Kráva

Dřina, dřina a zase jenom dřina. Tak to na venkově bylo, je a bude. Karel Kachyňa v tomto dramatu přenádherně zobrazil myšlení a jednání vesnických lidí v dobách ne tak dávných, aby jsme na ně zapomněli. O to víc by jsme si měli vážit poctivé práce "obyčejného" pracovitého člověka z vesnice. Člověka, který se životu dokáže postavit a něco v životě dokáže, byť mnozí z nás tyto hodnoty neuznávají. Člověka, který zná skutečné pravé hodnoty života a nežene se za nějakým vysněným pozlátkem. A nakonec i člověka, který pro malý kousek svého štěstí a štěstí své ženy neváhá nabídnout ohromnou oběť, tedy vlastní pot a neuvěřitelnou dřinu. Valérie Zawadská a František Peterka podle mého stoprocentně naplnili představy tak velkého režiséra, jako je Karel Kachyňa a mě svými hereckými výkony velmi příjemně překvapili. (15.08.2007)

Prostý kraj, prostí lidé, prostý život…Svatá prostoto!?! Co všechno lze udělat z obyčejného lidského příběhu a vytvořit z něj tak překrásný film. Poeticky lze pojmout i každodenní dřina a samotný existenční boj, že člověk Adamovi skoro závidí. To, že Karel Kachyňa vsadil ve svých 70 letech na herce, kteří nejsou hvězdami první velikosti opět dokazuje, jakou hvězdou byl on sám. (01.06.2008)

Spisovatel a scénárista Jan Procházka byl mistr obyčejných a silných příběhů, Karel Kachyňa zase dokázal těmto předlohám vtisknout neopakovatelnou poetiku. "Kráva", poslední film zmiňované dvojice, není výjimkou. I zde se na pozadí starých časů odehrává příběh venkovského člověka a jeho každodenní rutiny. Z tohoto minimalismu pak vzešel snímek, který se svou intenzitou řadí k vrcholným ukázkám Kachyňovy filmografie (a že je s čím porovnávat). 8/10 (22.10.2010)

Dřina. Jen pot a nekonečná dřina... A jeden skromný sen uprostřed krásných kopců (tam si tak vyrazit na víkend, „vyčistit si hlavu“ a zrelaxovat, že?) Jako nůše plná kamení těžký příběh, ze kterého se mi sevřelo srdce. Taky jsem míval své sny, ale už mi se mi zdají nedostupné (dokonce jsem kdysi měl i chalupu na horách, na nádherném místě, ale už nemám). Občas si nepřipadám příliš šťastný. A to mi ještě stále zůstal majetek, za který by bylo celé stádo krav! A Róze a Adamovi by přitom ke štěstí stačila jedna jediná... Tenhle majstrštyk Karla Kachyni mě přinutil k zamyšlení. Děkuji mu za to. (19.09.2013)

Mam velmi rád filmy Karla Kachyňi a tenhle patří k jeho nejlepším v pozdním období jeho tvorby. Radek Holub zatím ve své nejlepší roli. Alena Mihulová je zde ještě v plné formě. Zajímavě udělaná úvodní nostalgická atmosféra, která člověku otevírá děj. Kráva je zde vyobrazena jako symbol štěstí a „bránou k lepšímu životu“. Štěstí, které je pomíjivé a člověka může kdykoliv opustit. Kachyňa realizoval scénář, který vznikl podle předlohy Jana Procházky v roce 1994. Ten "v šuplíku" objevila jeho žena a představitelka Rózy Alena Mihulová, které se scénář velmi líbil, a přesvědčila ho k realizaci. Film dokresluje vizuelně příjemné a zároveň drsné prostředí ve Vysockém kraji (o vedlejší role se často starají ochotníci z tamního divadla) a atmosféricky dobarvuje hudba Petra Hapky, který později komponoval hudbu i pro další Kachyňovi snímky.   (23.05.2007)