Pozor, vizita!

Depresívny český film z nemocničného prostredia, ktorý mapuje ťažké životné osudy nevinných ľudí. Také Kukučie hniezdo pre východného európana v totalitnom režime, avšak ešte uzavretejšie a civilnejšie (pre našinca). Kachyňa bol z tých mála režisérov, ktorý by to vedel natočiť presvedčivo. Všetky seriály z prostredia nemocníc, ordinácií atď, ktorých bola spústa (stovky častí, desiatky sérií), sa na týchto 88 minút neťahá. (21.05.2014)

Film, ktorý svojou zamatovou hebkosťou dokáže pohladiť dušu diváka ako máloktorý iný film. Jednoducho a prirodzene. Tematicky sa jedná neskutočne hodnotný film s krásne vypovedateľnou hodnotou ľudskej ľudskosti, založený na úplne jednoduchom princípe, ktorý však zaručene funguje. Krásny film, hrejivý. A dokonalý Hrušínský. 95%. (12.05.2006)

Prostý člověk s prostými názory na medicínu (které podepisuji v plném rozsahu) se dostává do situace, kdy jeho selský rozum nestačí, poněvadž je bacilonosičem, což je překážka v jeho životě takřka absolutní, protože nezměnitelná. Co udělá? Nechá se převálcovat nově nabytou nesvobodou? (Podle mě celé bacilonosičství je jen parafrází na komunistickou okupaci...) Nebo se prostě instinktivně vrhne do nového života, protože je vnitřně svobodný a nespoutatelný? Pořád ze všech stran slyšíme moudré kecy o pozitivním myšlení jakožto duchovní cestě, avšak někteří jedinci toto chápali dávno sami již v temných osmdesátých, a dokonce si vymolhi realizaci takové myšlenky na neostalinistických satan´s messengers: tomu se říká zázrak. (03.02.2014)

Pozor, vizita! je hereckým koncertem Rudolfa Hrušínského, bez kterého si nedokážu tento film představit. Celý je postaven na jeho roli, na jeho hereckém umění a právě on je tím, proč je to tak skvělý a hezký film. Bez něj by to byl jen pesimistický psychologický film z nemocničního prostředí. To Hrušínský tomuto dramatu dává sobě vlastní velkou dávku černého humoru. On sám je takovým bohémem, takovým bláznem, takovým malým českým Jackem Nicholsonem. Chová se na infekčním oddělení úplně jinak, než je zdrávo, dokonce až neuvěřitelně. Obzvláště v porovnání s dnešní dobou (podzim 2020), a já jsem tak rád, že jsem tento film viděl až po vypuknutí pandemie Covid-19 a mohl se jen tak usmívat, jestli tohle opravdu bylo možné v roce 1960... Postava Hrušínského totiž trpní břišním tyfem a již nakazil přes 500 lidí. Přitom v nemocnici se běžně pohybuje bez roušek, kdo s ním mluví v tváří v tvář, tak roušky taktéž nemá (jen na jedné vizitě asi po půl hodině ji má Bořivoj Navrátil a ostatní lékaři). Volně kouří s jinými pacienty na schodech anebo chlastá na uvítání v nemocnici s Jiřím Somrem, který tam pracuje v prádelně. Nejsrandovnější scénou je podle mě ta, když hovoří, jak mu vadí křivá anténa na protějším baráku a díra v rýně, zahrada plná listí, a tak dostane práci na zahradě a jí využije k útěku na svobodu. Vidět tohoto starého chlapa, jak jede kolečkami proti plotu a poté podlejzá plot, opravdu stojí za to. A to je film ještě plný jeho skvělých hlášek jako: "Hovnóza, salmonelóza!" anebo "Když jsem měl za války průjem, vypil jsem flašku žitné. Jenže teď dělají vědu, z každého prdu." [8036. hodnocení, 177. komentář, 81%] (04.12.2020)

Další brilantní film Karla Kachyni. Přesně vyvážená porce komiky a tragiky, bezvadné proklesení postav a hluboce lidský příběh. Na celé čáře kraluje výtečný Rudolf Hrušínský v úloze světáka Prepsla a ostatní herecký osaz mu zdatně nahrává. Nejlepší pasáž filmu, je, jak se stará o svého spolubydlícího "dědka" Bartůňka, o kterého rodina nemá moc zájem. V této pasáži je opravdu tenká hranice mezi smíchem a smutkem. Zdá se divné, že by mohlo spojení psychologického dramatu a komedie fungovat. A funguje. Bezchybně. (26.07.2006)