Instalatér z Tuchlovic

Překohákováno! V českém filmu ještě naštěstí ne. Jinak na vousáče s roztodivným účesem narazíte prakticky všude. I tak se nedá přehlédnout, že Tomáš Vorel film natočil na základě jeho současné popularity. A předložil nám celkem sympatického vesnického dobráka od kosti, co zadrhává, libuje si ve sportovních sázkách, kočkách (čtyřnohých), retro elektronice, nemá mobil, žije ve čtyřiceti u mámy, z jejíhož vlivu se nemůže vymanit. Ze zatuchlých Tuchlovic se pracovitému a poctivému Luboši Cafourkovi vůbec nechce, jeho společenský a sexuální život se dá shrnout na jednu beztvarou hromádku, která zrovna ideálně nepůsobí. Luboš je sice obklopen mámou, kamarády i pracovními zakázkami, za kterými jezdí výhradně na kole, jenže je ve své podstatě osamělý. Chtělo by to ženskou. Děvčata se jaksi rozutekla do světa, zůstala jen ta, která si nikdo nevzal. Na obzoru se ale objeví milá vdaná paní, která má za manžela žárlivého surovce. A až se Luboš odhodlá, bude jeho. Film líčí venkov přece jen realističtějším způsobem, než valná většina režisérů. A to Vorel paradoxně patří k režisérům, kteří se vyžívají ve stylizaci. Na překážku není ani to, že postavy jsou značně jednorozměrné. Kohák a spol. jsou natolik zdatní v interpretaci svých figur a figurek, že táhnou film ve velmi dobrém tempu i diváckém zájmu. Vše se ale začne zadrhávat, film bude ve svém závěrečném úseku stižen handicapem, podobně jako Lubošova řeč. Závěr považuji za nejslabší z celého filmu, byť film celkově postrádá ideální poměr mezi komedií a dramatem. Komediálních hlášek jen jen pouhá setina, obstaralo je trio Budař (ten vedl), Polišenská i Čtvrtníček. Na dramatickou rovinu zde byla dvojka Špalková a Blažek. A pokud to dobře počítám, Holubová, která hraje Kohákovi mámu, by ho musela mít v šestnácti. Film vyznívá ve své podstatě smutně, Cafourek je po celou dobu outsider, optimistický, značně nevěrohodný závěr narušil tu zajímavou auru, která se kolem něj vytvořila. Ne že bych Cafourkovi nepřál dobré (sexuální) vyhlídky do budoucna a zásuny každý den s rozvernou hudební melodií v zádech, nicméně Vorel mohl naložit s osudem hlavního hrdiny poněkud zajímavějším způsobem, respektive věrohodnějším způsobem. Neudělal to, ovšem i tak filmu náleží poměrně solidní hodnocení. 6/10. (28.03.2017)

Je to spíš takový drama než komedie. Herecký um nic moc, ale co taky od čechů chtít že? Na to už jsem si zvykl. Každopádně si film získal mou plnou pozornost, leč celkem sračka, ale cenim. Hlavně uplně se mi sbíhaly sliny z toho žrádla tam! Řízky, sladký knedlíky, studentská pečet..mnam! Ten Kohákuv zpěv na konci si ale mohli odpustit. (06.02.2019)

Tomáš Vorel svým civilním pojetím příjemně překvapil. Vlastně jsem čekal jen to nejhorší - viděl jsem bizarní trailer, v němž Kohák rapuje za jízdy na kole, navíc mi tenhle člověk ani styl jeho humoru není vůbec sympatický, a od Tomáše Vorla jsem po jeho předešlých snímcích očekával opět tu jeho typickou manýru a komerční ladění celého projektu. Instalatér z Tuchlovic je ovšem antitezí všeho výše vyřčeného - pokus o opravdový vhled do života české vesnice, příjemně civilní portrét několika tradičních lidských typů, mírný socialně kritický rozměr a zároveň lidsky chápající scénář - něco z poetiky Díry u Hanušovic a samozřejmě Václava. A Jakub Kohák svůj part vesnického prosťáčka ustál a typově do něj vyloženě padl, žádné laciné shazování a ona zprofanovaná poetika trapnosti, nýbrž skutečný herecký výkon, pravda vycházející ponejvíce s typové sounáležitosti s postavou, kterou ztvárňoval... Příjemně civilní film... (01.04.2017)

Páčilo sa mi, že hlavný hrdina síce nebol veľký mysliteľ, ale bol dobrosrdečný a správal sa pekne ku zvieratám. Keby nežral tie rezne, možno by som dala aj plný počet. Príbeh aj postavy boli celkom autentické. Nie, že by som sa rehotala na celé kolo, ale niečím si ma film získal. Snáď to bolo tou bezprostrednosťou. (04.04.2017)

Fascinující, jak se tenhle typ českých filmů úplně o ničem neustále evolvuje. Jak pokémoni. Instalatér z Tuchlovic tenhle otravný klišé žánr dotáhl do takové míry, že celou dobu čekáte, co z toho vlastně vypadne a kam se to posune a ve finále vám pak je úplně jedno, že skoro nikam. Film, ve kterém sledujeme osudy několika postav, z nichž ústřední je čtyřicetiletý instalatér, který nemá auto, žije pořád u matky, vztah taky nejspíš jen tak neměl a na "dovolenou" jezdí k rybníku za městem. A většina filmu je jen takový sled historek z života jeho, jeho matky a jeho přátel a lidí co se okolo něj motají. A nějaká jejich životní situace se vyřeší až ke konci, skoro vždycky úplně nejjednodušším možným způsobem. A sem tam se objeví něco k pousmání a že bych se fakt zasmál nahlas se stalo jen jednou. Blbý je, že vůbec nevím, jaké z toho filmu mám pocity, co mi to mělo předat, popravdě ani nevím, jestli se mi to líbilo nebo ne. Bůhvíjak zajímavé postavy to nemá (snad kromě instalatérovy matky, jejíž postava byla napsaná kupodivu skvěle), bůhvíjak silnou atmosféru taky ne, prostě to celé tak nějak proplynulo okolo mě. Dal bych možná i slabou hvězdičku navíc, ale dost mi to kazí to, že se to nevyhnulo ani jednomu ze tří neustále opakovaných klišé českých filmů - sex, smrt a blití. Lepší 2* (23.07.2021)