Offred (S01E01)

Seriál mě zaujal hlavně svým originálním příběhem z dystopické budoucnosti, kde už neplatí zákony a základní lidská práva tak, jak je známe dnes. I když na mě tato televizní show nepůsobí tak silně depresivně a sugestivně, jak slibovali mnozí recenzenti (více na mě působily například letošní brilantně zahrané Sedmilhářky), tak i nadále u Příběhu služebnice zůstanu, protože mě nejvíce baví sledovat flashbacky do minulosti, které nám strategicky pomalu odkrývají příčiny a průběh začínající totality. (07.05.2017)

Vyzbrojený znalosťou Schlondorfovej adaptácie, avšak nie predlohou, som zhruba vedel, do čoho idem. A v podstate som dostal to, čo som očakával. Veľmi slušný otvarák, ktorý sa možno trochu moc vlečie, ale dokáže navodiť skutočne depresívnu a zároveň veľmi tajomnú a melancholickú atmosféru. Z dystopického sveta sme toho počas prvej hodiny veľa nevideli, som zvedavý, koľko toho tvorcovia odkryjú. (15.09.2018)

"A chair. A table, a lamp. There's a window with white curtains, and the glass is shatterproof. But it isn't running away they're afraid of. A Handmaid wouldn't get far. It's those other escapes. The ones you can open in yourself given a cutting edge. Or a twisted sheet and a chandelier. I try not to think about those escapes. It's harder on ceremony days, but thinking can hurt your chances. My name is Offred. I had another name, but it's forbidden now. So many things are forbidden now." (13.01.2019)

Od tak masívnej reklamy a toľkých chvál som čakal určite lepší rozjazd. Vysokú kvalitu spracovania som očakával, ale na úvodnej časti ma zaujalo iba málo vecí. Jednou z nich bolo to, že sa tvorcovia snažili o jednu z možných a aj pravdepodobných blízkych budúcností. Druhou neskrývaná surovosť. Je však paradoxné, že je mi viac sympatická protistrana, než hlavní protagonisti. Za čo môže hlavne divné obsadenie a nesympatické charaktery. (05.01.2019)

Sebejistě natočeno, mám z toho pocit, že přesně jak to chtěli udělat, tak to i provedli. Pomale odvyprávěné, obličeje v detailech s nic moc pletí, fyzické, tělesné, hodně se tady rodí a kojí a hladí a připomíná se pach porodu, pach semena, pach kojence. Vlastně se tady v dlouhých záběrech ženám připomíná to nejintenzivnější prožité a stejně času se věnuje scénám, v kterých se přirozená ženskost destruuje, znásilňuje a mění v cosi zrůdného. Jedná se o frontální útok na první ženskou signální. Atwoodová napsala manifest potlačovaného ženství, potlačovaného maskulinní totalitou. Ztotožnit se a cítit tuhle feminní vlnu po celou dobu seriálu /knihy/ - toť vše a je zaděláno na kult. To ,že dystopický svět sám v sobě nefunguje budou asi řešit pouze racionální mozky s penisem a pro ty tenhle seriál asi nebude. /psáno po 3, dílech/ (09.05.2017)