, ze je rezisersky megatalent. 95 % ()
Hlavní rozdíl mezi tímto filmem a Jarmuschovým předcházejícím spatřuji v jejich odlišném rytmu. Podivnější než ráj plyne po celou svou stopáž na určité stabilní vlně dějovosti, přestože dost minimalistické. Narozdíl od toho Mimo zákon střídá poměrně výrazné scény se scénami "tichého očekávání dalšího". Mnohem více mi vyhovuje první přístup. Dalším důvodem mého nižšího hodnocení jsou mé ryze subjektivní antipatie vůči zvuku italštiny a vůči maximalistické postavě Benigniho, která je v kontrastu s minimalistickou maďarskou dívkou z Podivnější než ráj, kterou jsem si jakožto postavu oblíbil mnohem více. Jakožto celkové hodnocení jsem během projekce zvažoval pouhé 3*, ale uplný závěr mě natolik dostal, že jsem své hodnocení zaokrouhlil na čistých 7/10. No a ten film je tak pěkně natočený a zahraný, že své hodnocení zaokrouhlím ještě jednou nahoru na 4*. Po technické stránce obrovský skok oproti předcházející Jarmuschově tvorbě. ()
Nebýt toho humoru, tak je to jenom taková mdlá historka, která díky nemálu hluchých míst na svoji stopáž fakt nevystačí. Ale ono tu o ten humor šlo především, takže mi to tolik nevadí. Vleče se to, ale je to příjemné, příběh je dobře vymyšlený (a hodně se mi líbil konec, na kterém je vlastně zajímavě ukázané, že bez Roberta by Zack s Jackem moc dlouho pospolu nevydrželi, což je znát i u scény s táborákem), postavy sympatické, dialogy jsou povětšinou dobře napsané, má to taky skvělou kameru (za kterou stojí Robby Müller, takže se není čemu divit), slušné herecké výkony (hlavně u Roberta Benigniho, kterého mám rád už od Noci na Zemi) a ve finále mi ta pomalá atmosféra i sedla. Na Jarmuschova nejlepší díla to rozhodně nemá, ale jinak je to fajn. 4* ()
Pomalý vývoj filmu možná někoho odradí, ale u Jarmusche je to tak vždy. Trojka neprávem odsouzených, které ztmeluje jejich jeden člen a to špatně mluvící Ital, který zbytku připadá jako jednoduchý člověk. Mají z něj srandu a smějí se jeho prostotě a dobrosrdečnosti, která se v USA nenosí. Na konci filmu se ale ukáže, že on dopadne nejlépe, ale jeho dva kamarádí si svým nenávistným, sobeckým a chytráckým postojem moc nepomohli . ()
Proč si nepřipadám ošizen!? S hlavním trojlístkem strávíme většinu času, ale dají se charakterizovat jednou vlastností. Přesto si jisté (nemalé) sympatie získali. Příběh se rozmotává pomaličku, skoro až líně a nikdy nepřijde strhující pasáž. Přesto jsem z obrazovky nedokázal odtrhnout oči. Důležité momenty se vyřeší střihem nebo na řadu přijde šťastná náhoda. Proč tedy zhlédnutí nelituji!? Možná díky pokojné atmosféře ve vážném prostředí, ostrovtipu i nečekaně nabytému přátelství. ()
Zajímavý příběh o tom, jak není moc obtížné se dostat do vězení, pokud vás do něj dostat někdo chce. A i když nejste andílci, přichází trest neúměrný jejich počínání. Do jedné cely se tak dostali Tom Waits v roli DJ Zacka, John Lurie v roli pasáka Jacka a italský turista, který to tam vše rozhýbe Roberto Benigni (ten jediný se dopustil zabití při sebeobraně). Ukazuje vývoj vztahů lidí, kteří spolu tráví čas nedobrovolně. Postupně si všichni lezou na nervy, ale když se otevře možnost útěku, neváhají spolu spolupracovat. I když ani jeden z nich nevedl na svobodě takový život, jaký by si představoval, volí útěk a alespoň jakousi svobodu, než stále snášet tu křivdu že se do vězení dostali. Poměrně solidní a vtipný film o bezútěšnosti života a určité vzpouře proti příkoří. ()
Nejhorší Jarmusch vůbec. Jeho filmy u mě oscilují mezi podprůměrem a nadprůměrem (nikdy úplně krajní hodnoty), ale tento se bohužel přiblížil pomyslnému dnu. Místních 83% nechápu, tohle byla příšerná sračka o ničem, kde se za celou dobu nestalo vůbec nic. 15% ()