Případ dvou manželek

Poslední případ kapitána Vašátka moc detektivky nepřinesl. A je to hrozná škoda. Celý děj je vlastně jen vzpomínání Horáce na dva roky starou událost, kdy umřeli dva muži a nikdo za to nenesl zodpovědnost. A po Vašátkovi chce znovuotevření případu a potrestání jedné z podezřelých. I když film má své líné, ale zajímavé tempo, nejvíce utkví v paměti snad jen mazlící koupelnová scéna dvou manželek. A to je na dobrou detektivku opravdu málo. Smutné a slabé loučení s dvojicí Vašátko - Horác. (10.02.2019)

Nejlepší případ dua Preiss Matásek s pachatelem neznámým do poslední možné chvíle za čtyři hvězdy, k čemuž dopomohlo pár následujících drobností: 1) vizuál lokace, čarokrásné Kokořínsko s parádní chalupou u rybníka 2) skvělé obsazení 3) režisér svlékl do naha Vlasákovou a Zahradnickou ikdyž divák z toho skrz opařené sklo nic nemá 4) zlatá tečka za příjemnými krimi oddechovkami. (10.02.2019)

Po první dílu, první série nejvydařenější případ. Uzavřená skupina lidí, mrtvolka, ale žádný napínavý dusno, všeobecné podezírání všech všemi, jak to známě v každé kriminálce, ale objasňování "na pohodu" pomocí vyprávění. Docela jsem si na nedělní společnost Horáce a konstábla zvykl, Matas s Preissem byla dobrá castingová volba. Moc se mě líbila závěrečná scénka na rybách u řeky s pivkem, v prostředí kde jsem tyhle dva poznal, jsem se s nimi i nakonec rozloučil. Vůbec bych se nezlobil, kdyby se ještě napsalo a natočilo, protože důchodem přece zločiny nezmizí. (10.02.2019)

Konečně díl, ve kterém to mezi Horácem a Vašátkem zas trošku více "jiskří"... Nebýt dost useknutého konce, kdy se člověk vlastně nic nedozví o samotném Vašátkovu vyšetřování a či aspoň o důkazech, které byly použity před soudem, dám snad poprvé za celou tuto sérii i 5 hvězdiček. Vše kolem (viz třeba krásné záběry na okolní malebnou krajinu) bylo za mě hodně povedené. Rozhodně ale velmi zdařilé zakončení této celkově zajímavé detektivní série. Docela mě to naladilo, si od Proškové něco přečíst v "originálu".... (18.02.2019)

Žánr psychothrilleru na klasickém půdorysu soukromého zla. Podmanivé místo s měkkým světlem a přiléhavě vybrané lokace. Výborná kamera Davida Ployhara, která jednotnou melancholii příběhů rozrůzňuje podle nálad odlišných ročních období. Preiss coby pouhý posluchač až moc ustupuje ze scény. Ve finále shrnou řešení na rybách či u piva. (30.11.2019)