Čtverec

Né vždycky příjemné a celkem dlouhé pokoukání, které mi nejvíc přípomínalo průsečík Velké nádhery a Toniho Erdmanna. Östlund se totiž jednak pohybuje na té tenké hraně mezi kritikou a adorací snobského a povrchního života a umění a jednak také vystavuje své postavy značně trapným sociálním situacím. Obojí navíc zvládá docela s přehledem. Skvělou, pedantskou filmařinou estetizuje a podrývá vše potřebné, všechny ty hraniční momenty má skvěle odpozorované a s potěšením často ulpívá v situaci o něco déle, než je divákovi při sledování příjemné. Je pravda, že má trochu tendenci přebíhat od jednoho ke druhému, ale celkový zážitek z filmu mi to nijak dramaticky nezničilo. 7/10 (27.02.2018)

Film roku! // Víc než kousavá ironie do uměleckého světa/byznysu je Čtverec ostrou kritikou (zejména švédské) “korektní” společnosti. A to na výbornou. Co situace, to libůstka. Navíc hlavní představitel je nepokrytý pokrytec, o to víc je film sympatický. // Viděno dvakrát, přičemž druhá verze byla výrazně prostříhána (cca o 30 min. kratší). Tu nebrat. // (25.03.2018)

-3* od zhlédnutí traileru jsem byl docela v očekávání, že by mohlo jít o kvalitní film a těšil jsem se, i když místní hodnocení k tomu nenabádalo. Ale teď už k samotnému filmu. Nestojí na žádném nosném příběhu a jde tu jen o sled událostí, které občas překvapí. Už při sledování jsem měl z něho rozporuplné pocity. Několik scén a dialogů je hodně podnětných a taky stylizace je zajímavá, ale bohužel toho balastu kolem a natahování bylo zbytečně moc, a to nudí a snižuje zážitek. Určitě je to zajímavá sonda do současné korektní a odsobněné společnosti a má to přesah, přesto ve výsledku zklamání a může být Östlund rád, že neklesl ke dvěma hvězdám. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.03.2018)

Přijde mi to až mystický. Zrovna dnes má premiéru film Pepa, kde se hlavnímu hrdinovi - zpuchřélýmu volovi v podání Michala Suchánka- dějí různá “příkoří”. Bakalářský hovadiny, typický pro (nejen) malej čecháčkovskej, přízemní film. A pak uvidíte Čtverec a najednou zjistíte, jak může být de facto totožný téma ztvárněný naprosto, ale naprosto odlišně. Asi milionkrát rafinovaněji a miliardakrát nápaditěji. Odpovědi nedostáváte, ale sami si je máte šanci vytvořit a zformulovat. Ta jedna chybějící hvězda padla za oběť tomu, že jsem v téhle disciplíně ne úplně obstál. Některý věci jsem si vysvětlit nedokázal (rozplizlá linka s novinářkou Anne-např.). Režijní přístup byl ale neotřelý, odvážný a bravurní, nemalou odvahu prokázala i produkce. Bláznů, kteří dokážou ocenit filmy podobné Čtverci, po světě moc neběhá. To takovej Pepa se o sebe bát nemusí. A čím blbejší bude, tím to pro něj bude lepší. Jsem hroznej skeptik, já vím. Hrozně rád bych se mýlil. Leč... (31.03.2018)

Film přetékající významy a podněty k zamyšlení - od komické postavy liberála a egoisty, přes satirický obraz institucionalizovaného umění až po širokou metaforu společnosti zmítané mezi sobectvím a altruismem. Co je Östlundova síla je ale i jeho slabost. Narozdíl od uceleného konceptu Hry a soustředěné vztahové studie Vyšší moc ve Čtverci Švéd těká, hledá přesný timing scén i zneklidňující moment, kdy se díky jejich trvání láme význam. Má to pár skvělých momentů, ale jako 142 minut dlouhý film to funguje spíš jako pásmo k polemice a reflexi. Takže důležité téma, které hledá optimální filmový tvar. Jako Zlatá palma - zajímavá, ne úplně konvenční volba. Cením si zápas, který jsem s tím svedl. Ale předchozí dva Rubenovy filmy mám výš. (29.05.2017)