The North Star
Režie:
Lewis MilestoneScénář:
Lillian HellmanKamera:
James Wong HoweHudba:
Aaron CoplandHrají:
Anne Baxter, Dana Andrews, Walter Huston, Walter Brennan, Ann Harding, Jane Withers, Farley Granger, Erich von Stroheim, Dean Jagger, Robert Lowery (více)Obsahy(1)
Americké drama bylo v roce 1944 nominováno na šest Oscarů a dodnes patří k tomu nejpůsobivějšímu z válečné filmové produkce. V poklidné ukrajinské vesnici Severní hvězda právě končí školní rok. Píše se rok 1941 a nikdo z místních obyvatel ještě netuší, jaké peklo je čeká. Německá invaze do SSSR začíná a vesničané prožívají první hrůzy války. Ve chvíli, kdy je Severní hvězda zabrána fašisty, většina mužů zamíří do hor, kde zformují partyzánskou jednotku. Mezitím nacistické zvěrstvo vrcholí, když německý doktor začne využívat krev místních dětí pro transfúze svých raněných vojáků. Partyzáni zesilují přepadové akce a naplno se pouští do boje, který se zdá být předem prohraný. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Tenhle válečňák má dost zásadní problém, ale o tom pozdějš. Plno lidí si určitě všimlo roku. Točit válečňák z druhé světové války ještě za druhé světové války určitě není nic obvyklého, o to zajímavější to je. Jen mě fascinuje to jak se nadpis k tomuto filmu honosí tím, že byl nominován na Oskara a jestli se nepletu, dokonce i nějakého vyhrál. V té době to Americký národ totiž posral a hned několikrát. Nechápu proč, ale úmyslně zde ukázali ukrajinskou, tehdy ještě spojeneckou vesnici jak si zde žije, pro diváka, dost vymyvatelnym způsobem. Postupně na vesničku vtrhne německá armáda a sovětský lid se začne hrdě bránit, přičemž vesničku ubrání. Proč někdo tenhle film vůbec točil? Fakt je, že akční scény, jestli se to tak dá řikat, jsou na svojí dobu opravdu zajímavé, ale proč se někdo crcal s něčím takovým, a ještě k tomu Američan? Chápal bych Rusa, ale Američana? A ještě Američan Američanovi ukazuje jak nádherně se v Rusku žije? Podle mě tohle vidět Ukrajinec, s radostí tvůrce uškrtí, tohle vidět Rus deset let po vzniku tohodle filmu, s radostí si mne ruce, ale co na to řekne Amík? a ještě když si Oskarová komise film ohodnotí Oskarově hodně vysoko? Nemám na to slov, nelíbí se mi, že tenhle film v té době vznikl, jistě je to unikát, ale je na něm neskutečně vidět, proč vznikl, aby ukázal američanovi ve školách a nejen tam, že Rus se vlastně nemá špatně a pár let na to tvrdil opak? Neříkám, že to po téhle stránce film odsral, ale nelíbí se mi už ta příjemná atmosféra, která ve filmu figuruje. ()
Som prekvapený, ako sa amerikanskym podarilo navodiť skvelú atmosféru ruskej poetickej balady, popretkávanú nejakými tými hollywoodskými akčnými scénami. Ejzenštejn, Pudovkin či Dovženko sa možno ( ak sa k tomu vôbec dostali ) uškŕňali, ale nemohli neuznať určité kvality tohto filmu. Na tie oscarové nominácie som to veľmi nevidel, ale predsa len. ()
Když divák přežije úvodní půlhodinu, v níž se seznámí s tím, jak si Američané představovali život na ukrajinské vesnici v roce 1941- téměř jako ráj na zemi plný jídla, písní a tanců, dočká se i Milestoneovy režijní zručnosti v akčních scénách. Poněkud nadsazené hodnocení skoro westernového vyprávění jde na vrub přítomnosti Ericha von Stroheima v roli nacistického lékaře. ()
Beru v úvahu, že se film točil v roce 1943, kdy ještě nebylo zdaleka po válce, ale už bylo po Stalingradu. Američané něco nafilmovali a možná, že byli na toto dílko i hrdí (nominace na 6 Oscarů). Všechno bych zkousla, ale když začali ve filmu zpívat ruské častušky anglicky a ještě zdžezovaně, tak to jsem řvala smíchy. Chlapi chtěli tančit "kozačka", ale to už byla úplná sranda. A pak mi v tom filmu chyběla ta ruská přirozenost, obyčejnost a jak povídám ta "ruská duše". Nemůže Rusa hrát západní herec s perfektním střihem vlasů na hlavě a bezvadně oholen, když hraje partyzána, který žije v horách v nehygienických podmínkách, atd., atd. Nebudu to dále rozvádět, prostě západ v té době ruský život neznal a nepochopil možná dodnes. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (8)
