Reklama

Reklama

Leningradská stredoškoláčka Máša Jabločkina, ktorá zázrakom prežila zimu, trpiaca chladom a hladom, nastúpila do kurzov rušňovodičov. Napriek zaneprázdnenosti s naliehavými problémami, ktorým musela čeliť, sa vrhla do štúdia. Vysporiadala sa s tým dobre. Zamestnala sa pri výstavbe najväčšej magistrály spájajúcej obliehané mesto s „veľkou krajinou“. Tu bola zaradená do rezervy NKPS, kde práve títo ľudia boli v zornom poli nacistov a riskovali svoje životy tým, že zásobovali Leningrad jedlom a vojenskými zásobami. Po obdržaní osobitnej žiadosti od najvyššieho vedenia sa Máša púšťa naplno do práce. Bývala študentka sa nebála zomrieť pre dobro svojej vlasti a dychtila po plnení náročných úloh. Divákom je predstavený príbeh o hrdinských činoch ľudí, ktorí žili vo vojnových rokoch, bez ohľadu na pohlavie, vek a povolanie, kde sa každý snažil vytlačiť fašistických útočníkov zo svojej rodnej zeme. (dadypet)

(více)

Recenze (14)

Dechman 

všechny recenze uživatele

Odhliadnuc od technických nezrovnalostí a niektorých postáv, film ukazuje zaujímavú, dosiaľ nezdokumentovanú časť 2.svetovej vojny. Odkaz je ale jednoznačný - ak sa budeme hrať zo svojou slobodou a veriť jednoduchým až naivným riešeniam, takto to nakoniec dopadne. Zlo, nekonečná bolesť a utrpenie nás všetkých bez rozdielu. Vojna nemá víťaza... Za mňa priemer, čakal som trošku viac, zaujala originálna hudba. ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Vůbec to není zlé (přestože občas nepřehledné). Asi je podstatné s jakými představami na to kdo jde, ale kdo ví, že na začátku roku 1943, za blokády Leningradu, stavěly ženy od 14. let (“dívky s copánky”) železnici, která pomohla městu přežít a kterou Němci v úzkém koridoru odstřelovali, jak mohli, neměl by být sklamán. Samozřejmě to není dokonalé, ale postavy vychází ze skutečných charakterů a nálada odpovídá. V pondělí jsem se vrátil z Petrohradu, stále jsem trochu naladěný na ruskou notu a filmu celkem rozumím. ■ Režisér se vyjádřil: “Víte, jaký je rozdíl mezi současným Petrohradem a Leningradem v čase obležení? Ticho.” ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ruské válečné filmy jsou až na vyjímky tradičně plné patosu, vlastenectví a gerojství. A v současných filmech je ho tam paradoxně o tolik více o kolik méně byl za války ceněn v Rusku lidský život. Na jednu stranu to neodsuzuji. Jednak to skutečně někdy byly příklady až neskutečného sebeobětování a hrdinství co vedly k porážce Němců v širých ruských pláních a divokých lesích. A taky jim závidím, že stále točí filmy doslova mocně rozdmýchávající národní hrdost, vlastenectví, pýchut na své dějiny a dědy, kteří v té válce bojovali. U nás se točí Krajiny ve stínu, Bambušek chystá očistný film Lidi krve... Prostě další z filmů jak zlí Češi mlátili hodné Němce. V tomhle bychom si z Rusů měli vzít příklad a možná bychom byli na tom s národní hrdostí o trochu dále než jsme. Jenže ten patos nesmí z těch filmů zase až moc cákat a to je problém řady ruských filmů válečných zejména. Svým námětem snímek rozhodně zaujal, protože se divák podívá k dalším důležitým tahounům války v podobě čet zásobovacích vlaků vezoucích nezbytné zásoby bojujícím jednotkám i hladovějícím městům. Že Němci nebyli blbí a zásobování logicky přerušovali všemi dostupnými prostředky je jasné a tak asi služba u dráhy na této trati nebyl žádný med. Bohužel mně to běhání po lese a ježdění tam a zpět ke konci už začínalo trochu nudit. Německý obrněný vlak stojí celý film na jednom místě a i když se o něm ví, je problém ho zničit. Do toho vagón sirotků, tajná zbraň, skoro už jen chybělo aby vlak vezl i slona pro ZOO. Je to škoda, být film více válečným přisypal bych jednu rudou hvězdu navíc. Takto je to jen za 3 polena do kotle. * * * ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Jak už je na východě zvykem, výprava a triky jsou perfektní. Prostě jim věříte že jde o 70 let starý film... včetně těch řečí, díky kterým je film prakticky nekoukatelný. Ony se totiž vedou POŘÁD a na to o jak zajímavou látku jde, se tam zase tak moc neděje (respektive děje, ale neumí to poutavě prodat). ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Ruský válečný film poukazující na další hrdinskou událost v době blokády Leningradu. Tím byla stavba Šlisselburgské železniční tratě a následně tajné převážení proviantu a zbraní. To všechno bez ohledu na fakt, že bylo dané místo neustále v dostřelu německého dělostřelectva. Snímek je poměrně zdařilý v plynulosti, jednoduchosti, dramatizaci a emočních sekvencích. Kazí to jen poněkud krkolomný scénář, hlavně co se týče logiky. Například pod dělostřeleckou palbou byla už stavba tratě. A to se německá armáda na víc nezmohla? Lidí sice bylo na stavbě jak mravenců v mraveništi a  trať rozhodně nebyla postavena za den, takže co bránilo německé armádě, aby stavbu nějakou jednotkou přepadlo, když dělostřelecké ostřelování nepřinášelo výsledky? To a mnoho dalšího se bohužel nedozvíme. A další věc. Sice je jiná doba, ale tvrdý stalinismus by určitě vynechán být neměl. Ani soudružské oslovování se nijak nepoužívá. A oslovování nadřízeného důstojníka pouhým slovem ´veliteli´ v sovětské armádě? No, to snad ne? A ve scéně, kde se objeví členové NKVD dožadující se vagónu se zbraněmi bez ohledu na dětské oběti, je už skutečně pohádka. Kdyby se Stalin dozvěděl, že se zmohli jen na výhrůžky a nikoho pro výstrahu po neuposlechnutí rozkazu nezastřelili, okamžitě by vydal rozkaz k jejich popravě. Sice se nejedná úplně o věrný historický film, ale takovéto věci by prostě i tak měly být zachovány. Přidaná romance je už jen vlivem současné filmové módy. Romance prostě chybět nesmí. Po technické stránce je jinak snímek opravdu chvályhodný. Hollywoodský styl je v tom znát hodně. Pro Rusko další snímek o Velké vlastenecké válce, pro nás obyčejný válečný film, který sice nezklame, ale nad zmíněnou logikou raději nepřemýšlet. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (3)

  • Před premiérou filmu v květnu 2019 se konala dvě promítání – jedno pro veterány Velké vlastenecké války 15. prosince 2018 a druhé při příležitosti osvobození Leningradu 27. ledna 2019. (Jirka_Šč)
  • Prototypy hrdinů filmu byli skuteční lidé. Veterán obléhání města, se kterým byl konzultován scénář, řekl: „Ty dívky jsou skutečné. Takové jsem znal.“ (Jirka_Šč)
  • Rodiče autora scénáře Fjodora Popova přežili blokádu Leningradu, jeho otec pracoval v 48. konvoji. (Jirka_Šč)

Reklama

Reklama