Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Švandová, Miroslav Macháček, Michal Dlouhý, Marek Mikuláš, Lubomír Kostelka, Ivan Vyskočil, František Němec, Jiří Kodet, Michal Pešek, Lena Birková (více)Obsahy(1)
Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Natočit příběh o vážných věcech, který je prodchnut poetikou v malebné krajině a dětským pohledem. Tak to uměl jen pan režisér Karel Kachyňa. Ať si každý říká, co chce, klobouk dolů před tou neopakovatelnou filmovou atmosférou minulých časů. Stejně jako v předchozích či pozdějších scénářích, dokáže vtáhnout diváka do děje. A když vezmu v potaz míru svých prožitků a pocitů z jeho filmů, vždycky jsem spokojen. Což jinými slovy znamená, že právě tohle se mi u Kachyni líbí. Protože, když film nemá žádnou sdělnost, je zcela o ničem. Chytře sděleno, že konec války, i když vítězný, nemusí být vždycky radostný, to má logiku. ()
První poválečné dny v pohraničí někde uprostře Jeseníků. Myslím, že bližší specifikace ani není nutná. Film je postaven hereckých výkonech. To se týká jak dospělých herců (Švandová, Macháček), tak i těch dětských (Michal Dlouhý). Právě skrze dětské oči můžeme komorně laděný příběh sledovat. Postava Michala Dlouhého velmi citlivě vnímá dramatické situace v nelehké době, které se kolem něho a jeho rodiny dějí. Z Miroslava Macháčka šel chvilkami až strach. Dočkala jsem se tu i poetických scén, ale těch bylo na můj vkus až příliš. Narušovali mi celistvost celého filmu. Jinou výtku nemám a ani ji hledat nebudu, protože film si to nezaslouží. ()
Na téma Sudet a jejich osudu jsem velmi citlivý. Tragédie pohraničních oblastí a jejich letitá devastace, zánik desítek vesnic, osídlení obyvatelstvem bez zpětné vazby k regionu atd. Kachyňův příběh nesoudí, jen pozoruje. Na jednoduchém příběhu několika lidí je podchyceno téma až geniálně. Macháček je hvězdou filmu, ale nelitujeme jen jeho, ale i navrátivší se Němce z prohrané války, kteří ztratili vše, nemají kam jít a mohou se tak leda nechat zastřelit vojáky čs. armády. A tak se v poválečných Sudetech sejdou fašisté, antifašisté, komunisté, kolaboranti i dobrodruzi, aby dokonali dílo zkázy...90% ()
kachyna rad a casto spolupracoval s detmi, ba niekedy a mi nevideli jeho dost pedofilne chute napriklad vo filme Cekani na Dest. Tu ide hlavne o spojenie povojnoveho filmu s rodinnou tematikou. Sympaticky je pokus natocit vazne temy v spojeni s nadhernymi exteriermi, Kachyna /Pozor Vizita/ navyse dokazal divaka aj vtiahnut do deja. 70 % ()
Za poslední tři měsíce jsem měl štěstí vidět skoro všechny legendární adaptace Vladimíra Kornera. Je docela zajímavé sledovat, jak se s materiálem režiséři vypořádali po svém. Kachyňova Cukrová bouda je milý, neškodný film podmalovaný povznášející hudbou Luboše Fišera, vyprávěný z naivní dětské perspektivy. Není to tak úplně na čtyři hvězdičky, ale dobrý. Ovšem s hardcore nadupaným Zánikem samoty Berhof se to nedá srovnávat, Kachyňa je prostě takovej laskavej strejda. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
- Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
- Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)
Reklama