Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (258)
Je pozoruhodné, že něco takového vzniklo v době již utužující se normalizace, kdy spousta novovlných filmařů byla již v klatbě. Tohle je těžko uchopitelný film, žánrově nezařaditelný, něco mezi hororem a temnou pohádkou, poetické vyprávění, který nelze brát rozumem, spíše ho jenom procítit. Ale ještě více, než odvážný Jirešův přístup k divákovi (takové to „tady to máte a poperte se s tím jak chcete“) oceňuji práci výtvarnice Ester Krumbachové, která se tady fakt vyřádila a mnohé její vizuální kompozice jsou nezapomenutelné. Pro mnoho diváků ve výsledku těžko stravitelný filmový experiment, který mě pro svoji jinakost celkem bavil, ale ti tak byl pro mě místama těžkým oříškem k rozlousknutí. Ovšem je dobré vědět, že pedofilové nosí náhrdelník ze zvířecích zubů :o) ()
Když jsem byl malý, ještě menší, až úplně malinký klučík, byl jsem Valérií uchvácen. Kdybych tehdy znal slova, která znám teď, řekl bych vám, že se zde ve snovém oparu mísí erotično s hrůzou, což je samozřejmě naprosto famózní kombinace. Sledoval jsem to na naší staré černobílé televizi, a byl v sedmém nebi. Nebo taky možná v nějaké jiné dimenzi, kam děti občas chodí. Chápal jsem ten film. Velice dobře jsem mu rozuměl - pamatuji si na to. Teď už to zdaleka není takové. Čím jsem starší, tím jsem asi menší surrealista. A dobře mi tak. ()
Valerie žije vo svete kde je tchor obávaný zloduch lebo je vlastne upír, ktorý paktuje s jej babičkou aj keď je prudko veriaca. Vo svete kde sú všetky ženy lesbičky, s čím sa nevylučuje nie práve súrodenecký vzťah hlavnej predstaviteľky a jej brata, bez ohľadu na to, či je ich otec tchor alebo nie (táto dilema sa odhalí až pred koncom, bude to naozaj napínavé ako v správnom horore). Vo svete kde nenapúdrovaná babička je vlastne mamička alebo mlado vyzerajúca babička tváriaca sa, že je sesternica a pri tom je vlastne tiež upírka, chytila to totiž od tchora. Medzitým sa občas ukážu nejaké tanečky, pavučiny, krv alebo pletenec ženských tiel. No čo viac napísať, vrcholový surrealizmus. ()
Až neuvěřitelným způsobem netradiční film. Tak předně; neznám sice Nezvalovu předlohu-prý pohádku (tvrdí tvůrci v úvodu), ale výsledek, do jakého si ji scénáristé upravili, připomíná snad všechno, jen ne film pro děti. Horor to však taky moc není (děsivěji vyznívají jen postavy konstábla a babičky), sexu tam na erotický snímek není dostatek, takže opravdu nevím, čím Valérie a týden divů vlastně je. Taková vizuálně velmi podmanivá prasárnička možná. Nebo jak chcete nazvat dílo, kde mají na 13-letou lolitku Valérii chuť její bratr, otec, babička/matka/sestřenice, misionář či kamarádka? Muži chtějí ženy, ženy chtějí ženy, alespoň, že muži nechtějí muže. Chvílemi to připomíná parodii, navíc i se sem tam vypečenou hlášku typu "Ze dvora vyjel kočár bez kočího. - To je dobré znamení." nebo "To nic, to je jen visící muž." Po technické stránce velice kvalitní československý film (kamera, hudba, masky), co se týče děje, divák vlastně neví, co je skutečnost a co jen sen nebo představa. No každopádně hlavní hrdinka (myslím dobrá práce castingu) má pořádně bujnou fantazii a o tom vlastně tenhle roztodivný film asi je. Normálně bych dal nejspíš nižší hodnocení (navíc i dobrou technickou stránku většinou nestavím nad obsahovou), ale tohle dílko mě zaujalo také svou prazvláštní atmosférou a já se i docela bavil, takže proto to vidím na lepší 3* (jinak nevylučuju při dalším zhlédnutí přidání, ale i odebrání hvězdičky). ()
Čekal jsem vizuálně skvostný film s mírně erotickým a hororvým nádechem a příslovečnou nesrozumitelností 60. let, ale výsledek všechny představy překonal. E. Krumbachová vytvořila tak nádherný a snový svět plný přepychových obrazů a obrazových narážek, které s ostatními prvky dělají z filmu výtečně ucelené dílo, což tak zpočátku vůbec nevypadalo. Spolu s lahodnou hudbou a éterickou Schallerovou je tento snímek doslova skvostem naší kinema- tografie, který svou jedinečností nenachází konkurenta. Jireš ve svém posledním výrazně nadprůměrném opusu dokázal tak výstižně a originálně ztvárnit svět dospívající dívky (s pomocí nezvalovy předlohy), na kterou působí depresivní prostředí samoty a upjaté výchovy, která jen čeká na konečné vysvobození, kdy se její temně laděné okolí rozzáří do jasných barev a nekonečného tance. A ty neherecké výkony pro mě výrazně pomohly celkové atmosféře a působily mnohdy až příjemně mrazivě. ()
Galerie (75)
Zajímavosti (20)
- Při filmování nebylo použito improvizace, točilo se přesně podle scénáře, ale některé scény v něm nebyly uvedelny, aby představitel zvrhlého mnicha Jan Klusák natáčení neodmítnul. (troufalka)
- Když na začátku filmu Valerie (Jaroslava Schallerová) spí na kanapi, má na sobě porozepnutý top a černý dírkovaný přehoz. V následující scéně má ale oblečení úplně jiné. Takto se změna oblečení několikrát opakuje podle kamery. (Litsarch)
- Natáčelo se i v Kostelním Vydří. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
Reklama