Italské námluvy

Ačkoli mám Marisu a pochopitelně Boba (grimasy nezapřel už tehdy) ráda a Bonnie má mj. nádherné vlasy, přesto to byla do okamžiku bazénu s nezvykle vlasatým Zanem, vcelku nuda, pominuli obvyklou nostalgii na doby dávno minulé a o to hezčí a zajímavější... Prostě mi hned neštymoval jeho imidž, když si ho pamatuju ponejvíce jako ulízaného slizouna z trháku Titanicu. No naštěstí vyšla pravda brzy najevo stejně rychle jako další lež o Damonu Bradlym. Tato odhalení mě poprvé pobavila a rozesmála a kdyby tomu bylo i před touto pověstnou scénou, s potěšením dám o jednu * navíc. Ani docela fikaně vypointovaný závěr se skutečným konečně nalezeným panem vyvoleným (u informací) to už bohužel nezachránil. Hlavně že se spasili ti, co měli. (10.05.2014)

Je zajímavé, že jsem ho viděla asi 15x jen v angličtině (bez tit), v češtině ho vlastně neznám. Tudíž proto nekritizuji scénář. Změnila bych možná některé věty Robertovi, hlavně ty, kdy se zamilovává. Líbily se mi nápady s dovolenou, na letišti, dokotorem "na nohy", deštěm, botami a červené ponožky na konci. Líbila se mi i Bonnie Hunt a další herci. U tohoto filmu mi najednou prchající nevěsta v šatech na letiště nevadila. Na "El destino" předurčené z dětství bych rozhodně byla zvědavá i já. Je pravdou, že také díky tomuto filmu jsou oba hlavní představitelé mými oblíbenými herci. (10.01.2014)

Nebudu zde vykládat o hercích, režii nebo italském prostředí. To bylo perfektní a není k tomu co dodat. Já jen chci říct, že tohle je uvěřitelná decentní romantika jak se patří. V tomhle případě nechápu jak se to může někomu nelíbit. A divím se že je tu jen 193 hodnocení. Tenhle film na mně dost zapůsobil a vždycky jsem si ho pamatoval. Ještě zajímavější je, že v roce ve kterém film vznikl jsem v Itálii byl a jednu romanci jsem tam zažil :-) Ovšem ta moje nedopadal dobře. Tenhle film doporučuji spíš lidem, kteří ještě v životě tu pravou lásku nenalezli. Myslím že dokáže dát velkou dávku naděje a potěšit zlomené srdce. (31.01.2007)

Jednou za rok „strávím“romantickou komedii, jinak se tomuto žánru snažím obezřetně vyhýbat ve stylu upíra zřícího svěcenou vodu. Na druhou stranu mne tato taškařice vůbec neurazila a místy jsem se i od srdce zasmál (třeba když jeden z falešných Damonů se poživačně slunil u bazénku …a druhý megaborec s medailonkem poté vyrukoval na scénu). Dvojice hlavních hrdinů lehce přehrává, ale užívá si to stejně, jako divák jejich vrozených a neoddiskutovatelných sympatií. Italské prostředí, pro které mám slabost, dodává elegantní pikantnost a pohádkovou uvěřitelnost jejich osudovému příběhu lásky, pro které jinak chodíme do kin a usínáme s představami na polštáři. Je dobře, že se takové filmy točí, každopádně však svému osudu musíme jít vždy naproti. Tři a půl. (23.04.2012)

Jeden z mala podarenych americkych romkomov, ktory sa snaži brať všetky trapne, gyčove a presladene kliše tohoto žanru s ľahkosťou, humorom a nadhľadom. A nielen že sa snaži, ale ono to ako u jedneho zmala aj užasne funguje. Prijemne letne osvieženie v krasnom prostredi Apeninskeho polostrova s vydarenou hereckou zostavou. (17.12.2010)