Tajuplný vlak

Asi nejpomalejší jarmuschův film co jsem viděl. Vše se děje pomalu v rytmu Elvise a hudby Johna Lurieho. První povídka o těch Japoncích je opravdu skvělá a bezvadná a úžasná a hlavně zábavná. Druhá povídka si mě získala Elvisem a třetí mi přijde občas nudná což je velice velice škoda. Prostě docela typický film od Jima Jarmusche navíc s hity od Elvise Presleyho berte, nebo nechte být. (22.09.2005)

V rámci Jarmuschovo filmografie se jedná o ne úplně fantastický snímek, v kontextu americké nezávislé kinematografie však o hodně zdařilé dílko, které nepostrádá jednotící linii všech tří zdánlivě nesouvisejících příběhů. Chyběla mi však výraznější pointa a možná i trochu více vtipných momentů, bylo jich tam sice dost, ale v jeho filmech jich je přeci jenom obvykle mnohem více. Geniální jsou maličkosti - zapalování Zippa, jeho chytání do náprsní kapsy, dialogy hotelové obsluhy a japonského páru, Natchez vs. matches, srovnávání Elvisova vzhledu atd. apod. (08.07.2009)

Možná proto, že ke mně Tajuplný vlak dojel až jako šestý Jarmusch v pořadí, jsem teď skoupější v hodnocení a kdo viděl Noc na Zemi, Mrtvého muže, Cestu samuraje, tak mě pochopí (a třeba taky ne). Opět je to ale setkání, které obyčejné přebásní na výjimečné (třeba když si Japonka prohlíží album a porovnává Elvise s Madonnou, Sochou svobody.... ) a které dává tušit, že Jarmuschův vlak se začal rozjíždět správným směrem. (15.02.2006)

Keď sa na úvodných titulkoch objavil Jim Jarmusch, znepokojilo ma to, pretože k jeho filmom mám zatiaľ ambivalentný vzťah. Náladu mi vylepšil Elvis Presley s jeho Mystery Train, ale potom už nasledovala iba vyčerpávajúca dvojhodinovka. Nekonečne dlhé zábery na chôdzu jednou ulicou, striedali rovnako dlhé zábery na chôdzu inou ulicou. Raz kuliovsky vláčili kufor, inokedy hŕbu časopisov a na záver dve fľaše kradnutej whisky. Nebolo všetko iba zlé. Prirodzene, že som si všimol rôzne náznaky, jemný humor, kritiku, páčili sa mi tie dve postavičky v hoteli, ale viac ako dve hviezdičky aj tak nedám, pretože som od filmu vstal vyčerpaný a znechutený Jarmusch-Nejarmusch. (10.11.2010)

Na rozjezd obyčejný tuctový příběh japonských fanoušků Elvise Presleyho, kteří přijedou do Memphisu, města svého idolu, má své kouzlo až po zhlédnutí dalších dvou zdánlivě úplně jiných příběhů (vlastně tří, protože i pikolík a recepční mají svůj). Vynikající jako celek, jako jednotlivé příběhy více než zajímavá reflexe života různých kultur. BTW: Víte, co se právě děje za vaší zdí? (22.02.2011)