Pozor, vizita!

Tak jsem dnes po hodně dlouhé době viděla Pozor, vizita a zjišťuji, že už je to opravdu dávno, co jsem film viděla, protože jsem si myslela, že je to hrozně depresivní film a nejdřív se mi na něj vůbec nechtělo dívat a ono je to vlastně úplně jinak.Škoda, že takového spolupačoše nebudu mít na porodním to bych se tam i těšila. Viděno po 3 a něco letech znovu Hrušínskej byl bůh, asi jeho nejlepší film. Já jim to tááák přála, aby něco bylo. Njn, kdyby on byl mladší, nebo ona starší. Kde já to už jen slyšela a koho mi to připomíná? (23.04.2016)

Nejen prispenim jedinecne kreace osamoceneho bacilonosice Prepsla (Rudolf Hrusinsky), ktery filmu vtiskl status - nezapomenutelny se pred nami oteviraji brany do kuchyne ceskeho mistra (Karel Kachyna) ze zivota na infekcnim oddeleni nemocnice. Tento dojemny, pravdive hluboky a silny pribeh je za bezoddiskutovatelnych 95%. (25.12.2006)

Krásný a myšlenkově hluboký film, který staví před diváka dilema - je lepší prožít osamoceně bohatý a pestrý život , nebo vcelku nudný rodinný ? Zpočátku si každý řekne - jasně, že pestrý, ale ? .... Další povedená studie lidských emocí z režisérské židle K.Kachyni, který sice netočil žádné filmové "bomby", ale zprostředkovával divákovi dlouhotrvající zážitky, které může přinést pouze "obyčejný život". Mile ubíhající film, který nabídne vše co má správný film nabídnout - pro mě slabší, ale 5. (08.07.2011)

Co k tomu více dodat. Rudolf Hrušinský rovná se záruka dobré zábavy. Příběh o lidském štěstí a neštěstí, který v sobě má hned řadu tak hlubokých pravd, že nejde se na konci zarazit a popřemýšlet nad tím, kdy se v této situaci objevím třeba já. Je to zvláštní, ale je to tak. Bohužel, a tento film to nádherně ukazuje v té pokud možno nejsvětlejší stránce, které Rudolf Hrušinský přidává co do vtipu snad nejvíce jak to jde. (09.12.2008)

Příjemný příběh o lidské naději i v dobách kdy vás život srazí na zem. O tom, že není potřeba si stěžovat, ale z každé situace si vzít to nejlepší a svým počínáním povzbudit život těch druhých. Smutně humorný příběh o panu Prepsloví (skvělý Rudolf Hrušínský), který se kolem roku 1960 dostane do nemocniční izolaze. A přitom je pro něj nejdůležitější svoboda a volnost, prožil toho hodně a svými historkami baví všechny, protože nikdo nemá ani špetku odvahy byť jen k části toho, co on prožil. Každý se hrabe ve svých malichernostech, snaží se ty druhé přechytračit, ale toho krásného života si nedokážou užívat tak, jak si to život zasluhuje. Svým chováním a radostí ze života dokáže nakazit a ovlivnit životy i lidí kolem sebe. Z pacientů mladou Manku (přírodou bohatě obdařená Veronika Jeníková), či starého Bartůňka (Ľudovít Greššo), na kterého jeho potomci kašlou a využívají ho. Také personál nemocnice je jím okouzlen a fascinován, tak jako primář (Bořivoj Navrátil), vrchní sestra Růžena (Libuše Švormová), dezinfektor Kafka (Josef Somr) a uklízečka Katka (Blažena Holišová). Je to nádherný příběh, ve kterém je obrovská radost ze života a který nám říká, abychom se nebáli užívat si života tak, jak si to zaslouží. (15.08.2010)