When a Stranger Calls

Naprosto famozní horor. Začátek je neuvěřitelně atmosférický a hudba tomu jen dopomáhá. Zbylých 50 minut je sice slabších ale i tak jsem si film dokonale užil. Ale proboha ten začátek, trval 30 minut a mě připadal jen jako 3 minuty. Opravdu skvěle dusně natočený. (Remake je natočen jen prakticky začátek prodloužený na 80 minut NUDA). Když vrah uteče tak ani tam to není tak hrozné, herec kterýho hrál to zahrál dokonale, a dokonce mi ho bylo chvíli i líto. Ale když šel do akce tak to byl slizkej hajzl bez soucitu. Vyšetřování jak jsem řekl je slabšího rázu, ale díky napětí v tom "co ten vrah asi ted udělá" vás prostě film nenechá vydechnout. A ten naprosto skvělí konec mě taky překvapil, (fakt jsem čekal že bude tam, kde si hlavní hrdinka myslela že bude). Původně jsem jako první viděl remake a tak jsem myslel že mě tenhle originál bude nudit, díky bohu se nestalo. Filmu bych dal i 5* ale díky tomu slabšímu prostředku dávám 4*. (22.09.2010)

Hrozně přeceňovaný film založený na populární americké městské legendě o hlídačce dětí a vrahovi v domě. Čekal jsem něco na způsob ČEKEJ DO TMY, tj. napínavou minimalistickou hru kočky s myší na jednom místě jen pro dva herce, respektive jednoho herce a jeden hlas (jako v remaku), ale to jsem si naběhl. V tomto duchu se odehrává pouze příjemně atmosférická úvodní dvacetiminutovka s hlídáním dětí a sípáním do telefonu, jenže po ní přichází skok o několik let dopředu, kdy chycený vrah z úvodní scény vezme dráhu z blázince, zdlouhavě obtěžuje jakousi starou rašpli (nikoli po telefonu) a v patách má bývalého poldu, co ho tenkrát zavřel a který si ho nechává opakovaně proklouznout mezi prsty. Tahle debilní část, v níž se vrahova neodbytnost brzy stává nechtěně komickou, bohužel zabírá víc než půlku filmu a dobrá tečka na závěr (telefonát do restaurace), kdy se film zase vrátí do módu úvodní scény, to už nevytrhne. Ve srovnání se starším BLACK CHRISTMAS to nemá šanci. Televizní sequel z roku 1993 jede podle stejné šablony a je drobet lepší, i když vrah v něm paradoxně vůbec netelefonuje a remake z roku 2006 konečně natahuje hlídání na celou stopáž, ale bohužel ji naplňuje nudou. (30.11.2009)

Chápu, že po prvních thrillerově naprosto dokonalých dvaceti minutách přišlo pro mnohé velké rozčarování. When a Stranger Calls je však zcela svébytným dílkem, které si razí vlastní cestu vodami vysokonapěťového žánru. Místo protrahovaného děsu volí cestu postupného uklidnění, aby na vás v závěru zaútočilo jako had skrytý v houštinách. A že vás uštkne, tím si můžete být jistí. Osobně mě bavila i ona zdánlivě uklidňující střední třetina, kde se seznámíme s podivnou osobností vraha a řekl bych, že vykreslení pokřivené duše psychicky narušeného jedince se Waltonovi povedlo obstojně. Obyčejný a trochu plachý chlápek splývající s davem, který postupně a nezvratně (a znovu) padá do temných hlubin své zmučené a ztýrané mysli a není pro něj návratu ani naděje... Kontroverze mezi politováníhodnou zrůdou a tím co provedla má opravdu ostré hrany, přesto je jasné na čí straně Walton je. A poté opět přijde až nečekaná injekce adrenalinu v podobě dokonale vysoustružené hrůzy. Pro mě jasné absolutorium. (07.11.2015)

No páni. I když asi ne jeden z těch úplně nejlepších, tak určitě jeden z nejpozoruhodnějších krimithrillerů, který jsem kdy viděl. Originální a osobitá režie, pomalé tempo, alternativní stavba příběhu, psychologicky zajímavý pohled na pachatele, nadprůměrná porce napětí, tedy z mého pohledu samá pozitiva. Nečekaně příjemné překvapení a důkaz toho, že v sedmdesátkách se netočily dobré a hodnotné filmy jen v matičce Evropě. A mimochodem - nejděsivější ve filmu nebyl vrah, ale ta postarší barová bludička, krásná i hrůzná zároveň. Dlouho jsem si u ní nebyl jistý, nejedná-li se o chlapa. Když při křečovitém a nevěrohodném smíchu otevřela svou velkou pusu s obrovskými čelistmi a vycenila svoje dlouhé zuby, běhal mi slastně mráz po zádech, neboť jak známo "krása a hrůza jsou sestry..." (Ladislav Klíma). (11.06.2016)

Ouvej ouvej, to jsme zase jednou naletěli čsfďáckýmu hodnocení... Dám vám radu a že jsu to já, tak for free- pusťte si prvních a posledních deset minut, ušetříte si tak hodinu života, kterou můžete věnovat něčemu smysluplnějšímu, než koukat na tenhle... horor. Kapitola sama pro sebe je pak herecké obsazení, kde je to jedno větší pako než druhé (vede ten komisař, či co to bylo, který mi, ani nevím proč, vždycky, když tam naběhl, připomněl účetního Fantozziho... :-). (05.09.2014)