- V pozdější letech byl film přetvořen do podoby antikomunistického snímku Armored Attack v roce 1956 (kritizující vpád Ruska do Maďarska). (Zetwenka)
- Průběh cenzurních řízení není u tohoto filmu obvyklý, neboť si sami tvůrci postupně vypouštěli časti scénáře a posléze filmu podle toho, jak se měnil postoj USA vůči Rusku (od spojenectví až po nepřátelství v pozdějších letech). (Zetwenka)
- Studio odstranilo či upravilo značnou část textu scenáristky Lillian Hellman, která pak od smlouvy se studiem odstoupila. To ji vyplatilo penalizační poplatek 30 000 amerických dolarů. I tak její jméno zůstalo v titulcích. (Zetwenka)
Tohle je hodně divný a přiznávám i nudný film. Pokud někoho namlsal obsah nebo dvd cover o Oskarech a válce bude v prních minutách filmu asi dost vyděšen. Jak zde již psali jiní, film je americký a pojednává o ukrajinské vesničce v předvečer vpádu spojence Ruska - Nacistického Německa na území SSSR. Ačkoliv jsou rebjata, , tavárišči mužici i bábušky oblečeni velmi věrně, mluví anglicky s americkým přízvukem a dokonce nezbytná hesla na kolchozu jsou psána anglicky :-). Sama vesnička však nevypadá jako ranch někde v Utahu, ale opravdu jako typická vesnička kdesi na východě. Vše navíc hojně lemují břízy a celkem tedy kladně hodnotím snahu tehdejších tvůrců snímek zasadit do co nejvěrnějších reálií. Ve filmu se hodně zpívá a tak divák chvilku neví zda náhodou nekouká na nějaký z muzikálů, kterých se v té době v Americe točilo celkem dost. Vše opět zpíváno anglicky. A upřímně - ten idylický život v ukrajinské vesničce mně začínal dost prudit. Všichni byli šťastní, veselí, všichni se zdravili a mávali na sebe.. do toho zpěvy a tance... ehh jak daleko to mělo do války, ale snad to byl záměr aby ten kontrast byl důraznější. Napadení SSSR je zprvu provedeno náletem štuk a musím uznat, že na svoji dobu (byť je to dnes už dost mimo) bylo provedeno výborně. Poměřuji to s ostatními triky ve filmech té doby. Zbytek válečných akcí moc nestojí za řeč, byť tam ještě dojde k náletu ruského bombardéru na tankovou kolonu a pár přestřelek. Hlavní téma se točí kolem lékařské etiky, kdy vesnice Severní hvězda je zabrána jako lazaret a vrchní německý lékař nařídí využívat krev zajatých ruských dětí pro zraněné vojáky. Jelikož muži odešli do lesů dělat odboj, nic mu nebrání v jeho zvrhlém počínání. Je zajímavé, že se toto mělo skutečně koncem války dít. Filmaři však předběhli dobu nejméně o dva roky. --- Už jsem sice viděl jeden podobný americký film o ruských partyzánech a to dokonce s Hugem Haasem : Days of Glory (1944), přesto i já moc nechápu důvod vzniku tohoto snímku. Tohle totiž není klasický film z té doby, který měl zlepšit morálku a podpořit válečné úsilí. Pochybuji, že takto Amíci podporovali napadený SSSR. Spíše bych řekl, že se prostředí napadeného Ruska dobře hodilo k dramatičnosti děje i oné ,,filozofické rovině'' při střetu dvou lékařů. Co je na něm na svoji dobu neobvyklé je asi zobrazování mrtvých dětí a to ať už po náletu štuk či po barbarské transfuzi německých doktorů. To se opravdu vymyká nejen své době, ale i pozdějším snímkům. Film bych doporučoval spíše skalním válečným fajnšmekrům a to ještě čistě ze studijního filmového hlediska, protože je to opravdu tak trochu raritka. Nelze se tu díky době vzniku kochat ani autentickou technikou, protože se děj odehrává v Rusku a tvůrci neměli k dispozici ani ruská, ani německá auta či obrněnou techniku. Znalec v nasazené technice snadno pozná americké stroje, mně osobně zaujal hlavně třínápravový jeep jako německé štábní vozidlo! :-). To samé platí i o zbraních vojáků. --- Dávám za dva vylité kanystry benzínu. * * () (méně) (více)