Spoorloos

Já mam vždycky problém s tim, že když vidim jako první remake a až poté původní film, tak ten původní, i když je třeba líp natočnej, se mi už tolik nelíbí a to je problém i u Vanishing, neustále jsem měl před očima daleko svižnější reamke s vynikajícím Bridgesem a tohle mi už nepřišlo nikterak napinavý a Gene Bervoets oproti Bridgesovi mi přišel poloviční. Nicméně tohle potěší alespoň jiným koncem a takovou realistickou atmosférou (01.09.2008)

Hodně originální euro-thriller. Z mnoha scén by se dalo vytěžit mnohem víc, třeba scéna z benzínky by mohla být mnohem klasutrofobičtější atd. Gene Bervoets je asi to nejlepší, co SPOORLOOS nabízí herecky (v mnoha momentech se mi vybavilo JCVD) a za nekompromisní konec dávám o jednu hvězdičku navíc. (02.05.2011)

Po pozretí ma napadla pesnička Vráťu Brabenca, kde spieva: "Občane, přišli jsme Ti uříznout hlavu. Jsme slušný lidi, tátové vod rodin, máme doporučení, iks let v diplomatickejch službách...". A asi tak ako daná pieseň, ma oslovil aj taký trochu nasilu artový psycháč, pracujúci s jednoduchou príhodou a dumavo-dlhoročným odhaľovaním pozadia jej príčin a následkov. Čiže tak celkom fajn, ale nie úplne. (26.11.2016)

...To originál, to je jiný kafíčko, ve všech směrech parádní, má to tu typickou poznávací značku evropskýho filmu, ani náhodou to nepřipomíná stylově svůj americký remake, ani jeden známej ksicht, herci naprosto neznámí...a hlavní podstatný rozdíl mezi tímto a remakem je konec, tam kde amíci klasicky z konce udělaj buď frašku nebo sračku, tak zde je vše rázně a elegantně vyřešeno, konec je zde tak mnohem působivější (a logičtější) než u toho amerického, kde se to prostě zvrtlo v klasickou klišovitou hru, kdo z koho, přičemž je jasné, že zlo musí být v amerických filmech potrestáno, prostě typickej stupidní americkej úkaz - musí to mít především happyend, zde toto neplatí a zaplať pámbu za to....právě proto, že jsem tu nečekal takovýto konec, byl jsem dost překvapenej, takže celkově výbornej film. (07.02.2013)

Netradične poňatý thriller, ktorý dokáže minimalistickou prácou s jednoduchým príbehom docieliť atmosféru, kedy nie je človek silene napätý, ale tempo snímku ho drží v očakávaní, čo ďalšieho príde (veľmi dôležité je vedieť o filme, čo najmenej - v odhaľovaní ďalšieho vývoja príbehu je to najväčšie čaro tohto dielka). Zaujímavé je aj spájanie časových rovín (prepletanie z pohĺadu obete a páchateľa do záverečného finále). A ešte treba spomenúť predstaviteľa psychopata B.P. Donnadieua, ktorý opäť raz poukazuje nato, že najsilnejšie vynikne tlmený prejav (ako napr. Bob Hoskins vo Felicia´s Journey alebo záporné úlohy Robina Williamsa) - t.j. najväčšiu silu má záporák, ktorý pôsobí neškodným dojmom. Celkovo teda skvelá ukážka poctivého psychothrilleru made in Europe (us remake som doteraz nevidel - ale som zvedavý naňho najmä z dôvodu ako s tak citlivou látkou naložili američania a či sa z psychothrilleru nestratilo slovíčko psycho), ktorá síce nespôsobí zimomriavky, ale ktorej sila je v pokoji, ktorým buduje atmosféru až do neznesiteľnosti. (19.07.2005)