Špína

Ty chceš robiť lásku do mňa? Ale veď toto je Bratislava. Ako o nej kedysi rapovali chlapci z Názvu stavby. Šuká sa rýchlo, natvrdo, nasucho a bez lásky. A keď človek skončí hospitalizovaný na myšlienkovom, tak to už je lepšia rovno vegetbedňa. Vykladať úplne cudziemu človeku-profesionálovi svoje vnútorné pocity, to je naozaj výhra... Čakám, kedy sa na Slovensku natočí aj pozitívny film. Tisíc úplne nefunkčných vulgárnych nadávok ako slovenský filmový trademark. A zvukár nech si nafacká. (16.12.2017)

║Rozpočet EUR 385,000║Tržby Celosvetovo $292,541▐ Niekto sa chce hrať na veľké umenie ale málo čo tu funguje, väčšinou sa to tu bije medzi sebou. Hlavne úvod príbehu nie je moc dobre zachytený aby potom neskoršie útrapy mali lepšie zázemie, zmysluplnosť. K tomu tie psycho pochody, niekedy až moc na silu. Moc na silu sa to chce dostať pod kožu ale... takto určite nie. /15%/ (04.03.2018)

Film se jmenuje Špína, ačkoliv se obzvlášť vyžívá v krásných měkkých obrazech. Na konci hrdinka prohlásí, že nechce být vnímána jako oběť, ačkoliv během předchozích 70 minut nenabyla jedinou jinou vlastnost. Dávkování informací absolutně nefunkční (nikdy není jasné, kdo vlastně co o situaci ví, nejspíš aniž by šlo o záměr) a chování postav je veskrze nepřesvědčivé (i kdyby se dala překousnout matka a její "ani mě to nenapadlo", to to nenapadlo nikoho z doktorů?). A nakonec obecně vzato vidím cosi až nebezpečného na filmu, který oznamuje obětem znásilnění, že jejich život skončil a nyní jsou zničení na úrovni lidí týraných celý život nebo postižených psychickými poruchami - ostatně už bylo napsáno dost o tom, že velký problém je tlačení obětí znásilnění do pozice těch, kteří musí následky absolutně trpět, místo aby se pracovalo na překonání traumatu - tenhle film nedělá nic jiného, než že maluje ten nejčernější z černých scénářů až trochu ad absurdum. (03.10.2017)

Jedna z mnoha variant, jak dokáže znásilnění poznamenat ženu a převyprávěno až v realisticky děsivé podobě. Herecky klobouk dolů před hlavní hrdinkou, která předvádí neskutečně depresivní polohy. Především první polovina je hodně intenzivní, bez servítek předhazuje negativní stránku dnešní doby a psychické stavy Leny děsí. Děj je vystavěný velice jednoduše, bez žádných zvratů, překvapujících momentů, ale přesto účinně umí zapůsobit. Podařilo se scény výborně doplnit hudebně, což zážitek ještě více umocňovalo. Nechtělo se mi vůbec věřit, že se jedná teprve o druhý režisérský počin Nvotové a zvládla to lépe, než kdoví jaký rutinér.......8/10 (29.04.2017)

Vlastně vůbec nevím, jak to mám hodnotit. Na jednu stranu mě to vůbec nenechalo chladnou, na stranu druhou se tomu nedá odpustit ta halda nesmyslů. Nejvýrazněji je to vidět na vykreslení psychiatrie, kde funguje jednou volný režim, jindy z vás udělají zeleninu asi podle toho, jak se to zrovna do filmu hodí. Navíc jsem vcelku alergická na to, když něco, co by z toho mělo vyplynout, v dialozích násilně říkají samotné postavy. Kdybych to brala čistě z toho pocitového hlediska, tak je to ale pomalu na plný počet. (22.06.2020)